Zahrada Zdraví

Kopřiva – žahavý zázrak přírody

Pro mnohé obyčejný plevel, pro některé postrach zahrad, pro znalce je kopřiva vzácný poklad.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je kosmopolitní druh trvalé rostliny. Dorůstá do výšky asi 1,5 m, ale v ptačích rezervacích, kde je hodně guána, její výška často přesahuje i 3 m. Kopřiva žahavka (Urtica urens) je jednodomá, jednoletá rostlina a dorůstá do výšky asi 60 cm.

Obě rostliny mají stejné léčebné použití. Soukvětí na samčích rostlinách jsou krátká, odstávající, složená z drobných smetanově bílých poupat, která se ve zralosti a v teple až explozivně otevírají, přičemž se vytvoří malé množství prachu obsahujícího až 30 000 pylových zrn na jeden květ. Pyl vítr odvane na samičí květy, které jsou tmavozelené, menší s drobnou chlupatou bliznou a visí ze stonku dolů v delší metlině. Plodem jsou drobné bukvicovité oříšky, jimiž se kopřiva intenzivně rozmnožuje, protože je jich obrovské množství. Výborně se množí i dlouhými kořenovými odnožemi.

Celou rostlinu pokrývají drobné žahavé chloupky. Při dotyku fungují jako „injekční jehly“. Snadno se zapíchnou do pokožky, přičemž se zlomí a uvolní žahavé substance vyvolávající dráždivou až zánětovou reakci. Chloupky jsou křemičité a obsahují histamin, acetylcholin, kyselinu mravenčí a pryskyřičnou látku. Deset milióntin gramu stačí na to, aby tento žahavý koktejl vyvolal bolavé a svědící vyrážky. Toto podráždění se dá zmírnit potřením samotnou kopřivovou nebo cibulovou šťávou, případně mýdlem.

kopřiva

Využívanou drogou jsou listy sbírané za suchého počasí dopoledne a před kvetením. Sbírá se ale i kvetoucí nať a kořeny buď v březnu, nebo v říjnu. Listy či nať se suší tak, že se krátce nechají na slunci zavadnout. Potom se dosuší ve stínu na vzdušném a teplém místě v tenké vrstvě, aby nezčernaly. Uměle se dosušují při teplotě maximálně 60 °C.

Co kopřiva obsahuje

Na rozdíl od většiny ostatních rostlin vytváří kopřiva až dvojnásobné množství hodnotných bílkovin, tedy 4 % v čerstvých listech, což se po přepočítání na sušinu ještě zmnohonásobí. Je tedy enormně výživná. Obsahuje vhodné tuky, asi 10 % sacharidů, vlákninu a 5 – 8 % minerálů, ba až 150 mg % vitamínu C (citróny jen 40 mg %) a také až 1 % chlorofylu vedle množství biologicky a léčebně vysoce aktivních látek. Z minerálů jsou to hlavně vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, ze stopových prvků mangan, křemík, zinek, selen a jiné.

Mnozí léčitelé, ale i lékaři kopřivu nazývají „první dámou fytoterapie“.

Z vitamínů se v ní nacházejí karotenoidy jako betakaroten, violaxantin, eloxantin, xantofyl, lykopin, vitamíny B2, B5, E, K, kyselina listová, kyselina kávová a chlorogenová, bohatá skupina flavonoidů jako kvercetin, kemferol, rutin, izoramnetin, z aminů histamin, serotonin, cholin, acetylcholin. Důležitými obsahovými látkami jsou i beta-sitosterol, glukokininy, glukany, sekretin, dále fytoncidní látky, třísloviny, kořeny zase obsahují ještě i enzym chránící prostatu před zvětšením. Toto jsou však jen ty nejdůležitější účinné látky obsažené v kopřivě. Celý tento komplex účinkuje výživově i léčebně jednotlivě, ale hlavně ve vzájemném propojení, čímž vzniká silný synergický efekt umožňující využít kopřivu mnohostranně.


