Stává se vám, že občas zapomenete nebo nemůžete zalít pokojové rostliny? Vyberte si takové, které vám to odpustí. Jednou z nich je i sukulent s přezdívkou kočičí uši.
Hebká kráska kolopejka chlupatá (Kalanchoe tomentosa) pochází z Madagaskaru, kde roste v sušších horských oblastech bez stromového porostu. Jejím typickým znakem jsou masité šedivé listy pokryté jemnými chloupky, díky nimž působí na dotyk jako samet.

Hebké listy připomínající kočičí uši jsou hlavním důvodem, proč si tento sukulent získal oblibu po celém světě.Zdroj: Shutterstock/Dina Rogatnykh
Okraje listů jsou často lemovány hnědými nebo tmavými tečkami, což jí dodává originální vzhled. Právě tvar lístků, skvrny na okraji a množství chloupků stojí za její přezdívkou „kočičí uši“, „plyšová rostlina“ a v některých zemích i „pandí rostlina“.
Sukulentní listy jsou zásobárnou vody, proto tento druh dobře snáší sušší vzduch v bytech, nepotřebuje časté zalévání a dokáže prospívat i v menších nádobách. Je ideální volbou pro lidi, kteří nemají na péči o pokojové rostliny moc času. V interiéru roste spíše kompaktně a nejčastěji dorůstá do 20 až 30 cm. Má-li dostatek světla a více prostoru v květináči, může po letech dosáhnout i 40 až 50 cm.
TOP TIP
Má-li rostlina vytáhlé řídké výhonky, můžeme ji na jaře trochu ořezat a přenést na světlejší místo. Zahustí se a z odřezků se dají vypěstovat nové rostliny.
Nízké nároky, vysoký efekt
Rod kolopejka (kalanchoe) je velmi početný, náleží do něj více než sto druhů, které jsou rozšířeny především na jižní polokouli. U nás se jako pokojová rostlina pěstuje několik druhů, nejznámější a prodávaná prakticky celoročně je kvetoucí kolopejka vděčná. Kolopejka chlupatá u nás v interiéru obvykle nekvete, pěstuje se pro zajímavé atraktivní listy.
Nejlépe se jí daří na světlém místě s dostatkem rozptýleného světla. Během léta ji můžeme vynést i ven, ale pozor, na přímé slunce ji zvykáme postupně, mohlo by ji spálit.

Dostatek světla a dobře propustný substrát pomáhají kolopejce udržet kompaktní tvar a zdravě vybarvené listy.Zdroj: Shutterstock/Orange Studio
Při nedostatku světla se výhonky vytahují, rostlina ztrácí kompaktní tvar a působí „prořídle“. Na světle zůstává nižší, hustší a působí úpravněji. Vytáhlé rostliny se dají zřezat, následně zhoustnou. Protože jde o pomaleji rostoucí rostlinu, do své „dospělé“ velikosti často dorůstá až po několika letech pěstování.
Jako sukulent si ukládá vodu do listů, proto snese i kratší období sucha. Přelití jí naopak škodí a může vést k hnilobě kořenů. Během zimy ji přesuneme co nejblíže k oknu a zálivku omezíme.
Mladé rostliny přesazujeme přibližně jednou za dva roky na jaře. Volíme jen o málo větší květináč, aby substrát zbytečně nezadržoval vlhkost.
Listy neutíráme mokrým hadříkem – chloupky by se mohly poškodit. Prach odstraňujeme jemným štětcem nebo suchým štětcem na líčení.
Velmi snadno se rozmnožuje odřezky. Stačí odřezat zdravý výhon, nechat ho den proschnout a potom zasadit do suchého substrátu. Zakoření už po několika týdnech. Více rostlin získáme, když k množení použijeme samostatné listy.

Jemné chloupky chrání rostlinu před nadměrným odpařováním vody a zároveň jí dodávají vzhled, díky kterému získala přezdívku kočičí uši.Zdroj: Shutterstock/NANCY AYUMI KUNIHIRO
Stanoviště
Vyhovuje jí světlé místo s rozptýleným světlem. Snese i mírný polostín, ale růst bude pomalejší. Ideální teplota je 18 až 25 °C. V zimě by neměla klesnout pod 12 °C.
Péče
Zaléváme až tehdy, když je substrát úplně suchý. V létě zpravidla jednou za sedm až deset dnů, v zimě ještě méně. Používáme propustný substrát pro sukulenty nebo kaktusy. Od jara do konce léta přihnojujeme jednou měsíčně slabým hnojivem na sukulenty.
Zajímavost
Jemné chloupky na listech nejsou jen ozdobou. Slouží jako ochrana před silným sluncem a nadměrným odpařováním vody. Díky nim je rostlina lépe přizpůsobena suchému prostředí.
Přesazování a množení Zobrazit jako galerii (4)
Foto: Shutterstock
Zdroj: Časopis Zahrada prima nápadů














