Jak na "kids friendly" zahradu, ve které se děti zabaví a bude zároveň bezpečná

Bezpečnost dětí

Ať už na zahradě nebo dvorku postavíte cokoliv, tak záleží jen na vás, jak efektivně dokážete dětem vysvětlit, co mohou a nesmí dělat, nebo jakým způsobem připravíte prostředí pro jejich vývoj. Vlastně žádná z našich rad nezajistí stoprocentní bezpečí, protože i obyčejná dětská trampolína dokáže při nesprávném užívání uškodit. I tak se ale můžete řídit několika radami, které vám dodají větší jistotu, že si nikdo neublíží.

Nesmíte hlavně zapomínat na to, že děti jsou extrémně zvídavé, často si rády hrají s běžnými předměty, na které mohou dosáhnout a úplně běžně se válí po zemi. Je to přirozená součást jejich vývoje.

Díky tomu se učí, jak věci okolo nich fungují, co všechno v přírodě žije a roste, ale také získají zkušenosti v případě, že se o něco lehce poraní, z něčeho spadnou nebo se nechtěně namočí. Každá taková zkušenost je naopak pozitivní. Každý jsme v dětství oplakali nějakou tu ránu, modřinu, mokré nohavice nebo dřevěnou třísku.

dívka si hraje v zahradě — Zdroj: Unsplash

Základní rady:

Co nechcete, aby dítě bralo do rukou, schovejte nebo položte to tam, kam nedosáhne
Vytvořte prostor pro běhání, kde na dítě nic nespadne, nebo do něčeho nenarazí
Používejte co nejvíc přírodních materiálů pro zkoumání
Odstraňte z dosahu jedovaté rostliny
Nastavte mantinely (prostor pro hraní a pro práci)
Nechte děti učit se, zkoumat
Dopředu počítejte se špinavým a roztrhaným oblečením

Drobné stavby

Mnoho hracích prvků jako jsou skluzavky, prolézačky, domky nebo stany můžete koupit v kamenných prodejnách nebo v e-shopech. Dejte si ale pozor na jejich kvalitu, čtěte recenze a v prodejně se zeptejte, jak tyto drobné stavby nejlépe zabezpečit.

Základem je, aby se s těmito prvky nemohlo příliš hýbat. Musí být pevné a nesmí padat na žádnou stranu při zatížení, jako je prolézání, věšení nebo tlak dospělého člověka.

Spoustu z těchto prvků si navíc můžete vytvořit úplně sami. Tou nejjednodušší stavbou je například přírodní stan nebo teepee. Na výběr je několik možností, například z vrbových prutů, které jsou zasazeny do země oběma konci (tedy do oblouku), nebo pomocí bambusových či jiných tyčí upevněných jedním koncem v zemi a druhým koncem přivázaných k sobě.

Vrbový stan obroste sám, stačí ho jen pravidelně zastřihávat a udržovat. Stan z tyčí můžete nechat obrůst sezónními plodinami, jako jsou fazole, takže lze děti při schovávání nechat podílet na sběru úrody.

Jaké prvky můžete dětem sestavit sami:

Pískoviště (ohraničení pomocí cihel, prken nebo dřevěných kolíků)
Houpačka
Zelený stan nebo teepee
Hry na pevném povrchu (pomocí křídy nebo nesmývatelné barvy)

Voda a děti

Při práci s vodními prvky určitě myslete na to, jestli mají být okrasné, užitkové nebo hrací. Velkým nebezpečím jsou především studny a jímky. Ty zabezpečte tak, aby se do nich dítě v žádném případě nedostalo. To stejné platí pro jezírka, ve kterých rostou vodní rostliny a nachází se u nich ostré kameny. Přístup k těmto vodním prvkům tedy zabezpečte.

Ideální pro hraní jsou naopak různé napevno instalované fontány, ve kterých si děti mohou hrát s kamínky. Další možností jsou pítka pro ptáky, ve kterých sice nedoporučujeme si přímo hrát, ale děti je můžou napouštět a ptactvo pak pozorovat.

Dalším tipem je využití zahradní hadice a systému zavlažování. Možná byste se divili, kolik zábavy vytvoří v parných letních dnech vodní trysky.

Chlapci u bazénu v zahradě — Zdroj: Unsplash

Vůbec nejoblíbenější jsou samozřejmě bazény. Těch existuje celá řada, ale vždy spíš zvažte, zda se vám jejich pořízení vyplatí. Péče o velké bazény není levná, stejně jako jejich pořízení a pokud bydlíte v oblastech, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem srážek, může obec napouštění bazénů přímo zakázat.

Jedovaté rostliny

Jak už jsme zmínili, děti rády zkoumají. To znamená, že i spoustu věcí strkají do pusy, nebo na ně minimálně sahají a pak si často promnou oči. Pokud máte na zahradě větší množství rostlin, které jsou jedovaté, nemusíte se jich nutně zbavovat, jen k nim omezte přístup.

Minimálně zkuste dětem jasně říct, že konkrétní rostliny se dotýkat nesmějí, nebo se nesmí pohybovat v určitých částech zahrady. Konec konců, děti ve středomořských státech běžně vyrůstají mezi oleandry, kterými se v minulosti například trávili římští císaři. Čím méně těchto rostlin ale budete pěstovat, tím větší jistotu budete mít, že vašim dětem nic nehrozí.

K ochutnávání svádí ani ne tak listy, jako spíš různé bobule. Ty dětem mohou připomínat jedlé plody, nejčastěji borůvky. Jednoduchým pravidlem, jak rozlišit jedovaté rostliny je – většina z toho, co patří mezi cizokrajné rostliny a není v Česku původní. Existují ale i domácí výjimky, jako jsou sněženky.