Zahrada

Podzim přeje výsadbě rostlin víc než jaro. Proč je tomu tak a jak ji zvládnout s úspěchem?

Zatímco kdysi se za velmi dobré období pro výsadbu rostlin považovalo jaro a podzim, dnes se od jara postupně upouští. Proč je výhodnější podzim a jak na úspěšnou výsadbu?

Výsadba jehličnanu
Zdroj: iStock

Na ujmutí vysazovaných rostlin mají totiž kromě průměrných teplot velký vliv srážky a jejich obsah v půdě. Zatímco kdysi byla půda po zimě vydatně zásobena vláhou ze zimních srážek a počítat jsme mohli i se srážkami jarními, dnes bývá sněhu poskrovnu. Ani ty jarní srážky nejsou to, co bývaly. Ze zimy se často přehoupneme, s výjimkou několika jarních dnů, do teplého a suchého léta. Rostliny jsou často po výsadbě vystaveny nezvykle vysokým teplotám a jejich kořenová soustava suchu.

Samozřejmě to nemusí platit, když pravidelně dbáme o závlahu vysazených rostlin. Pokud však vysazujeme cokoliv od stromů přes keře, živé ploty a trvalky a s dostupností vody v zahradě nebo naší přítomností to není nejlepší, vysazujme raději na podzim. Podzimní a zimní srážky a často i relativně vyšší teploty během zimy pomáhají rostlinám zakořenit do okolní půdy. Protože rostliny vysazujeme pro blízkou, v případě dřevin, a především stromů i pro vzdálenější budoucnost, má smysl nejen promyšleně pro ně zvolit místo, ale zaměřit se i na správný postup výsadby, aby se opravdu ujaly. Koupě rostlin ani dnes nepředstavuje lacinou záležitost. Zopakujte si proto spolu s námi deset tipů pro správnou výsadbu.

Výsadba mladé dřeviny
Zdroj: Shutterstock

1 Dobré načasování

Podzim se považuje za nejlepší období pro výsadbu. Srážky jsou častější než v létě, vedra pominula, ale stále je dostatečné teplo. Prostokořenné rostliny, ať už stromy, keře, nebo trvalky ze zahradnictví či od sousedů, sázíme co nejdříve poté, co byly vybrány z půdy. Také cibuloviny kvetoucí na jaře vysazujeme co nejdříve po zakoupení.

Existují samozřejmě i výjimky – toto období není vhodné pro výsadbu exotických a choulostivých druhů, které by mohly mít tendenci vymrznout. Ty sázíme až na jaře, kdy mají dost času vytvořit si do zimy dostatek kořenů a přizpůsobit se prostředí.

2 Vybíráme zdravé rostliny

Při výběru rostlin prodávaných v květináčích (kontejnerech) hledáme dobře zakořeněné kusy, které by však v nich neměly být delší dobu. Proto se pozorně podíváme i na spodek květináče. Když z odtokových otvorů vylézají tenké, bílé a čerstvě působící kořínky, je to znamení vitální rostliny, připravené na výsadbu. Hrubé dřevité kořeny znamenají, že jedinec je v květináči už příliš dlouho a na novém stanovišti může mít problémy se zakořeněním. Při výběru cibulek sáhněme po nescvrklých, pěkně vytvarovaných kusech bez známek nemocí a plísní. Za nedostatek ale nepovažujeme to, když se z nich odlupují suché obaly.

Rostlina s přerostlými kořeny
Zdroj: Shutterstock

3 Jak ušetřit

Velké odrostlé rostliny bývají poměrně finančně náročné. Není-li pro nás podstatné mít co nejdříve zahradu plnou velkých rostlin, některé rostliny postačí koupit menší a výrazně levnější. Platí to především pro trvalky, okrasné trávy a běžné keře. Kromě toho, že při dobré péči dokáží pěkně porůst už v prvním roce po výsadbě, někdy se uchytí dokonce lépe než kusy příliš dlouho pěstované v kontejneru.

Velmi velké stromy a keře vyžadují po výsadbě intenzivnější péči a stává se, že pořádně začnou růst až rok a půl či dva po výsadbě. V jejich případě ale není dobré kupovat úplně nízké nejlevnější „pruty“, může trvat opravdu dlouho, než z nich vyrostou pěkní jedinci. V tom případě dáme přednost střední velikosti výpěstků.

4 Příprava výsadbové jámy

Úrodná půda s dobrou strukturou od nás v zásadě nevyžaduje žádný zásah krom vykopání jámy. Zhutněnou půdu bychom však měli připravit, pořádně ji prorýt, přidat kompost, čímž ji provzdušníme, a až potom vykopat jámu. Na stromy a velké keře vykopeme čtvercovou jámu s hranou dvakrát tak širokou, než je průměr kontejneru, a s hloubkou stejnou jako jeho výška. V případě jílovité půdy provzdušníme strany jámy děrami, které vzniknou zapichováním vidlí.

