Interiér

České vánoční tradice: Co je vrkoč a kam s polazem

Poznejte s námi několik tradičních rituálů našich předků, na jejichž původ nebo praktikování se dnes mnohdy už trochu pozapomnělo. Možná vám některý učaruje natolik, že se stane součástí právě vašeho způsobu prožívání těchto neobyčejných svátečních dní…

České známé i neznámé vánoční tradice

Polaz

Ať už uctíváte ryze křesťanské Vánoce, nebo prožíváte svátky po svém, nic to nemění na faktu, že jde o nejmagičtější období roku plné tradic a zvyků. Za mnohé z nich přitom vděčíme našim pohanským předkům, pro něž měl hluboký význam především zimní slunovrat. A právě během něj se nad stůl v domácnosti zavěšovala ozdoba zvaná polaz. Má zpodobňovat zářivé slunce jako zdroj života, který od 21. prosince opět začne nabývat na síle. Název pochází od slova polazník neboli koledník a jde o symbol života, naděje a navracejícího se světla a tepla.

České známé i neznámé vánoční tradice: vánoční polaz
Foto: Monika Kindlová

Jeho základ tvořilo nejčastěji jablko, případně brambora nebo koule z mechu či jiného přírodního materiálu (dnes můžete použít i polystyrenovou kouli zabalenou do papíru nebo obalenou mechem). Základem se protáhne stuha k zavěšení, na jednom konci se udělá zarážka a na druhém poutko k zavěšení. Do koule se pak zapichují zelené větvičky a špejle se sušeným ovocem, sušenou kůrou, ořechy, pentlemi nebo různými přírodními plody.

Tip: Pokud doma nemáte vhodné místo k zavěšení, polaz si můžete připravit i jako svícen třeba na štědrovečerní stůl. Do středu jablka nebo jiného vybraného základu stačí umístit stojánek na svíčku a nezapomenout na podpůrné nožičky v podobě špejlí či silnějších větviček. Jinak můžete polaz zdobit úplně stejně jako ten zavěšený.

Přečtěte si také

Znáte vrkoč?

Jde o staročeskou vánoční tradici spočívající v pečení věnce z kynutého těsta, který se zdobí sušeným ovocem, pentlemi, jablky atd. Vrkoč se považuje za jakéhosi předchůdce dnešního vánočního stromečku, jímž byl zejména v obyčejných, chudších rodinách na venkově. Častěji ale zastával funkci dárku pro děti k Mikuláši nebo Vánocům, získávala ho také nejlepší přadlena při zakončení přástek. Dívky rovněž připravovaly vrkoče pro své vyvolené chlapce. Čím bohatší byla rodina dané dívčiny, tím zdobnější vrkoč milému nachystala.

České známé i neznámé vánoční tradice: vánoční vrkoč
Foto: Monika Kindlová

A jak tedy na přípravu vrkoče? Z kynutého těsta (základ jako na vánočku) upleťte cop, který stočíte do kruhu. Na tři až čtyři špejle napíchněte sušené ovoce, ořechy, namočený hrách apod. Takto ozdobené špejle pak jedním koncem zapíchněte do věnce a druhým do jablíčka, které vytvoří střed vrkoče. I to se většinou ještě zdobívá párátky nebo špejlemi s napíchnutými dobrotami, ale také stužkami či zeleným chvojím.

Kuličky pro štěstí i mateřství

K vánočním tradicím patří neodmyslitelně také stálezelená rostlina s typickými lístky a bílými kuličkami. I v případě jmelí vychází naše dnešní zacházení s ním z pohanských tradic a zvyků. Naši předci totiž věřili na tajemnou, až magickou sílu jmelí, které mělo jejich domovy ochraňovat od zlého, přinášet jim štěstí nebo utužovat partnerské vztahy. Těžko říct, z čeho tuto sílu vyvozovali. Podle některých etnografů jim mohlo připadat zvláštní, že jmelí neroste ze země a žije na rozdíl od jiných rostlinných druhů poněkud netradičně – jako cizopasník na svém hostiteli, díky čemuž se může třeba v případě cedrů dožít až několika stovek let.

