Každý, kdo má zahradu, to nejspíš někdy zažil. Rostliny zimu zvládly, mrazy přečkaly bez viditelné újmy, na jaře dokonce začaly rašit… a pak najednou chřadnou, žloutnou nebo úplně odumřou. Člověk si v tu chvíli říká, co se vlastně stalo. Vždyť zima už je přece pryč. Jenže právě jaro bývá pro rostliny často větší zkouškou než samotné mrazy.
Zima neskončila, jen se tváří jinak
Jedním z nejčastějších důvodů jarního hynutí je takzvaný pozdní mrazík. Rostlina se po prvních teplejších dnech „probudí“, začne tlačit nové výhony a listy, které jsou ale velmi citlivé. Stačí jedna studená noc a mladé pletivo je poškozené. Někdy to přitom není vidět hned – rostlina se ještě pár dní snaží fungovat, ale postupně slábne a nakonec to vzdá.
Typicky se to stává třeba u hortenzií, růží nebo ovocných stromů, které vyraší brzy a pak je zaskočí návrat chladu.
Zrádné jsou i velké teplotní výkyvy. Teplo přes den, mráz v noci, do toho vítr a ostré jarní slunce. Rostlina dostává zabrat a ne každá má dost sil se s tím vyrovnat.
Hortenzie s hnědými a zasychajícími listy poškozenými pozdním jarním mrazem, který zasáhl nové výhony.Zdroj: Shutterstock/
Sucho, které si málokdo uvědomí
Dalším častým viníkem je jarní sucho. Po zimě máme pocit, že je půda dostatečně vlhká, ale realita bývá jiná. Zvlášť pokud byla zima chudá na sníh, voda se ke kořenům často vůbec nedostane.
Na jaře navíc fouká vítr a slunce už má sílu, takže rostliny začnou odpařovat vodu dřív, než ji kořeny zvládnou doplnit. Typickým příkladem jsou stálezelené keře a jehličnany, například túje, cypřišky nebo rododendrony – na pohled zelené, ale uvnitř pomalu vysychají.
Kořeny jsou po zimě oslabené
Zatímco nadzemní část rostliny může vypadat docela v pořádku, kořenový systém bývá po zimě často oslabený. Mráz, přemokření nebo časté střídání teplot dokáže jemné kořínky poškodit nebo úplně zničit. Rostlina pak nemá čím přijímat vodu a živiny.
To se obvykle projeví právě na jaře, kdy má rostlina největší potřebu energie. Začne rašit, ale nemá z čeho brát. Výsledek je pak jasný – slabý růst, žloutnutí listů a postupný úhyn. Často se s tím setkáme třeba u levandule, okrasných trav nebo mladých keřů, které ještě nemají hluboký kořenový systém.
Přemokření a hniloba
Zima a předjaří bývají obdobím, kdy půda zůstává dlouho mokrá. Pokud je navíc těžká a špatně propustná, mohou kořeny doslova „stát ve vodě“. Nedostatek kyslíku vede k jejich uhnívání a problém se opět projeví až s určitým zpožděním.
Rostlina pak na jaře působí, jako by se jí do růstu vůbec nechtělo. Listy jsou povadlé, nové výhony slabé nebo žádné. Často se to stává u trvalek, cibulovin nebo bylinek, jako je rozmarýn nebo šalvěj, pokud jsou vysazené v jílovité půdě.
Bylinky na jaře potřebují propustnou půdu a kontrolu vlhkosti.Zdroj: Shutterstock/
Jarní slunce jako nepřítel
Zvlášť u stálezelených rostlin může být problémem jarní slunce. Kořeny jsou ještě v chladné půdě, ale listy už pracují naplno. Rostlina ztrácí vodu, kterou nemá odkud doplnit, a dochází k takzvanému fyziologickému suchu.
Typické je hnědnutí jehlic nebo listů na straně, kam slunce svítí nejvíc. Rostlina přitom nezmrzla – doslova se „usušila“. Tento problém se často objevuje u zimostrázu, bobkovišně nebo rododendronů.
Špatná kondice už z podzimu
Někdy není problém v zimě ani na jaře, ale už na podzim. Rostlina, která šla do zimy oslabená – kvůli suchu, špatné výživě nebo chorobám – má výrazně menší šanci přežít následující období. Zimu sice nějak přestojí, ale na jaře už nemá sílu se znovu nastartovat.
Proto je podzimní péče tak důležitá. Zdravá a silná rostlina zvládne mnohem víc než ta, která už je dlouhodobě na hraně.
Živý plot z tújí s hnědnoucími částmi způsobenými jarním sluncem a nedostatkem vody v chladné půdě.Zdroj: Shutterstock/
Jak rostlinám pomoci po zimě (stručně a bez zbytečné vědy)
- zkontrolovat stav půdy a případně zlepšit odvodnění
- zalévat i brzy na jaře, hlavně stálezelené rostliny
- odstranit poškozené části, ale s řezem zbytečně nespěchat
- chránit citlivé rostliny před ostrým jarním sluncem
- dát rostlinám čas – některé se vzpamatují později, než čekáme
Jaro není jen start, ale i zkouška
To, že rostlina přežije zimu, ještě neznamená, že má vyhráno. Jaro je pro ni obdobím velké zátěže a změn. Pokud se něco pokazí, projeví se to právě teď. Když ale pochopíme, proč se to děje, máme mnohem větší šanci zahradě pomoct – a příští rok už být o krok napřed.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- Kniha – The Garden Primer – Barbara Damrosch
- Kniha – Rodale’s Ultimate Encyclopedia of Organic Gardening – Fern Marshall Bradley & Barbara W. Ellis
- Kniha – The Flower Gardener’s Bible – Lewis Hill & Nancy Hill
- Kniha – Teaming with Microbes: The Organic Gardener’s Guide to the Soil Food Web – Jeff Lowenfels & Wayne Lewis
- Kniha – Plant Propagation: Principles and Practices – Edwin R. Lust