Dno jámy zlehka prokypříme, ale nepřidáváme organický materiál, ten by postupně zetlel a vysazená rostlina by klesla. Organický materiál použijeme po dokončení výsadby jako mulč. Nepoužíváme však čerstvý hnůj, který by po deštích mohl kořeny spálit.

pohled zdola na kopání jámy
Zdroj: Shutterstock

5 Pomocníci – užitečné houby

Mykorhizní přípravky s obsahem užitečných hub pomáhají rostlině zakořenit a vytvořit bohatou kořenovou soustavu, díky čemuž může z půdy získat více výživy a vody. V zahradách se stromy a keři se užitečné houby v půdě vyskytují i přirozeně a časem se s kořeny nově vysázené rostliny „spojí“. Tento proces urychlíme právě jejich přidáním při výsadbě. Přípravek aplikujeme raději přímo na kořeny, když rostlinu vybereme z kontejneru, což je lepší, než když ho jen rozhodíme na dno jámy. Přípravek správně skladujeme a používáme před uvedeným datem spotřeby.

6 Podpora rozvoje kořenové soustavy

Když je květináč překořeněný, můžeme kořenový bal trochu narušit, otevřít ho. To pomůže kořenům růst více do prostoru, a ne jen ve tvaru definovaném nádobou. Nejlepší je, když se nám už při koupi podaří vyhnout květináčům, které jsou už na pohled shora i zdola plné kořenů. Nebojíme se ale rostlin, které mají po vybrání z květináče mnoho jemných kořínků, například vřes či rozrazilec. Kořenový systém zlehka uvolníme rukou či vidličkou nebo sem tam trochu nařežeme nožem.
Při výsadbě prostokořenných dřevin si dáme záležet na tom, aby kořeny ve výsadbové jámě byly rovnoměrně rozmístěny a směřovaly od kmene.

7 Sázíme do správné hloubky

Pravidlo při výsadbě cibulovin, že je sázíme do hloubky dvojnásobku až trojnásobku výšky cibule, se nedá aplikovat u všech druhů. Vždy si v literatuře nebo na internetu ověříme doporučenou hloubku pro daný druh. Například řebčík královský (Fritillaria imperialis) potřebuje hloubku výsadby minimálně třicet centimetrů, jinak nebude spolehlivě kvést.

U stromů má být místo, z něhož vyrůstají první kořeny, na úrovni půdy. Hlubší, takzvaná utopená výsadba, je může i zahubit. Není-li místo, ze kterého vyrůstají první kořeny, v květináči vidět, zjistíme ho odhrnutím trochy substrátu.

Výsadba mladého jehličnanu do jámy
Zdroj: iStock

8 Přidáme opěru

Při výsadbě stromů je dobré instalovat opěru, protože jejich pohyb ve větru brání dobrému zakořenění. Lze použít více způsobů přivázání, například nižší tyč pod úhlem pětačtyřiceti stupňů. Tyč dáme na tu stranu kmínku, kam se opírají převládající větry, v opačném případě by kmínek na tyč při větru narážel. Dobře upevněná tyč má dovolit kmínku jistý pohyb, ale kořenový systém má udržet bez pohnutí.

Opěru ve většině případů odstraníme po dvanácti až osmnácti měsících. Je-li strom nestabilní i po této době, znamená to, že dřevina není dobře zakořeněná. Stává se to například při výsadbě jedince, který byl v kontejneru dlouho a jeho kořeny v něm zdřevnatěly, z toho důvodu nejsou vůbec schopný růst do stran.

9 Mulčujeme

Po výsadbě kolem rostlin navrstvíme mulč. U dřevin je vhodná kůra, kompostovaná kůra, dřevní štěpka; u trvalek a trav dobře rozložený kompost. Pomáhá to ve výsadbové jámě udržet vlhkost a postupně, jak tlí, půdu vyživuje. Při mulčování dřevin vytvarujeme kolem kmene kruhovou misku hlubokou přibližně patnáct centimetrů, aby místo, ze kterého vyrůstají kořeny, zůstalo v úrovni půdy.
Nikdy nemulčujeme na suchou či zamrzlou půdu, vždy ji před tím vydatně zalejeme.

Přidávání mulčovací kůry k vysazenému jehličnanu
Zdroj: iStock

10 Přiměřená zálivka

Nikdy nevysazujeme rostliny s přesušeným kořenovým balem. Před výsadbou je dobře zavlažíme, případně celý kontejner namočíme asi na deset minut do nádoby s vodou. Prostokořenné dřeviny můžeme před výsadbou nechat postát ve vodě i dvanáct hodin. Po výsadbě stálozelených druhů myslíme na to, že i během zimy vypařují listy vodu, a proto vyžadují občasnou zálivku i v tomto ročním období, a to ve dnech bez mrazu.

Rostliny, které nyní vysadíme, během první sezony zaléváme pravidelně, zvláště v horkém létě. V dalších sezonách se buď obejdeme bez zálivky, nebo ji aplikujeme jen při extrémním suchu a teple. Zaléváme vydatně brzy ráno nebo pozdě večer, přímo na půdu.

Text: Monika Felixová, redakce
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte