Při výběru ovocných stromů a keřů do menší zahrádky je nezbytné respektovat nároky ovocného druhu, pěstitelské podmínky stanoviště a termín dozrávání. Půdní a klimatické podmínky, nadmořskou výšku stanoviště nedokážeme „vyrobit“ či změnit v ideální pro určitý druh a odrůdu, ani vybranou odrůdu „nepřevychováme“. Musíme si zvážit své časové a fyzické možnosti, které můžeme věnovat zahradě i zvyklostem ve své domácnosti.
Kdy čekat první úrodu
Při pěstování ovocných druhů, ať už stromů, nebo keřů, bychom měli pamatovat hlavně na to, že nejde o záležitost na jednu sezónu. Téměř všechny kromě některých (jahody) budeme na stanovišti pěstovat desítky let. Na první úrodu si však počkáme několik let – 3 až 5, u vlašského ořechu a kaštanu i 10 let.
Zásoby během celé sezóny
Abychom měli v sezóně vždy čerstvé a chutné ovoce, vybíráme do zahrady kombinace ovocných druhů a odrůd s postupným dozráváním plodů, které stihneme zkonzumovat nebo zpracovat. Počet vysazovaných stromků závisí na velikosti plochy, ovocném druhu, podnoži a pěstitelském tvaru. Do malé zahrady vybíráme zákrsky, štíhlá vřetena, sloupovité tvary a nízkokmeny. Naopak, vysokokmeny s rozložitou korunou jsou vhodné do velkých zahrad.
Jak sestavit složení ovocných stromů v zahradě
Jádroviny
Měly by tvořit základ ovocné zahrádky. Na samozásobení postačí 1 letní odrůda, 1 až 2 podzimní a 2 až 3 zimní odrůdy.
Peckoviny
Zde zvolíme kombinaci 1 raná a 1 až 2 pozdní odrůdy.
Drobné ovoce
Postačí 4 keře či stromky rybízu, 2 až 3 ks angreštů, 10 ks malin, 2 ks ostružin a 30 ks jahod. Poslouží jako doplňkové, zpestříme si jimi začátek letní sezóny. Jsou velmi nenáročné a vhodné na vysazení i do té nejmenší minizahrádky.
Skořápkoviny
Jsou vhodné na pěstování hlavně v teplejších oblastech. Musíme počítat s tím, že zaberou víc prostoru, než poskytnou úrody.
Ovocné stromy a jejich odrůdy
Jabloně
Jsou nejméně náročné na pěstování. Dobře se jim daří i v podhorských oblastech. Nevhodné jsou pro ně mrazové kotliny a větrné polohy. Optimální průměrná roční teplota je 7 až 8 °C, roční srážky od 600 do 800 mm. Jabloně jsou náročné na vyšší relativní vlhkost vzduchu. V teplejších oblastech plody dříve dozrávají, mají vyšší obsah cukrů, zato jsou však méně trvanlivé. Naopak, ve vyšších polohách mají víc kyselin a delší skladovatelnost. Nejvhodnější půdy jsou středně těžké, hlinitopísčité, písčitohlinité, jílovitohlinité; bohaté na živiny, přiměřeně vzdušné, propustné, dostatečně zásobené půdní vláhou a s neutrální reakcí. Daří se jim však i ve slabě kyselých půdách. Nevhodné jsou příliš písčité a vysychavé půdy.
Pěstované tvary jsou velmi variabilní a plastické. Pěstují se jako nízký zákrsek, sloupovité, tzv. kolumnární tvary, štíhlé vřeteno a vysoké tvary s korunou širokou několik metrů. Jsou cizosprašné, proto je potřebné pěstovat víc odrůd, abychom se dočkali úrody. Vhodné jsou kombinace odrůd s dozráváním v létě, na podzim, rané a pozdní zimní odrůdy. Většina odrůd nabízených v ovocných školkách a zahradních centrech je naroubovaná na slabě rostoucích podnožích M 9 a MM 106, sloupovité i na M 26, MM 111 a na jiných. Jsou rezistentní proti houbovým chorobám, jako je strupovitost či padlí.
Odrůdy jabloní
Letní odrůdy (dozrávají přibližně od konce června do konce srpna; jsou určeny na přímou konzumaci a jsou vhodné do všech pěstitelských oblastí): ’Allegro‘, ’Ametyst‘, ’Atlas‘, ’Daria‘, ’Dima‘, ’Hana‘, ’Discovery‘, ’Doc Melby‘, ’James Grieve Red‘, ’Julia‘, ’Lena‘, ’Miodar‘, ’Mivibe‘, ’Nela‘, ’Piros‘, ’Průsvitné letní‘, ’Sander‘, ’Vista Bella‘, ’Zita‘, ’Zlaťák‘.
Podzimní odrůdy (dozrávají v průběhu září a října, skladovat je lze přibližně do listopadu; vhodné je pěstovat je v teplých a chráněných středních pěstitelských oblastech): ’Akane‘, ’Auksis‘, ’Delén‘, ’Desert‘, ’Diadém‘, ’Dolores‘, ’Doris‘, ’Gala‘, ’Florijam‘, ’Pidi‘, ’Prima‘, ’Šampion‘, ’Vesna‘, ’Vitan‘, ’Tolar‘.
Zimní odrůdy (dozrávají v průběhu října, skladovatelné a konzumní jsou přibližně do března až dubna, některé až do června): ’Admiral‘, ’Angold‘, ’Antej‘, ’Aneta‘, ’Bel-El‘, ’Biogolden‘, ’Bohemia‘, ’Braeburn‘, ’Coxova reneta‘, ’Croncelské‘, ’Dalila‘, ’Dantes‘, ’Deliga‘, ’Delor‘, ’Denár‘, ’Dione‘, ’Dulcit‘, ’Fany‘, ’Flordika‘, ’Florina‘, ’Fuji’, ’Gold Bohemia‘, ’Goldstar‘, ’Golden delicious‘, ’Gloster‘, ’Granny Smith‘, ’Heliodor‘, ’Idared‘, ’Jarka‘, ’Jonagold‘, ’Jonagored‘, ’Jonagored supra‘, ’Jonalord‘, ’Jonathan‘, ’Karneval‘, ’Karmína‘, ’Ligol‘, ’Lipno‘, ’Lord Lambourne červený‘, ’Lotos‘, ’Lucy‘, ’Luna‘, ’Melodie‘, ’Merkur‘, ’Melrose‘, ’Nabella‘, ’Opal‘, ’Orion‘, ’Ontario‘, ’Otava‘, ’Pinova‘, ’Pilot‘, ’Produkta‘, ’Rajka‘, ’Red Delicious‘, ’Red Jonaprince‘, ’Red Topaz‘, ’Resista‘, ’Rosana‘, ’Rozela‘, ’Rubín‘, ’Rubinola‘, ’Selena‘, ’Shalimar‘, ’Sirius‘, ’Spartan‘, ’Vanda‘, ’Topaz‘, ’Zvonkové‘.
Přečtěte si také: Obnovte zašlou slávu ovocných stromů ze zahrad našich babiček a objevte skvělou chuť jejich plodů
Sloupovité (kolumnární) jabloně
Mají geneticky podmíněný sloupovitý vzrůst, díky němuž je lze pěstovat v extrémní blízkosti – 0,5 m v řadě, mezi řadami je doporučená vzdálenost 2,5 m. Nástup rodivosti je již ve 2. roce pěstování, úrody dosahují v průměru 10 kg na 1 m2. Odrůdy dozrávají koncem srpna až v polovině září.
Odrůdy
Letní odrůdy: ’Prezident‘, ’Vasiugan‘, ’Zane‘.
Podzimní odrůdy: ’Inese‘, ’Ostankino‘, ’Pomredrobust‘, ’Suncats‘.
Zimní odrůdy: ’Bolero‘, ’Flamenco‘, ’Gatis‘, ’Goldcats‘, ’Greencats‘, ’Moskovskoje ožerelje‘, ’Nataliuška‘, ’Polka‘, ’Pomfital‘, ’Pompink‘, ’Rondo‘, ’Sonet‘, ’Waltz‘.
Hrušky
Jsou náročnější na stanoviště než jabloně. Žádají středně teplé až slunné polohy. Daří se jim na mírných svazích s jižní, jihozápadní, jihovýchodní expozicí. V místech, kde se drží chladný vzduch, špatně kvetou, ba mohou i namrzat.
Odrůdy hrušek
Speciál: dvě letní odrůdy na jednom stromě, tzv. dueta: ’Clappova/Konference‘.
Podzimní odrůdy: ’Blanka‘, ’Boscova lahvice‘, ’Denisa‘, ’Elektra‘, ’Harbo‘, ’Karina‘, ’Morava‘, ’Hardyho‘, ’Konference‘, ’Mramornaja‘, ’Novembra‘, ’Saphira‘, ’Wahle Schnapsbirne‘.
Zimní odrůdy: ’Abate Fettel‘, ’Balkanika‘, ’Bohemica‘, ’Concorde‘, ’David‘, ’Dicolor‘, ’Dita‘, ’Decora‘, ’Delta‘, ’Erika‘, ’Gute Luise‘, ’Jana‘, ’Jizera‘, ’Lucasova‘, ’Nela‘, ’Petra‘, ’Schweizerhose‘, ’Vladka‘, ’Vonka‘.
Asijské hrušky
Pokud chceme pěstovat v malé zahradě nenáročnou raritu, ideální jsou asijské hrušky. Jsou odolné vůči chorobám, škůdcům i nízkým teplotám. Nemají afinitu s kdoulí, proto se pěstují na hruškové podnoži. Plody se tvarem podobají jablkům.
Odrůdy
Letní odrůda: ’Hosui‘.
Podzimní odrůdy: ’Julka‘, ’Nijisseiki‘, ’Rafzas‘.
Zimní odrůdy: ’Chojuro‘, ’Kumoin‘.
Švestky, slívy, ryngle
Švestky jsou nejméně náročné. Neměly by chybět ani v malé zahrádce. Dobře se jim daří ve středních i vyšších polohách. Vyhovuje jim výška 350 až 450 m n. m., průměrná roční teplota nad 7 °C, ještě lépe až nad 8 °C a průměrné roční srážky 500 až 700 mm. Půdy jsou vhodné výživné, dobře zásobené vodou a vápníkem, v suchých půdách bývají napadané škůdci.
Ryngle, myrobalán, mirabelky a slívy žádají středně teplé a chráněné stanoviště. Docela dobře snášejí zimní mrazy, ale jarní už hůř. Průměrná roční teplota by měla být mezi 7,5 až 9 °C.
Jako podnož se používá St. Julien A, Adesotto, myrobalán a WWA1. Vybíráme rezistentní odrůdy. Všímáme si, zda jsou samo- nebo cizosprašné.
Odrůdy
Rané (letní) odrůdy: ’Althanova ryngle‘, ’Oullinská‘, ’Zelená ryngle‘.
Švestky: ’Ave‘, ’Čačanská lepotica‘, ’Čačanska najbolja‘, ’Hollywood‘, ’Kalifornská modrá‘, ’Katinka‘, ’Skoroplodnaja‘, ’Topfirst‘, ’Topking plus‘.
Pozdní (podzimní) odrůdy: ’Čačanská rodná‘, ’Domácí velkoplodá‘, ’Durandzia‘, ’Haganta‘, ’Hanita‘, ’Haroma‘, ’Grosse di Felicio‘, ’Elena‘, ’Imperial‘, ’Jojo‘, ’President‘, ’Presenta‘, ’Stanley‘, ’Tophit‘, ’Toptaste‘, ’Topstar plus‘.
Kříženec švestky a meruňky: ’Pluot Flavour Supreme‘.
Japonské švestky
Nazývají se také asijské. Dozrávají později než klasické odrůdy. Plody jsou velké a pevné, lze je skladovat několik týdnů. Vhodné jsou i na pěstování v severnějších polohách. Neplatí to však pro pozdní odrůdy, ty sem nevysazujeme, neboť plody by nedozrály. Pěstují se na podnoži myrobalán, tvary jsou stejné jako u klasických švestek. Odrůdy jsou cizosprašné, proto je potřebné vysadit alespoň 2 odrůdy.
Nejvhodnější zóna na pěstování je do 300 m n. m.; průměrné roční teploty nad 8 °C; souhrn ročních srážek 450 až 700 mm. Půdy jim vyhovují sušší, dobře zásobené živinami, s neutrální reakcí, písčité, písčitohlinité, hlinitopísčité nebo hlinité. V mokrých a studených jílovitých půdách, jakož i v půdách s nepropustnou spodinou zaostávají v růstu a zasychají jim vrcholy. Jako podnože se používají hruška planá a kdoule. V nabídce zahradnictví a ovocných školek jsou standardní pěstitelské tvary, například štíhlé vřeteno, vysoké štíhlé vřeteno i sloupovité tvary vhodné do malých zahrad. Letní odrůdy: ’Alfa‘, ’Alice‘, ’Clappova‘, ’Isolda‘, ’Milada‘, ’Radana‘, ’Vasarine sviestine‘, ’Williamsova‘, ’Williamsova červená‘
Odrůdy
Středně raná: ’Ulena‘.
Středně pozdní: ’Black amber‘, ’Black Diamond‘, ’Kolonovidnaja‘.
Třešně
Jsou velmi náročné na výběr lokality. Žádají otevřené teplé polohy, nejlépe na mírném svahu s jižní orientací, kde proudí vzduch. Nesnášejí mrazové kotliny. Vhodné na pěstování jsou oblasti ve výšce 200 až 500 m n. m. s průměrnou roční teplotou nad 7 °C a s průměrnými ročními srážkami 650 až 750 mm. Půdy žádají spíše lehčí, písčitohlinité, záhřevné, s dostatkem vápníku a propustnou spodinou. Vysoká hladina podzemní vody jim škodí. Na suchých stanovištích rostou slaběji, mají malé plody. Lépe se jim daří na mírných, jižně orientovaných stráních než na rovině, kde je v době kvetení může poškodit mráz.
Pěstují se jako nízkokmeny, polokmeny, sloupovité tvary; používané podnože jsou Gisela 5, colt, třešeň ptačí a mahalebka.
Odrůdy třešní
Rané odrůdy: ’Adélka‘, ’Aranka‘, ’Burlat‘, ’Helga‘, ’Jacinta‘, ’Karešova‘, ’Kaštánka‘, ’Marta‘, ’Merchant‘, ’Leningradská černá‘, ’Rivan‘, ’Starking Hardy Giant‘.
Středně rané odrůdy: ’Amid‘, ’Debora‘, ’Granát‘, ’Horka‘, ’Justyna‘, ’Napoleonova‘, ’Sam‘, ’Sandra‘, ’Summit‘.
Pozdní odrůdy: ’Halka‘, ’Hedelfingenská‘, ’Kordia‘, ’Lapins‘, ’Regina‘, ’Silvia‘, ’Sunburst‘, ’Sylvana‘, ’Tamara‘, ’Těchlovan‘, ’Tim‘, ’Van‘, ’Vanda‘, ’Vilma‘.
Višně
Patří mezi nejméně náročné peckoviny. Většinou se pěstují jako nízké kmenové tvary. Bez problémů rostou na návětrných místech i v inverzních polohách, lze je pěstovat na západních i severních svazích. Na stinných místech kvetou méně. Kvetou později než třešně, takže dobře odolávají pozdním jarním mrazíkům. Většinou jsou samosprašné. Průměrná roční teplota na pěstování višní by měla být 7 až 8 °C. Višně nejsou náročné na půdu, ale nesnášejí těžké půdy s vysokou hladinou podzemní vody. Vyhovují jim vlhké, hlinitopísčité i suché půdy.
Jako podnož se používá třešeň ptačí. Do malé zahrádky si zvolíme raději sladší, tzv. sladkovišně vhodné na přímou konzumaci.
Odrůdy višní
Středně rané odrůdy: ’Bare‘, ’Érdi Bötermö‘, ’Favorit‘, ’Hana‘, ’Meteor Korai‘, ’Morava‘, ’Újfehértoi fürtös‘.
Pozdní odrůdy: ’Fanal‘, ’Gerema‘, ’Morela pozdní ‘, ’Morellenfeuer‘, ’Morsam‘, ’Oblačinska‘, ’Samor‘, ’Vodena‘.
Meruňky
Patří mezi náročné teplomilné peckoviny. Potřebují chráněné polohy, jižně nebo jihozápadně orientované. Daří se jim v teplých vinohradnických oblastech. Při použití vhodné odrůdy a na chráněném stanovišti je lze pěstovat i ve výšce nad 300 m n. m. Nesnášejí větrné polohy s častým přílivem studeného vzduchu. Mrazové kotliny jsou absolutně nevhodné – namrzají jim květní poupata i dřevo. Průměrná roční teplota by měla být 9,5 až 10 °C. Půdy mají být teplé, výživné, hluboké, úrodné, vápenaté, s dostatečnou zásobou humusu. Půdní reakce by měla být neutrální až slabě zásaditá. Ve vlhkých půdách stromy trpí klejotokem a namrzají.
Jako podnož se převážně používá myrobalán, meruňkový semenáč, St. Julien A, WAKO či wavit. Pěstované tvary jsou čvrtkmeny a polokmeny. Meruňky jsou většinou cizosprašné, proto je potřebné pěstovat alespoň 2 odrůdy. Plody dozrávají v polovině června, začátkem července až koncem srpna.
Odrůdy meruněk
Rané a velmi rané odrůdy:’Aurora‘, ’Delta‘, ’Exnarova‘, ’Harcot‘, ’Jitka‘, ’Karola‘, ’Ledana‘, ’Legolda‘, ’Lenova‘, ’Lerosa‘, ’Leskora‘, ’Palava‘, ’Pinkcot Cotpy‘, ’Radka‘, ’Sabinovská‘, ’Spring Blush‘, ’Sylvercot‘ (synonymum ’Cotsy‘), ’Sweetred‘, ’Vesna‘ , ’Veselka‘, ’Tomcot‘, ’Tsunami‘.
Středně rané odrůdy: ’Alfons‘, ’Aramis Shamade‘, ’Bergarouge Avirine cov‘, ’Beta‘, ’Bhart‘ (synonymum ’Orangered‘), ’Big red‘, ’Gama‘, ’Goldrich‘, ’Hargrand‘, ’Kompakta‘, ’Kráska‘, ’Lebela‘, ’Maďarská‘, ’Marlen‘, ’Mirka‘, ’Svatava‘, ’Strepet‘, ’Veecot‘, ’Velkopavlovická‘, ’Vemina‘.
Středně pozdní odrůdy: ’Kaunas‘, ’Moskovská veľká‘.
Pozdní odrůdy: ’Bergeron‘, ’Darina‘, ’Farbaly‘, ’Harlayne‘, ’Harogem‘, ’Krasnosciokij‘, ’Kečkemetská ruža‘, ’Kioto‘, ’Kuresia‘, ’Leala‘, ’Minaret‘, ’Paviot‘, ’Rakovského‘, ’Roxana‘, ’Veharda‘.
Sloupovité tvary: ’Mini Apricot‘.
Kříženec meruňky a švestky: ’Aprium Apribel‘.
Broskve a nektarinky
Mají podobné nároky jako meruňky. Potřebují chráněné polohy, jižní, jihovýchodní nebo východní expozici, světlé a teplé stanoviště. Dobře rostou i na mírném svahu, nevhodné jsou pro ně mrazové kotliny a údolí, v nichž se udržuje studený vzduch. Pěstujeme je v oblastech do 200 až 300 m n. m. s průměrnou roční teplotou nad 9 °C a s průměrnými ročními srážkami do 600 mm.
Nevhodné jsou pro ně těžké půdy a vysoká hladina spodní vody. Žádají písčité nebo písčitohlinité půdy s neutrální až slabě zásaditou reakcí. Nadbytek vápníku jim škodí – trpí chlorózou (žloutnutí listí) z nedostatku železa. Odrůdy naroubované na semenáčku mandloně nebo broskvomandloně jsou odolnější vůči chloróze.
Pěstované tvary jsou zákrsky, čtvrtkmeny s dutou korunou, štíhlé vřeteno. Do vyšších poloh vybíráme ranější odrůdy, které stihnou dozrát. Úrodu máme jistou, protože broskvoně i nektarinky jsou samosprašné. Plody dozrávají v červenci až srpnu. Zajímavé jsou odrůdy se zploštělými plody, tzv. sendvičovky.
Nektarinky – odrůdy
Rané a středně rané: ’Crimson gold‘, ’Firebrite‘, ’Flateryna‘, ’Harco‘, ’Snow queen‘, ’Superqueen‘, ’Tena‘, ’Tomana‘
Pozdní: ’Nectared 4‘, ’Fantasia‘, ’Stark red gold‘, ’Venus‘.
Broskvoně – odrůdy
Rané a velmi rané: ’Albatros‘, ’Dixired‘, ’Earliglo‘, ’Fenix‘, ’Harbinger‘, ’Harnas‘, ’Kamila‘, ’Redhaven‘, ’Redwin‘, ’Royal Glory‘, ’Saturn‘ (zploštělý plod), ’Sočnaja‘, ’Spring time‘.
Středně rané: ’Brunila‘, ’Catherina‘, ’Fairhaven‘, ’Flamingo‘, ’Krasava‘, ’Modřinka‘, ’Ordigan‘, ’Sunhaven‘.
Středně pozdní a pozdní: ’Cresthaven‘, ’Diana‘, ’Elberta‘, ’Gracia‘, ’Inka‘, ’O´Henry‘, ’Lednická žlutá‘, ’Mesembrine‘, ’Moravia‘, ’Radost‘, ’Sandwich Weiss‘ (zploštělý plod), ’Suncrest‘.
Text: Ing. hana Szabóová
Foto: isifa/Shutterstock
