Zahrada

ZAHRÁDKÁŘSKÁ METEOROLOGIE

Meteorologie je věda, která se zabývá ATMOSFÉROU. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající. POZNATKY meteorologie jsou nezbytné prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti. Ale nejdůležitější je asi pro zemědělskou a ZAHRADNICKOU ČINNOST.

Přitom bychom asi těžko hledali drobného pěstiteli či zahrádkáře, který nesleduje vývoj počasí, teplotu vzduchu či vydatnost srážek. Všichni víme, jaký poplach nastává, když se v předpovědi počasí objeví nebezpečí pozdních květnových  mrazů. Řada pěstitelů si vede pravidelné záznamy o teplotách, větru, srážkách ale i intenzitě slunečního svitu či teplotě půdy. Pravidelným sledování se dají získat cenné informace pro úspěšné zahradničení.

Měření teploty vzduchu

Patří k základním, a přitom nejdůležitějším informacím. Teplota vzduchu se měří pomocí teploměru. Ten se umísťuje  v meteorologické budce ve výšce dvou metrů nad zemí, a to zásadně ve stínu, protože slunce by měření hodně ovlivnilo. Pokud se měří tzv. přízemní teplota, teploměr se umísťuje pět centimetrů nad zemí. To je nutné dodržet i při domácím měření. V předpovědi počasí slýcháme o teplotě například kolem deseti stupňů. Co tento pojem v praxi znamená? Vzhledem k teplotním odchylkám musíme počítat s případnou teplotou o dva stupně vyšší nebo naopak nižší. Proto při možné teplotě kolem jednoho stupně je nutné počítat i s teplotou pod nulou. Teplotu vzduchu měříme ve stupních Celsia (°C) v časech 7, 14 a 21 hodin. Z těchto termínů pak můžeme určit průměrnou denní teplotu.

Pocitové vnímání teploty lidským tělem

Je hodně závislé na podmínkách, ve kterých se nacházíme. Pokud fouká silný vítr, tak se nám může jevit teplota až o několik stupňů nižší, než jakou naměříme na teploměru. Perfektním pomocníkem každého amatérského meteorologa je proto minimo-maximální teploměr. Pořídíme ho za cenu kolem 300 korun. Jedná se o teploměr ve tvaru „U“, který si pamatuje maximální a minimální dosaženou teplotu za sledované období. Pokud chceme hodnoty odstranit, jednoduše se teploměr vynuluje. Tento teploměr ocení především ti, kdo na zahrádku docházejí, ale chtějí mít přehled o nejvyšších a nejnižších teplotách.

Teplota půdy

Představuje důležitou hodnotu pro zahradníka. Je jedním z významných činitelů, ovlivňujících přezimování kulturních rostlin, jejich klíčení, zakořenění a výživu. Měří se pomocí půdního teploměru. Jednoduchý skleněný půdní teploměr se skleněným stonkem se pořídí asi za 200 korun. Teplota půdy se v meteorologických stanicích měří ve 2, 5, 10, 20 ale i v 50 a 100 centimetrech. Pro pěstitelské účely je nejdůležitější teplota v 10 centimetrech. Pomocí půdního teploměru na jaře snadno zjistíme, zda je zem dostatečně prohřátá a můžeme přistoupit k výsadbě či výsevu. Například pro výsadbu brambor by měla být teplota v 10 centimetrech minimálně 7 stupňů. Při nižší teplotě brambory v půdě leží a nezačnou růst.

Množství srážek

Zalil nám déšť dostatečně zahradu? Tuto otázku si asi klademe po každé přeháňce. Množství srážek zjistíme jednoduchým měřícím zařízením – srážkoměrem. Prodávají se jako jednoduché plastové nádobky s cejchováním za cenu přímo lidovou (zhruba 50 Kč). Srážkoměr umístíme na tyč asi metr nad zemí v místě, kde nebude zastíněn stromy ani stavbami. Na stupnici pak zjistíme, kolik milimetrů napršelo. Jeden milimetr odpovídá v přepočtu jednomu litru vody na metr čtvereční. Pokud tedy zjistíme dvacet milimetrů srážek, můžeme mít dobrý pocit; je to, jako když se na metr čtvereční nalijí dvě desetilitrové konve vody.

Připravil: Jan Burkáček, foto: autor