Povodně u nás nejsou v posledních letech bohužel nic mimořádného. Po opadnutí vody a základním vysušení postižených prostor je třeba opravit podlahy a zdivo. Přitom musíme počítat s tím, že i v budoucnu může dojít k dalšímu vytopení domu. Tomu je třeba přizpůsobit způsob sanace zdiva a skladbu nových konstrukcí.
Dříve byly venkovské domy vytápěny obvykle jen sporákem v kuchyni. Dnes není ve starším domě výjimkou kondenzační plynový kotel v přízemí a výkonný krb s teplovodní vložkou v podkroví. Moderní topidla ale vyžadují správný a kvalitní komín. Starší komínové těleso je pak třeba vyměnit za nové.
Osm chalupářů z deseti dnes jezdí na víkendové sídlo autem. Po příjezdu ale vozidlo spíše překáží a mělo by se někam schovat. Může to být jen pod dřevěný přístřešek s pergolou, ale větší komfort zajistí více či méně specializovaný prostor, označený jako garáž. Kde všude může být?
Většina lidí postaví dům, nastěhuje se – a v ten ráz přijde o motivaci dotahovat detaily. A už vůbec jim nezbude energie na to, budovat cosi v zahradě, byť by šlo o součást jejich původního snu. Ota a Monika Doležalovi zvolili jiný postup. Dřív, než se pustili do stavby vlastního domu, přesněji srubu, zbudovali si v rohu zahrady malý sroubek: Má 17 m2 a nabízí veškerý komfort - včetně kuchyňky s tekoucí teplou vodou, s důkladným jídelním stolem, ba i se spaním.
Hlavním úkolem garáže je ochrana vozidel před počasím a zloději. Důležitý je ale také její vzhled – měl by odpovídat architektuře stavby a blízkého okolí. Při tom všem mají hlavní roli garážová vrata.
Blíží se doba dovolených, což je obvykle spojeno i s pobytem u vody. Ne každému ale vyhovují mořské pláže plné lidí. Mnozí majitelé venkovských domů a chalup dávají přednost soukromí u zahradního bazénu. Jeho provoz má však svá pravidla.
Poznávacím znamením jihočeských chalup je široká brána a bíle omítnuté stavení se svatým ve štítě. Ale tato nedávno rekonstruovaná chalupa něco navíc. Majitelé v prostoru dvorku vybudovali několik netradičních teras, z nichž ta největší slouží jako jídelna pod širým nebem.
Dům ze slámy stále vyvolává spíše představu stohu nebo stavby, jež musí shořet nebo shnít. Avšak již před 120 lety byla v USA postavena první budova z balíků slámy – jednotřídní školní budova. Začátkem 20. století byly postaveny první evropské slaměné domy. Před 40 lety nastala renesance slaměného stavění téměř po celém světě, včetně naší republiky.
„Na začátku bylo velké nadšení. Brázdili jsme Šumavu všemi směry a doufali, že na nás někde čeká kouzelné stavení. Po pár letech hledání se ale naše nároky postupně zmenšovaly. Až jsme narazili na inzerát s fotografií jakési zbořeniny a už jen tak „ze sportu“ jsme se na „to“ jeli podívat…,“ vyprávějí manželé Petra a Honza. „Setkání se skutečností nás dokonale odzbrojilo – hotový kamenolom! Místo nám však učarovalo a to rozhodlo,“ smějí se.
Pavel Matura je znalcem Šumavy, historie a architektury šumavských chalup. Díky těmto znalostem svoji pošumavskou chalupu velmi citlivě zrekonstruoval, i když s veškerým komfortem.
Okapy mají zásadní význam: odvádějí dešťové srážky se střechy mimo stavbu. Proto je musíme nejen správně instalovat, ale také pravidelně udržovat a opravovat, jinak hrozí podmáčení stěn. Vhodná doba k revizi bývá i na jaře, po náročném zimním období.
„Výlety do těchto míst Šumavy se pro nás staly pravidelným rituálem a zdejší přírodu jsme si zamilovali. Když se pak místní kamarád zmínil, že jedno stavení nedaleko je k mání, neváhali jsme ani minutu a vydali se na obhlídku. V cíli nás čekalo překvapení v podobě všemožného roští - jako v pohádce o Šípkové Růžence… Ovšem to, co se skrývalo za ním, zámek tedy rozhodně nebyl,“ smějí se Milan a Zdeňka při vzpomínce na první shledání s chalupou před třinácti lety.
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
