Zahrada

Vše o bramborách: Vybírame a pěstujeme brambory

Jedním ze základních předpokladů úspěchu při pěstování brambor je zdravý výsadbový materiál. Dalšími kritérii při výběru vhodné odrůdy jsou kvalita půdy, klimatické podmínky, odolnost proti škůdcům a chorobám, možnost zavlažování, doba sběru brambor a délka skladování.

brambory, odrůdy brambor

Pokud pěstujeme brambory, sadbu si můžeme na podzim vybrat z vlastních výpěstků a uschovat. Ale pokud si chceme sadbu obnovit či rozšířit sortiment, případně chceme jejich pěstování vyzkoušet, sáhneme po certifikované sadbě, která zaručuje dodržení předpisy stanoveného zdravotního, biologického a fyzikálního stavu sadbových hlíz. Je kontrolovaná na výskyt viróz, bakterióz, plísní a strupovitosti od pěstování až po prodej. Zárukou, že kupujeme certifikovanou sadbu, je nákup v uzavřených obalech označených úřední návěskou, přičemž každá návěska je originál a má své evidované číslo. Použitím necertifikované sadby neznámého původu hrozí, že zavlečeme do půdy choroby a virózy, které snižují kvalitu a výnosnost úrody.

Výběr vhodné odrůdy brambor

Podle délky vegetačního období a termínu sběru dělíme brambory na: velmi rané, rané, středně rané a polopozdní až pozdní.

Velmi rané mají vegetační období 60 až 100 dnů a jsou zastoupené odrůdami: Adora, Riviera, Anuschka, Impala, Flavia, Colette, Belarosa. K nejranějším z nich patří AdoraRiviera se sběrem už 65 dnů po výsadbě, což je nejednou už koncem května. Zajímavostí odrůdy Adora je její složení. Obsahuje nejnižší množství sacharidů, což ocení cukrovkáři. Zaujme také krásnou hladkou slupkou s mělkými očky a vynikající máslovou chutí.

brambory

Rané odrůdy dozrávají za 100 až 110 dnů. Patří k nim: Adela, Belana, Bohemia, Elfe, Julinka, Marabel, Malvina, Rosara, Sunita. Jedna z nejlepších na přípravu bramborové kaše (díky neuvěřitelně krémové textuře a bohaté jemně sladké chuti) je odrůda Marabel. Jeden z nejvšestrannějších bramborů, co se týká použití, je Elfe, jemný krémový světle žlutý brambor. Hodí se na vaření, pečení, přípravu kaše. Julinka, jedna z posledních odrůd vyšlechtěných na České vysočině, se osvědčila vysokou konzumní kvalitou, nenáročností pěstování a vysokým výnosem. Výsledkem šlechtění se prodlouží doba skladovatelnosti raných brambor, které jsou schopné udržet si nezměněnou konzumní kvalitu během dlouhého zimního skladování.

Středně rané brambory mají vegetační období 110 až 120 dnů. Jsou zastoupené odrůdami: Agria, Alonso, Almonda, Bela, Concordia, Ditta, Finessa, Galata, Megan, Princesss, Red Lady, Soraya. Nejznámější a nejoblíbenější brambor za posledních 10 let je Agria. Odrůda má vysokou úrodnost a je vhodná hlavně na pečení, vaření, smažení, výrobu lupínků, placek, bramborové kaše. Zachovává si výbornou konzumní kvalitu až do pozdního jara, to znamená, že ji můžeme skladovat až osm měsíců.

Polorané až pozdní odrůdy dozrávají nad 120 dnů. Patří sem: Antónia, Jelly, Marena, Salinero, Tosca. Odrůda Tosca, původem z Dolního Rakouska, si získává příznivce svými vzhlednými hlízami se žlutou dužinou, výbornou chutí a dlouhou dobou skladovatelnosti.

varní typ brambor

Výběr odrůdy podle účelu použití brambor

Při výběru bramborové sadby zohledňujeme kromě stanoviště a termínu sběru i účel jejich použití. Hledáme brambory na salát, na pečení, smažení, na výrobu kaše nebo placek? Každá odrůda má jiné složení škrobů. Ty s vyšším obsahem škrobu velmi dobře vážou vodu, a proto se rychleji rozvařují. Takovéto brambory se výborně hodí na pečení, ne však na bramborový salát.

Podle varného typu dělíme brambory do několika skupin:

Typ A – lojovitý, nerozvařuje se, s jemnou strukturou, vhodný na bramborový salát nebo přílohu.
Typ B – slabě moučný a slabě se rozvařuje, s jemnou strukturou, vhodný jako příloha a na výrobu hranolků.
Typ C – moučnatý, rozvařuje se středně, s polohrubou strukturou, vhodný na výrobu kaše.
Typ D – výrazně moučnatý, velmi se rozvařuje, s hrubou strukturou, používá se při výrobě lihu.

V případě, že plánujete vysazovat tutéž sadbu několik let po sobě, hledejte takzvané vyšší stupně množení C1 nebo ELITA. Při správné agrotechnice sazení lze sadbu ve stupni množení C1 použít dva roky po sobě, ELITU dokonce až tři roky po sobě. Jelikož brambory se množí vegetativně, jakákoli viróza se přenese ze starých brambor i na novou generaci. Je proto vhodné výsadbový materiál měnit pravidelně každý druhý rok za certifikovanou sadbu.

Barevné brambory

Víte, že novodobým trendem ve šlechtění brambor jsou barevné brambory? V Jižní Americe, odkud brambory původně pocházejí, existuje obrovská rozmanitost barev a tvarů brambor. K nám se dostaly fialové odrůdy, které kromě krásně fialové dužiny zaujmou nutričním složením. Obsahují přibližně pětkrát víc vitamínů, karotenů, zinku a antioxidantů než běžné brambory, čímž pozitivně ovlivňují zrak, cirkulaci krve a také srdečně-cévní onemocnění. Známé odrůdy jsou Blaue St. Gallen, Violet Queen, Magenta Love.

Při nákupu sadbových brambor upřednostňujeme certifikovanou sadbu.

Předklíčení sadby

Ještě před výsadbou je nutné hlízy předklíčit. Předklíčení probíhá dva až tři týdny při teplotě 12–16 °C. Ideální délka klíčků je 0,5 až 1,5 cm. Robustních a zdravých tmavě zelených klíčků dosáhneme tak, že sadbové brambory přemístíme do chladnější světlé místnosti. Pokud je ponecháme potmě, výsledkem budou dlouhé, tenké a světlé výhonky, které se snadno zlomí.

předklíčení sadby brambor

Správná výsadba brambor

Správný způsob výsadby výrazně ovlivňuje výnos a velikost hlíz. Její termín volíme podle klimatických podmínek. Teplota půdy při výsadbě by neměla být nižší než 6 až 8 °C. Hloubka výsadby je 4 až 6 cm, „kopeček“ nad hlízou by měl mít široký lichoběžníkový tvar s výškou nahrnuté půdy do 13 až 15 cm. Sadbové brambory můžeme také nakrájet, pokud má každý ukrojený kousek minimálně jedno očko. Očko představuje jeden klíček, z něhož vyroste nová rostlinka. Sadit můžeme celé, ale i nakrájené brambory, platí však pravidlo: víc oček znamená ve výsledku víc menších hlíz, jedno nebo dvě očka na hlíze znamenají méně větších hlíz. V případě mrazů chráníme vycházející brambory použitím netkané textilie. Poškozený porost přihnojíme ledkem.

brambory

Pěstování a hnojení brambor

Brambory mají rády kyprou, provzdušněnou půdu, která je dobře propustná. Nejvhodnějším typem půd jsou hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu. Méně vhodné jsou zamokřené plochy v blízkosti vodních ploch, zastíněné plochy nebo plochy, kde byl zaznamenán výskyt karanténních nemocí a škůdců, jako například rakovina bramborová.

