Interiér

Když se objeví bílý povlak na hlíně v květináči. Kdy se mít na pozoru a jak se s ním vypořádat?

Podívejme se spolu na to, co bílá vrstva na zemině vlastně signalizuje, jak ji odstranit a jak se starat o rostliny v květináči tak, abyste předešli těmto problémům.

bílý povlak na hlíně v květináči
Zdroj: Shutterstock

Mnozí z nás si už jistě někdy všimli bílého povlaku, který se objevuje na hlíně v květináči nejen během zimní sezóny. Vrchní část zeminy v květináčích bývá častým problémem – vyskytují se na ní drobné bílé mušky, které poletují i v okolí rostliny, tvoří se na ní různé druhy plísní z přemokření zálivkou. Bílý povlak na této vrstvě může, ale nemusí znamenat to nejhorší a nemusí být tak škodlivý, jak si myslíme.

Pojďme pěkně od začátku

Znáte to. Přinesete si domů krásnou květinu v květináči, příkladně se o ni staráte – zaléváte, hnojíte ostošest. Rostlina prosperuje, roste, a tak ji přesadíte do větší nádoby. Dopřejete jí bohatou zálivku a hnojíte ještě častěji. Postupně si všimnete, že na povrchu se množí bílá vrstva, která se šíří nejčastěji od okrajů květináče. Zejména terakotové květináče jsou často na okrajích viditelně pokryté „něčím bílým“. Postupně se tato vrstva může rozšířit po celém povrchu hlíny, tehdy to skutečně není pěkné a vyvolává to pocit, že se s danou rostlinou něco děje. Často z toho vyvodíme závěr, že je zemina napadnutá plísní. To ale nemusí být vždy úplná pravda.

S bílým povlakem v květináči se setkáváme nejčastěji tehdy, zaléváme-li rostliny přímo na hlínu v květináči. Je to proto, že mnohá hnojiva, ale i voda samotná, obsahují látky, jako jsou vápník, sůl a mnohé jiné minerály a živiny, které časem vytvoří na zemině bílou vrstvu. Takže kromě nebezpečných a obávaných plísní může jít i o obyčejný nános minerálů.

bílý povlak v květináči u pokojových rostlin
Zdroj: Shutterstock

Je to plíseň, není to plíseň?

Je rozdíl, vidíte-li bílý povlak, který je více méně suchý a bez zápachu, a bílý a zeleno-šedivý povlak s chloupky, který projevuje známky promočené půdy a zapáchá po plísni. V tomto případě musíme zvýšit pozornost, protože plíseň v květináči nemusí poškodit úplně celý kořenový systém rostliny, ale postupně jí odebírá z půdy všechny živiny. Nejčastěji se plíseň vyskytuje v dlouhodobě promočené půdě. To znamená, že zaléváme-li rostliny častěji a dopřejeme-li jim bohatou nadílku vody a hnojiva, vytváříme výborné podmínky pro vznik plísní. Navíc je zejména během zimní topné sezony doma taková teplota, která ještě urychlí proces tvorby plísní.

Očista půdy v květináči

Z času na čas je vhodné půdu v květináči vyměnit. Dopřejte rostlinám více prostoru k dalšímu růstu a vyberte květináč vždy o něco větší. Přesazením také provzdušníte kořenový systém. Výměnou staré, plísní napadnuté zeminy za novou předejdete zamoření plísní nebo jakýmkoliv jiným druhem nečekaných hostů, kteří se v ní zabydleli.

Rostlinu opatrně vyndejte z květináče, z kořenů setřeste co nejvíce staré zeminy, kořeny mírně zastřihněte (doporučuje se odstřihnout přibližně třetinu z celkové délky kořenů). Takto připravenou rostlinu přesaďte do nového většího květináče do čerstvého substrátu. Nadbytečnému promočení hlíny v květináčích také předejdete tím, že na dno květináče nasypete drenážní vrstvu z drobných kamínků přibližně do výšky 2 až 3 cm. Nezapomeňte ani na starý květináč, v němž byla poškozená rostlina. Zaschnuté bílé okraje vyčistěte drátěným nebo klasickým kartáčem, vroucí vodou, případně přípravkem k čištění zahradního nářadí a květináčů tak, aby byl připravený k dalšímu použití. Vyhnete se tím šíření plísní na další rostliny, které do něho zasadíte.

Jak se zbavit bílého povlaku na hlíně, přesazování rostliny
Zdroj: Shutterstock

A co s hlínou napadnutou plísní? V žádném případě ji nedávejte do kompostu. Plíseň by se mohla rozšířit dál na celý kompost. Ideální je zbavit se poškozené zeminy úplně – vyhodit ji.

Jak půdu v květináči nepřemokřit

Základem je drenážní vrstva. Ta rostlinu chrání před přemokřením půdy, protože vodu propustí přes spodní otvor květináče do misky. Dalším faktem je, že během zimní sezony rostliny nevyžadují přílišnou zálivku, i když se nám může zdát, že teplý vzduch z radiátoru vysušuje rostlinu o něco více než v letním období. Hlínu v květináči je potřebné častěji sledovat a rostliny zalévat, až když vidíte, že je vrchní část hlíny suchá.

Dalším kritériem, které pomůže zabránit vzniku nežádoucích plísní na promočené hlíně, je překypření zeminy v květináči pomocí malého zahradního nářadí. Můžete použít i obyčejnou starou vidličku, kterou si na tuto činnost vyhradíte a pomocí níž vrchní část hlíny občas prokypříte. Půda se provzdušní a nestihne se vytvořit souvislá vrstva pokrytá nežádoucími plísněmi ani nánosy minerálů. Nakonec ještě nezapomeňte svrchu odstranit vše, co do hlíny nepatří – například opadané listy, suché květy nebo drobné větvičky.

Text: Mgr. Zuzana Mišotová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: zahrada.sk

Nepřehlédněte