Sbíráme kopřivu

Jelikož kopřiva je výrazně nitrofilní rostlina, sbíráme ji jen na místech, kde není půda přehnojená dusíkem (ne však na hnoji či kompostovišti) na naplno osluněných místech. Nejlépe odpoledne po slunném dni, aby se přijaté dusičnany stačily přetvořit na bílkoviny a nebyly pro nás rizikové.

kopřiva

Množství minerálů a stopových prvků zvyšuje aktivitu mnoha tělesných enzymů, což pomáhá hlavně starším a chronickými nemocemi oslabeným lidem.

Pomáhá v prevenci a regeneraci nadměrně fyzicky i psychicky zatíženým lidem, ale podporuje i zdravý vývoj organismu v dětství a pubertě.

V době kojení dětí ji matky využívají na podporu tvorby mléka.

Na pokožku a onemocnění kůže má zvláčňující a uklidňující účinek při chronických problémech, ekzémech, vředech i akné, čistí a regeneruje pokožku.

Velmi často se využívá při regeneraci a čištění vlasů, hlavně proti jejich vypadávání.

Alkoholické chlorofylové výtažky se často používají na dezinfekci ran a podporu jejich hojení, ale i na výrobu dezodorantů a v kosmetice.

V kořeni kopřivy obsažené látky a enzymy pomáhají preventivně i léčebně při zvětšené prostatě.

Kořen kopřivy působí protikřečově, protizánětlivě a vyrovnávajícím způsobem na imunitní systém, tedy imunomodulačně.

I dnes platí, že při bolestech kloubů, páteře i po námaze vyčerpaných svalů je vhodné vyzkoušet vyšlehání čerstvými kopřivami, čímž se jednak potlačí původní bolest, ale silným podrážděním se vyvolá i intenzivní prokrvení a zlepší se hojivý proces; nezřídka se to využívá i v saunách.

kopřiva

Kopřiva jako lék

  • Výrazný očistný, diuretický i alkalizační účinek kopřivy se projevuje hlavně u revmatických onemocnění, u dny, artritidy, ledvinových kamenů, uplatňuje se při detoxikaci organismu, hubnutí, osteoporóze.
  • Kopřiva utišuje revmatické bolesti brzděním tělesné produkce cytokininu zodpovědného za vyvolání zánětu, jakož i za proces vyvolávající destrukci kloubových chrupavek. Tím výrazně potlačuje nejen záněty a bolest, ale i otoky, vodu v kloubu, zčervenání, ztuhnutí kloubů, poruchy prokrvení a pohyblivosti.
  • Je to antianemická rostlina, která hlavně svým obsahem železa, vitamínu C, chlorofylu a kyseliny listové výrazně pomáhá při krvetvorbě, a to i přímým povzbuzujícím účinkem na kostní dřeň.
  • Má i vazokonstrikční účinky na vlásečnice a svým obsahem vitamínu K a tříslovin i hemostatické účinky při zastavování krvácení z nosu, při ženských problémech a při poraněních.
  • Obsah glukokininů zase pomáhá cukrovkářům snižovat hladinu krevního cukru (nenahradí však inzulin a nízkosacharidovou dietu).
  • Kopřivové výtažky působí imunostimulačně, proto se využívají i při léčení chřipky, bronchitidy, ale i astmatu.
  • Působí i jako digestivum, tedy pomáhá při trávicích problémech způsobených ochablostí nebo nedostatečnou činností trávicích orgánů.
  • Obsahuje i gastrointestinální hormon sekretin, který stimuluje tvorbu pankreatických šťáv i činnost žaludku a žlučníku, čímž podporuje nejen trávení, ale i vstřebávání potravy.
  • Její adstringentní, tedy stahující účinek se využívá na zastavení silného průjmu, při kolitidě a úplavici.
  • Využívá se i při rekonvalescenci, podvýživě, vyčerpání a únavě, protože má povzbuzující a vzpružující účinky.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock