Výsev a výsadba
Semena vybíráme podle toho, zda plánujeme vypěstovat jen okurky na salát, nebo na zavaření, či obojí.
Okurku setou (C. sativus var. longus), známou také jako salátovou, pěstujeme spíše ve sklenících a fóliovnících, některým odrůdám se daří i venku. Okurku nakládačku (C. sativus var. viridis) pěstujeme venku na záhoně. Osivo začíná klíčit při 12–13 °C. Okurkám vyhovují výhřevné hlinitopísčité až hlinité půdy, propustné a s vysokým obsahem živin.
Naklíčené nebo nenaklíčené osivo vyséváme koncem dubna do hloubky cca 3 cm. S výsevem můžeme pokračovat v nižších polohách do začátku června. Sazenice okurek si můžeme i předpěstovat.
Opodstatnění to má v chladném či nepříznivém období. Osivo vyséváme uvnitř (skleník, okenní parapet, vytápěná veranda) koncem března nebo začátkem dubna do zakořeňovačů.
Sazenice deset dní před výsadbou otužujeme. Termín výsadby na venkovní záhon závisí na průběhu počasí, obvykle je to koncem dubna nebo během května. Vhodné předplodiny jsou hrách, fazol, cibule, pór, košťáloviny, salátová zelenina, ale i rajčata, paprika, lilek či brambory.
Výsev: duben – červen
Výsadba: květen
Sběr: červenec – září
Vzdálenost výsadby: doporučovaný spon při horizontálním pěstování v záhoně je 100–120 × 50–60 cm, při vertikálním vedení na opoře sázíme rostliny v řádku na vzdálenost cca 30 cm
Pěstování
Porost okurek průběžně plejeme a půdu mělce kypříme. Přihnojujeme hnojivy pro plodovou zeleninu s obsahem mikroelementů, zejména hořčíku a mědi. Zavlažujeme nejlépe ráno ke kořenům, ne na listy, abychom zabránili šíření houbových chorob.
Nůžkami odstraňujeme suché nebo nemocné listy nebo celé nemocné rostliny. Při pěstování „na vedení“ rostliny namotáváme na oporu. Před velmi silným slunečním úpalem porost chráníme stíněním, například bílou netkanou textilií.
Vzcházení okurek podpoříme tím, že plochu zakryjeme netkanou textilií.
Sběr a skladování
Plody sbíráme zhruba od začátku léta, pokud možno pravidelně. Podpoříme tím tvorbu dalších. V závislosti na odrůdě má být délka plodů okurek nakládaček v čase sběru 5–15 cm, v případě salátových okurek 15–30 cm, i více.
Na salát přitom můžeme využít i trochu přerostlé nakládačky. Sbíráme jen tolik, kolik spotřebujeme, krátkodobě můžeme plody uskladnit v ledničce nebo v jiném chladném prostoru.
Využití
Plody salátových okurek, ale i nakládaček, chutnají nejlépe čerstvé, například v salátech. Výborná je však i okurková polévka. Okurky nakládačky nakládáme do různých nálevů.
Choroby a škůdci
Okurky ohrožují zejména houbové choroby. Velmi častá je plíseň okurková, na listech se objevuje i padlí, botrytida nebo bakteriální skvrnitost listů. Ze škůdců se vyskytují třásněnky, roztoči, ploštice nebo molice. Více ohrožené jsou rostliny, které pěstujeme ve sklenících. Důležité je pravidelně kontrolovat zdravotní stav vysazených rostlin a v případě potřeby zasáhnout hned na začátku.
Tipy na odrůdy
- AIKON F1
Jde o okurku salátovou, raný výnosný hybrid středního vzrůstu s převážně samičím kvetením. Hodí se k pěstování v zahradě i ve fóliovnících. - SANTANA F1
Jde o pozdější hybridní odrůdu okurek nakládaček. Velmi rychle a bezproblémově roste. - SALADIN F1
Jde o hybrid, okurku salátovou, která je vhodná k pěstování ve fóliovnících. Brzy a bohatě rodí. - REGINA F1
Jde o okurku nakládačku, výnosný hybrid. Dobře roste i v chladnějších oblastech. - AUREA F1
Jde o hybrid, který se vyznačuje silnějším růstem. Plody nejsou hořké, jsou tupě zakončené a štíhlé. Jde o ranou odrůdu, která odolává nejčastějším chorobám okurek, zejména plísni okurkové.
Text: Monika Šestinová, redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
