Poradna

„Nepij vodu na třešně, bude tě bolet břicho!“ říkaly nám naše babičky. Je to skutečně pravda?

Komiks Rychlé šípy sice už nejmladší generaci čtenářů tolik neoslovuje, v kategorii 30+ (především tedy u zástupců mužského pokolení) ale pořád mají početný dav fanoušků. Je jeden díl, na který si pamatují snad všichni. A který způsobil, že se mnoho lidí zbytečně ošívá, když vidí čerstvé třešně.

Zdroj: iStock

Byl to překvapivě blonďatý hoch Jindra Hojer, který měl v tomto díle malér. Což zdůrazňuje naléhavý a varovný tón tohoto příběhu, protože jinak měli v Rychlých šípech patent na nezdary spíše Rychlonožka nebo Červenáček. Pokud se něco stalo jim, čtenář věděl, že se může zasmát. Ale fakt, že epizoda „Rychlé šípy radí – nepijte na ovoce“ končí převozem Jindry do nemocnice, působí v řadách fanoušků přinejmenším rozpaky. Vždyť Jindra je vzor cti a slušného chování.

Tady ale udělal pořádnou lumpárnu. Nakoupil s přáteli výhodně na trhu třešně (“a mně ještě půl kila do torny!”), přejedl se jich, poté se napil vody z tůně a v jeho útrobách došlo k ohňostroji (detailů nás naštěstí kreslíř Jan Fischer ušetřil).

Závěrečnou glosu lékaře mnoho Čechů zná zpaměti: „Ovoce, zejména peckovité, vlivem vypité vody začne v žaludku kvasit, značně nabobtná a vyvinuje množství plynu. To způsobuje bolestné napínání střev.“

Komiks Rychlé šípy. Představuje ho Jindra Hojer, skaut, jenž byl předlohou pro postavu poctivce Jindry.
Komiks Rychlé šípy. Představuje ho Jindra Hojer, skaut, jenž byl předlohou pro postavu poctivce Jindry. | Zdroj: openverse

Opravdu se máme obávat?

Je pravda, že třešně obsahují jednoduché cukry a vlákninu, které jsou rychle fermentovány bakteriemi v trávicím traktu. U osob, které mají citlivější trávení, může dojít ke kvašení. To se projevuje nadýmáním a křečemi.

Jenže toto kvašení probíhá spíše ve střevech, nikoli v žaludku. V žaludku je silně kyselé prostředí. A čistá voda s tím nemá skoro nic společného, ta kvašení určitě neakceleruje. Snad může naředit trávicí šťávy a dočasně zpomalit trávení, ale zdravý člověk by přesto neměl mít obavy.

Existuje malé množství odborných studií věnovaných tomuto tématu. Jedna metastudie ale přece jen dostupná je – realizovala ji organizace Cochrane Austria, jejímž projektem je Medizin Transparent. Výzkum nenalezl žádné zprávy o osobách s tímto typem potíží.

Jindra Hojer, kdyby žil dnes, by se třešní bát nemusel.
Jindra Hojer, kdyby žil dnes, by se třešní bát nemusel. | Zdroj: ChatGPT

Problém může být někde jinde

Mnoho lidí soudí, že s tím má co dočinění kvalita vody v době, kdy komiks zvykl. Bylo to období 2. světové války a je pravda, že tehdy nebylo tak samozřejmé natočit si plnou sklenici vody a uhasit žízeň. Voda občas obsahovala mikroorganismy, které možná ve spojení s kvasinkami a bakteriemi v třešních vytvořily základ pro silné kvašení ve střevech (a možná i v tom žaludku).

V komiksu přitom Jindra Hojer nepije vodu z vodovodní sítě, ale z tůně. A ta navíc na obrázku vypadá trochu jako obyčejná louže. Možná v tom ty třešně nakonec byly zcela nevinně…

GALERIE

Text: Marek Konvalinka
Foto: Openverse, bookdesign, ChatGPT, iStock
Zdroj: https://www.e-kladensko.cz/zajimavosti/2238-nepij-vodu-na-ty-tresne-bude-te-bolet-bricho-rikavaly-nase-babicky-je-to-pravda-nebo-jen-mytus