Jedlé růže jako lék: Pojďme si nasbírat zdravé šípky

Za zemi růží byla odedávna považována Persie. Peršané z nich vyráběli vzácnou růžovou vodu, ale také mnoho léků na bolesti těla i duše.

Zatímco citron obsahuje 40 až 50 mg% vitamínu C, plody více druhů růží obsahují 500 až 3 000 mg% vitamínu C ve vysoce účinné formě! Šípky tedy můžeme bez nadsázky nazvat „citrony severu“.

Jako léčivo je růže známa již více než 5 000 let. Pro léčebné účely se oficiálně využívá zejména růže šípková (Rosa canina), růže stolistá (Rosa centifolia), růže galská (Rosa gallica) a růže damascénská (Rosa damascena).

Na běžnější domácí podporu zdraví však můžeme využít i mnohé okrasné růže bez chemického postřiku:

Růže dužnoplodá (Rosa villosa) – její šípky obsahují až 1 200 mg% vitamínu C, roste bujně, vytváří 2,5 m vysoké a 1,5 m široké keře a odolává mrazu. Plody mívají průměr do 4 cm a dozrávají v druhé polovině srpna.

Růže svraskalá (Rosa rugosa) – její šípky obsahují 1 000 mg% vitamínu C, vytváří rozložité až poléhavé keře a nádherně kvete. Dobře rodí a plody jsou vhodné na každé zpracování. Velmi dobře odolává zimnímu mrazu a lze ji pěstovat i ve výškách nad 600 m n. m.

Růže skořicová (Rosa cinnamomea) – její šípky obsahují až 1 600 mg% vitamínu C. Je jednou z mála vlhkomilných růží, kterým se dobře daří u řek a potoků. Vytváří až 150 cm vysoké keře s lesklými hnědočervenými výhony. Plody jsou velké v průměru 1,5 cm. Je vhodná pro pěstování v podhorských a horských oblastech.

Koncentrace vitamínu C se udává většinou v mg%, což znamená množství (mg) vitaminu ve 100 g suroviny.

Růže Moyesova (Rosa moyesii) – její šípky obsahují 1 700 mg% vitamínu C a je vhodná pro pěstování ve všech našich pěstitelských oblastech.

Růže Roopova (Rosa roopae) – její šípky obsahují až neuvěřitelných 3 000 mg% vitamínu C, plody rychle dozrávají a měknou, proto se musí rychle zpracovat.

Pro léčebné účely se oficiálně využívá zejména růže šípková.

Dužina šípků má zejména velmi vysoký obsah vitamínu C (1 000 až 3 000 mg%), ale také vitamínů skupiny B, K, E. Obsahuje rovněž lecitin, vanilin, cukry, organické kyseliny, pektin, třísloviny a minerální látky. Semena šípků obsahují hlavně vynikající olej bohatý na nenasycené mastné kyseliny. Má výrazný hojivý vliv na rány i akné a vyhlazuje vrásky.

Pokud lžíci očištěných semen vaříme asi 1,5 hodiny v 0,5 l vody a užíváme 3krát denně šálek odvaru, tak si takovou proplachovací detoxikací organismu citelně pomůžeme při revmatických onemocněních, dně i při onemocněních močového měchýře a ledvin.

Šípky v různých čajových či konzumních formách působí regeneračně, protizánětlivě, imunostimulačně, posilují tělo při horečkách (velká spotřeba vitamínu C), podporují hojení ran, regeneraci chrupavek a působí diureticky i očistně.

Velmi často se sušené šípky používají na denní čaje. Je však důležité je připravovat tak, aby do čaje prošlo maximum účinných látek, zejména vitamínu C. Vitamín C snadno oxiduje především za přítomnosti železa (otlučený smaltovaný hrnek), proto je nejlepší připravovat čaj ve skleněných nádobách a snažit se o odstranění kyslíku z vody ještě před přípravou.

Z vody proto nejprve krátkým varem vyženeme rozpuštěný kyslík, ochladíme ji a nasypeme do ní sušené šípky, které jsme těsně předtím rozdrtili. Hrnek zakryjeme a necháme několik hodin, nejlépe z večera do rána, louhovat. Ráno vše pod pokličkou krátce provaříme a můžeme okyselit citronem (jeho kyselost také chrání přítomný vitamín C). Do mírně vychlazeného čaje můžeme přidat lžičku nesterilizovaného, třeba i růžovými okvětními plátky ochuceného medu a máme chutnou vitamínovou bombu na každý den.

Méně známé je použití šípků i s rozemletými semeny. Takovýto prášek působí výrazně antioxidačně, velmi účinně pomáhá při zánětlivých procesech a zmírňuje bolesti při kloubovém revmatismu, a dokonce i bolesti páteře.

Tip na článek: Růžové pochoutky: Růže jako chutný dar zdraví

Jak léčí růže

Zápar z okvětních plátků nejen na oči

Okvětní plátky se používají při onemocněních horních a dolních cest dýchacích. Zápar z okvětních plátků je vhodný na kloktání, výplachy úst i nosu, při rýmě, chrapotu, bronchitidě a plicních chorobách. Zápar je také účinný při zánětu očních spojivek nebo očních víček a obecně při únavě očí. Příprava: 1 lžičku sušených okvětních plátků zalijeme šálkem vroucí vody a necháme asi 7 minut louhovat. Po odfiltrování pijeme šálek tohoto čaje 3krát denně, kloktáme nebo přikládáme na daná místa.

Vínový odvar

Při průjmech nebo žaludečních a menstruačních křečích je vínový odvar lepší než zápar. Příprava: 60 g okvětních plátků krátce povaříme v 1 l červeného vína a necháme 10 minut louhovat.

Růžový ocet na pleť

Na rozšířené cévky na obličeji, na vyrážky v ústech, na dásních nebo na hnědé skvrny na rukou se používá růžový ocet. Příprava: 50 g bílých nebo červených okvětních plátků růží zalijeme 400 ml bílého vinného octa a necháme 9 dní louhovat. Scedíme a lístky vymačkáme.

Sběr růžových okvětních plátků se provádí za slunečného dne hned ráno po vyschnutí rosy (do 10 h). Sušíme je na vzdušném stinném místě a skladujeme v uzavřené
nádobě a ve tmě.

Růžová mast

Příprava: ve stejném váhovém poměru rozvaříme čerstvé růžové okvětní plátky s nesoleným sádlem a necháme týden louhovat. Potom směs rozehřejeme, přecedíme, nalijeme do kelímků, uzavřeme, necháme ztuhnout a uložíme do chladničky.

Růžová lázeň na obličej

Příprava: v 1 l horké vody spaříme 2 hrsti růžových okvětních plátků a obličej podržíme asi 10 minut nad vystupující párou. Tato parní lázeň očistí, zklidní a vyhladí pokožku. Zároveň inhalujeme i vonné páry, které mají dezinfekční účinky na naše dýchací cesty.