České známé i neznámé vánoční tradice: jmelí

Ať už to bylo jakkoli, jisté je, že Keltové věřili například v to, že lepivé bílé kuličky jmelí dokážou spojit muže a ženu nebo „slepit“ pošramocený vztah mezi nimi. V rámci oslav zimního slunovratu rovněž keltští kněží rituálně odřezávali větvičky jmelí, a to údajně zlatým srpem. Proto se dodnes jmelí pozlacuje. Druhé vysvětlení zvyku pozlacování vychází ze skutečnosti, že když jmelí uschne, jako by zezlátne, čímž podle našich předků získá kouzelnou moc… Každopádně zkuste dbát na to, abyste jmelí doma nedávali do vázy, ale nechali ho viset a také aby bylo darované, ne kupované. Jen tak se prý do domu obdarovaného dostane štěstí.

Víte, že jmelí je nejen krásné, ale také velmi léčivé? Jeho účinků se využívá zejména při mírnění příznaků menopauzy, proti revmatu či během léčby neplodnosti. A právě neplodnost souvisí i s tradicí líbání pod jmelím – když žena dostane pod touto rostlinkou polibek, bude nejen milovaná, ale brzy může očekávat i narození potomka.

Kapří poselství

Smaženého kapra coby součást štědrovečerní večeře vnímá velká část Čechů jako starou vánoční tradici, přitom jde o zvyk, který je tu s námi sotva sto let. Kapr jako takový se o Vánocích začal jíst až počátkem 19. století, a to spíše v zámožnějších rodinách nebo v krajích kolem rybníků. Připravoval se načerno, tedy s omáčkou z kořenové zeleniny, koření, povidel, sušených švestek, mandlí, ořechů, rozinek a strouhaného perníku. Smažený a podávaný s bramborovým salátem se na slavnostní tabuli objevil ještě později, první zmínka v kuchařce se datuje do roku 1924. Pevně se tato úprava kapra „zabydlela“ na Vánoce ve většině českých rodin až od poloviny 20. století.

České známé i neznámé vánoční tradice: Kapr

S kapříky však souvisí ještě jedna vánoční tradice – uschovávání šupin. Rybí šupiny totiž mají zajistit dostatek peněz v novém roce, proto letos o Vánocích dejte šupinu pod každý talíř na štědrovečerním stole a každý ať si ji posléze schová do své peněženky.

Patří k vašim vánočním tradicím vypouštění kapra zpět do rybníka? Pokud ano, nedělejte to. Kapři určení na štědrovečerní večeři ztrácejí kvůli sádkování zásobní látky nutné pro přezimování, takže když je z vany pustíte zase do vody, nejsou na přežití zimy už připravení. Navíc jim ublíží teplotní šok.

Posvátné polínko

Naši předkové také na konci roku a zejména o zimním slunovratu pálili posvátné ohně. Jejich součástí mělo být i tzv. posvátné dřevěné poleno, které se nazdobilo, polilo pálenkou, pivem nebo svěcenou vodou a vhodilo do ohně. Hořet mělo až do rána (podle některých údajů dokonce až 12 následujících nocí) a spálenými zbytky se posypala zahrada či pole kvůli dobré úrodě v nastávajícím roce. Věřilo se, že toto poleno symbolizuje odcházející rok, který je potřeba „spálit“, aby mohl přijít rok nový. Jak výstižné zejména pro ten letošní, tolik náročný rok 2020, že…

České známé i neznámé vánoční tradice: posvátné ohně, pálení polínek

Další zajímavé vánoční tradice:

  • Vdavek chtivé dívky mohou kromě házení střevíce sesbírat během štědrovečerní večeře devět patek od vánočky. Pokud se jim to podaří, v novém roce si najdou ženicha.
  • Dáte-li si na Štědrý večer pod polštář oříšek a ráno ho sníte, ochrání vás to před štěnicemi a blechami.
  • Chcete mít v příštím roce zdravé nohy, bez revmatu a bolestí? Tak si na Štědrý den stoupněte bosýma nohama na sekeru, samozřejmě se vší opatrností!

Text: Helena Pokorná Hladíková
Foto: isifa/Shutterstock, iStock, Monika Kindlová – U nás na kopečku
Zdroj: M. Kindlová a M. Boledovičová: Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů, Smart Press 2019

Komentovat

Nepřehlédněte