Pokud pěstujeme v oblasti s půdou, která není na pěstování brambor ideální, přizpůsobíme tomu výběr odrůdy. Například pokud sadíme do lehké písčité půdy, upřednostníme odrůdy odolné proti strupovitosti.

Před výsadbou ji přeoráme, poprvé na podzim, kdy zapracujeme organická hnojiva, například maštalní hnůj nebo anorganický síran draselný, a podruhé na jaře, kdy také můžeme přihnojovat. Z pevných dusíkatých hnojiv používáme síran amonný, ledek. Na jaře přihnojujeme pod brambory a během vegetace přihnojujeme kapalnými postřiky na list hnojivem obohaceným o měď, zinek, mangan.

Při výsadbě v prvních týdnech růstu čerpá brambor vláhu nasáklou v půdě ještě ze zimních měsíců, v pozdějších fázích vegetace, hlavně během kvetení, je vhodné zavlažovat. Ideální dávka je 20 až 30 l vody na 1 m².

škůdci brambor

Proti larvám mandelinky bramborové můžeme použít i přírodní insekticid s účinnou látkou spinosad.

Nemoci a škůdci brambor

Brambory jsou poměrně odolná plodina. Nejčastěji se vyskytující nemocí je plíseň bramborová. Je málo známo, že mezi jednotlivými odrůdami existují velké rozdíly v náchylnosti na plíseň na hlízách a na nati. Podle toho volíme i fungicidní ochranu, která by měla začít prevencí ještě před propuknutím infekce. Velmi citlivé odrůdy nelze pěstovat v zamokřených nebo zastíněných oblastech s těžkou půdou.

Ze škůdců je nejrozšířenější mandelinka bramborová. Na malých plochách ji sbíráme ručně, pravidelně listy prohlížíme ze spodní strany, sledujeme výskyt žlutých až oranžových vajíček tvořících skupinku. List, na němž jsou vajíčka, odtrhneme celý. Larvy jsou velmi žravé a vyskytuje se jich najednou mnoho. Na větších plochách používáme postřik právě v době líhnutí larev.

Mezi nejobávanější škůdce patří drátovec, který v hlízách vrtá chodbičky, čímž je poškozuje. Drátovec se v hlízách objevuje začátkem srpna, proto je vhodné v postižených oblastech sadit brambory s kratším vegetačním obdobím, aby se jejich sběr ukončil co nejdříve.

škůdci brambor

Vykopáváme a uskladňujeme brambory

Pokud se projeví žloutnutí a poklesávání natě, je to znak, že brambory už můžeme sbírat na okamžitou spotřebu. V případě kvetoucích odrůd můžeme první hlízy odejmout už krátce po odkvetení, tedy v době, kdy jsou listy ještě zelené. Rané brambory se sbírají ještě s ne úplně vyzrálou slupkou, jsou to odrůdy, které mají víc vody než škrobu, a proto nemají dlouhou skladovatelnost. U těchto brambor je ideální, když vyndáváme z půdy jen tolik brambor, kolik potřebujeme na okamžitou konzumaci. Po vyjmutí největších hlíz můžeme zeminu šetrně nahrnout zpět, takže ostatní hlízy mohou ještě dozrát.

Zcela suchá nať je znakem, že úroda je připravená na sběr. Rostliny s uschlou natí už dále nerostou. Při samotném sběru dáváme pozor na mechanická poškození hlíz. Následně je roztřídíme podle velikosti a necháme na volno, ideálně pod střechou a na tmavém místě během cca dvou týdnů vysušit při teplotě 12–18 °C. Mechanicky poškozené hlízy dáváme stranou na přednostní zpracování. Zelené a nahnilé hlízy neskladujeme. Brambory skladujeme dlouhodobě v tmavé místnosti při ideální teplotě 4–6 °C.

Text: Andrea Žitňanská, www.sadbovezemiaky.sk/cz
Foto: isifa/Shutterstock, Pixabay.com

Komentovat

Nepřehlédněte