Druhá polovina sezony se nese i ve znamení sběru úrody. Pokud se vám tento rok nepodařilo vypěstovat to, co jste chtěli, případně v dostatečném či větším množství, důvodem může být i málo úrodná půda. Během podzimu však máte ideální příležitost pustit se do nápravy tohoto stavu, do zúrodnění půdy, kterou využíváte na pěstování.
Všeobecná pravidla
Pokud má půda plnit to, co od ní v užitkové části zahrady očekáváte, měli byste jí věnovat alespoň základní péči. Ideální je například nezanedbat průběžné kypření povrchových vrstev. Důležité je též pravidelnější zavlažování suché a vyprahnuté půdy a také odvodnění té, která je nadměrně zamokřená.
Velmi důležité je obohacovat půdu o organické látky, aplikovat nastýlku, odstraňovat plevel, zejména trvalý, a též nemocné rostliny. Základem úspěchu je i střídání plodin a vytváření smíšených výsadeb.
Podzimní rytí umožní půdě lépe přijímat vláhu z deště a sněhu a zároveň vystaví část semen plevelů a škůdců působení mrazu.Zdroj: Shutterstock/alicja neumiler
Podzimní přípravy
Půda by před zimou měla být kyprá a schopná přijímat vodu z deště i sněhu. Z tohoto pohledu je velmi vhodné podzimní zrytí. I když ho mnoho pěstitelů realizuje až na jaře, vhodný je spíš podzim. V tomto období přispějete zrytím i k tomu, že v půdě bude v úvodu další sezony soustředěno více vláhy.
Podzimním rytím, ať už jednoduchým, nebo dvouvrstvým (do hloubky 25–40 cm) navíc přispějete k likvidaci mnoha škůdců a semen plevele, ta budou na povrchu půdy více vystavena chladu a mrazu. Platí, že čím menší kousky ornice při rytí odkrojíte, tím lépe. Před rytím je, samozřejmě, velmi důležité i odstranění všech posběrových zbytků.
Doplnění živin
Do půdy, která má být dokonale úrodná, nezapomeňte na podzim doplnit spotřebované živiny. V tomto období se vyplatí zapracovat kvalitní maštalní hnůj nebo vyzrálý kompost. Tímto úkonem přispějete k tvorbě potřebné humusové vrstvy. Stačí rozhodit 20–40 kg na metr čtvereční. Myslete však i na to, že ne všechny užitkové rostliny dobře snášejí hnojení maštalním hnojivem.
Určitě na podzim nehnojte místa, kde v následující sezoně plánujete pěstovat kořenovou zeleninu, cibuli, česnek či pór. Naopak dobře uděláte, když pohnojíte řádky, kde budete za rok pěstovat plodovou zeleninu a košťáloviny. A k tomu, ideálně na základě zrealizovaného půdního rozboru, doplňte i minerální hnojiva (zajistí doplnění hořčíku, draslíku, fosforu apod.).
Organická hmota pomáhá půdě vytvářet humusovou vrstvu a zlepšuje její strukturu i schopnost hospodařit s vodou.Zdroj: iStock/Sanghwan Kim
Vápnění
Podzimní dny, konkrétně v říjnu nebo listopadu po sběru úrody, se vyplatí využít i na vápnění půdy. Často se na to v užitkových řádkách zapomíná, přitom jde o důležitou činnost.
Vápnění dává smysl spíš v půdách s kyselou reakcí, použít se dá mletý vápenec, dolomitický vápenec nebo i pálené vápno, které zároveň půdu dezinfikuje od chorob a zárodků škůdců. Zvolenou formu je třeba zapracovat v doporučeném množství do mírně vlhké půdy. Vápnění by se nemělo dělat současně s doplněním organických hnojiv.
Vápno zapracujte do mírně vlhké půdy a neaplikujte ho současně s organickými hnojivy, jako je hnůj nebo kompost.Zdroj: Shutterstock/Bowonpat Sakaew
Kde se vyplatí pěstovat
Nejúrodnější půdy všeobecně bývají v teplejších nížinných oblastech a na mírných svazích, ideálně jižně orientovaných. Na severních svazích a ve vyšších polohách se už mnoha plodinám dařit nebude. Málo úrodné jsou písčité, jílovité a málo humózní půdy.
Velmi úrodné bývají zpravidla hluboké hlinité půdy s humusovou vrstvou vysokou 40–60 cm. Dobré je také vědět, že ideální hladina podzemní vody je 2–3 m. Optimální půdní reakce by měla být mírně kyselá až neutrální. Velmi kyselá a zásaditá reakce je pro většinu užitkových rostlin nevyhovující.
Co s opadaným ovocem
I během podzimu se na místech pod ovocnými stromy hromadí plody, které předčasně odpadly ze stromů. Použitelné na konzumaci či kuchyňské zpracování většinou nejsou. Navzdory tomu je můžete využít. Vždy je dobré je důkladně sbírat, mohou totiž být potravou pro hlodavce a zároveň zdrojem choroboplodných zárodků či útočištěm pro škůdce.
Posbírané předčasně opadané ovoce se vyplatí zakopat do hloubky alespoň jednoho metru na místa, kde budete v budoucím roce pěstovat brambory nebo fazol. Možné je i umístění do kompostéru, ale v takovém případě je plody třeba překrýt posekanou trávou.
Výroba listovky
1. Sběr
Podzimní listy nejsou jen „odpad“, naopak, jsou výborným zdrojem živin, které můžete použít k vylepšení půdní struktury. Nevyhazujte je, ale správně zužitkujte.
Zdravé listí z většiny opadavých stromů nemusí skončit jako odpad, můžete z něj připravit listovku pro vylepšení půdy a domácích substrátů.Zdroj: GARDENERSʼ WORLD
2. Druhy
V zahradničení se setkáte i s domácí přípravou substrátu, přičemž se do něj často používá právě listovka. Vhodné na její přípravu jsou listy z většiny opadavých druhů.
3. Naplnění
Velké pytle naplňte listy. Vyhněte se listům z ořechů a nemocných stromů. Černý pytel absorbuje teplo ze slunce, čímž se uvnitř zvyšuje teplota, a urychluje se tak rozklad.
4. Otvory
Pomocí vidlí udělejte do horní a boční části listy naplněných černých pytlů několik otvorů, abyste umožnili dostat dovnitř dostatek vzduchu.
5. Umístění
Naplněné pytle uložte na chráněné místo, ideálně pod střechu. Zatižte ho cihlou, ale nesnažte se obsah udusit, protože by to zamezilo provzdušnění a procesu rozkladu.
Pytel s listím uložte na chráněné místo a nezapomeňte na větrací otvory, protože dostatek vzduchu je pro správný rozklad důležitý.Zdroj: GARDENERSʼ WORLD
Galerie:
Foto: GARDENERSʼ WORLD, Shutterstock
Zdroj: Časopis Podzim v Zahradě
