Interiér

Josef Mladý fandí kanadským krbům

Coby parťák Josefa Náhlovského je Josef Mladý znám především jako komik. I jemu ovšem tuhnul úsměv na rtech, když v domku, který si se ženou postavili před sedmnácti lety, vyšplhaly poplatky za elektřinu postupně na osmdesát tisíc ročně. Topili v něm totiž přímotopy. Po svých zkušenostech definuje Josef Mladý termín přímotop s vtipem sobě vlastním: „To je něco, co roztáčí elektrické hodiny, ale neprodukuje žádné teplo.“

 

Připravila: Ivana Hudcová, foto: Štěpán Luťanský 

Dnes už se kvůli energiím chytáme za hlavu všichni a vnímáme to jako problém zcela zásadní, ovšem před patnácti, dvaceti lety tomu tak nebylo. Josef Mladý tak zbudoval dům, který má k pojmu nízkoenergetický hodně daleko. Platí to jak ohledně stěn z velkých panelů, z jakých se dříve stavěly paneláky, tak i co se týče původních, špatně těsnících oken (dnes už má okna kvalitnější…). To v kombinaci s již zmíněnými přímotopy dalo vzniknout vražedné kombinaci: Nejen že se rodina nemohla doplatit, ale navrch měli v domě pěknou zimu.

Utekl od strojařiny

Od lidí z showbyznysu člověk jaksi podvědomě praktičnost neřkuli technický talent nečeká, a tak by mohla osobnost Josefa Mladého leckoho zaskočit. Tušili jste, že létá na vrtulnících, které sám navrhuje a staví? Vedle toho už je zjištění, do jaké míry se zaobírá různými způsoby vytápění a energiemi obecně, vlastně jen drobnůstka. Nutno ovšem podotknout, že dle původních plánů se měl Josef Mladý stát strojařem. A proč sběhl od strojařiny k divadlu? „Protože jsem polil rys,“ culí se.

Chtěl mít vlastní elektrárnu

Dnes ovšem už pouhým pohledem z ulice poznáte, že současný přístup Josefa Mladého k energiím a úsporám se značně liší od toho před sedmnácti lety. U boční zdi vidíte osazené tepelné čerpadlo systém vzduch – vzduch a po celé šířce průčelí probíhá stříška, pokrytá solárními panely – vlastně solární elektrárna. Skoro jako vtip zní další ujištění: „Chtěl jsem i vlastní vodní elektrárnu, ale nepodařilo se mi získat vodní právo.“

Nicméně poznání, jak důležitou věcí se v současnosti a ještě více do budoucna staly energie a jejich úspory či přímo energetická nezávislost, dovedly Josefa Mladého k přístupu, který – v narážce na důchodovou reformu – shrnuje do slov: „Já se starám nikoli o druhý pilíř, ale o energie.“

Otevřený krb = otevřený problém

Dokonce i hobby v podobě létání dovedlo Josefa Mladého k tomu, aby své energetické systémy v domě obohatil o další, v pořadí již třetí technologii. I s přáteli – amatérskými letci – se totiž zhusta baví na téma pasivní domy, energie a jejich úspory apod. Přes kamaráda Martina, znalce kanadských krbů, se tak dostal k dalšímu systému, který ho zaujal. Krb už doma sice měl, ale šlo pouze o krb otevřený, který stěží vytopil byť i jen tu jedinou místnost, v níž se nacházel. A pokud v něm topili měkkým dřevem, rozžhavené suky vystřelovaly i dva metry daleko! Navíc, když jednou natlačili křeslo ke krbu příliš blízko, začalo čalounění dokonce doutnat! 

Aby Kanaďani nezmrzli…

A tak se Josef Mladý postupně propracoval ke krbu s kanadskou vložkou, tedy k tradičnímu topení v krbu, propojenému s moderní technologií. „V Kanadě jsou velké zimy, ne jako u nás, kteří jsme v mírném klimatickém pásmu. A tak musejí mít Kanaďani dobré krby, protože jinak by zmrzli,“ vysvětluje. Vtip spočívá v následujícím… Topíte-li ve standardním krbu, bývá v komíně teplota kolem 500 °C. Zatímco když topíte v krbu kanadském, naměříte v komíně pouhých 150 °C. Značí to, že zde teplo komínem neuniká, ale zůstává k dispozici pro vytápění.

Umožňuje to tzv. třístupňové spalování, které se začne projevovat asi půl hodiny po zapálení krbu. Kanadský krb totiž prvních třicet minut pracuje stejně, jako krb normální, protože je potřeba nejprve předehřát vzduch, má-li se rozběhnout funkce zplynování. Právě ta vede k zásadní úspoře paliva. 

Se dřevem je člověk nezávislý

Nejen „pouhá“ úspora dřeva charakterizuje výhody, které kanadská technologie přináší. Přikládat totiž stačí tak jednou za čtyři hodiny. A když večer naložíte a nastavíte noční provoz, najdete krb i bez dalšího přikládání ráno ještě teplý. Skvělé je taky to, že z vynášení popela se stane záležitost téměř výjimečná, natolik dokonalé spalování zde funguje. (To platí v případě, že používáte dřevo odpovídající kvality.) A zatímco někdejším otevřeným krbem u Mladých pořádně nevytopili ani jednu místnost, tím kanadským zavlažují ještě dalších pět místností. „Krb navíc dělá nejen teplo, ale i atmosféru,“ pochvaluje si Josef Mladý. „A pamatujete, jak před dvěma lety zavřeli Rusové kohoutky s plynem? Se dřevem je ale člověk na takových věcech nezávislý…“    

Výhody kanadských kamen

možnost rozvádět teplo teplovzdušnými rozvody do dalších pater

ekologičnost spalování, účinnost až 86 %;

úspora paliva až 50 %

technologie prodlouženého hoření, intervaly přikládání

po 4–16 hodinách

systém samočinného čištění skla kamen horkým vzduchem;

výkony od 6–26 kW

možnost dálkového rozvodu tepla po objektu z mezipláště

všech dodávaných typů

10 barev smaltových povrchů, 9 typů dveří, 5 provedení nožiček a spodních částí je vytvořen

doživotní LIFE TIME záruka

ušlechtilá kamnářská ocel o tloušťce 6–10 mm v kombinaci s nerezovými, niklovými nebo zlatými doplňky

dvouplášťový systém cirkulace a konvekce vzduchu

v prostoru

přímé přikládání dřeva o délce polen až 70 cm

možnost externího vzduchu

moderní nadčasový design

jednoduchá obsluha ovládání jednou páčkou pro přívod

primárního i sekundárního vzduchu

Více  na www.krbova-kamna.cz