Vánoce, svátky klidu, pohody a radosti… Opravdu to tak platí? Podle psychologů ano. Je to období, kdy se více potkáváme s rodinou a přáteli, více máme pocit, že nás někdo potřebuje, a kvůli přemíře úkolů v práci a dalším povinnostem je naše mysl až příliš zaměstnaná, než abychom se zabývali sami sebou a vlastními úzkostmi. Jenže po Vánocích přichází prudký zvrat.
Podle článku zdravotnické organizace BMJ Group je dnem, kdy bývá pácháno nejvíce sebevražd, 1. leden. Je to temná statistika, ale je dobré ji mít na zřeteli, když uvažujeme o době přelomu roku jako o období, kdy mají být všichni pozitivní a s optimismem hledět do nového roku.
Syrová zima bez světla a barev dokáže ovlivnit náladu víc, než si často připouštíme. Právě v tomto období se u mnoha lidí objevuje sezónní smutek a únava.Zdroj: Shutterstock
Proč někteří lidé propadají takové beznaději?
Jsou za tím sociální faktory – mluvili jsme o tom, jak pozitivně působí na jedince Vánoce, jak mu pomáhá být s blízkými. Jenže svátky končí, přichází návrat do reality. A to na některé působí natolik depresivně, že se odhodlají k tomu nejzoufalejšímu činu.
Ale vliv na tom mohou mít i jiné faktory. Koncem prosince zažíváme to nejtemnější období roku – denní světlo trvá jen osm hodin, je zima a to zákonitě působí na naše biorytmy. Ztrácíme energii, stáváme se náladoví.
Proto psychologové mluví o fenoménu sezonní afektivní poruchy. V angličtině je pro to výstižný akronym SAD (podle slov seasonal affective disorder). Výraz sad jednoduše znamená smutný, mrzutý, chmurný, skličující a melancholický – a to jsou právě stavy, kterými procházejí pacienti s touto poruchou. Není jich málo. Podle textu na americkém CNN těmito depresivními stavy ve větší či menší míře prochází až 16,5 milionu Američanů, neboli 5 % obyvatelstva.
Sezonní afektivní porucha je podle své definice jevem dočasným. Jednou přece přijde jaro a bude lépe. Jenže doba, kdy se znovu zazelená krajina a začne být zase světlo, se zdá být tak daleko. A mezitím krátkodobá trudnomyslnost může přerůst v něco trvalého a vážného.
Co tedy dělat?
V první řadě je dobré vyhledat odbornou pomoc. Češi se stále konzultacím s psychologem spíše vyhýbají, a to je chyba. Přiznat si psychický problém totiž není projev slabosti, ale důležitý a sebevědomý krok. Návštěva psychologa je pak stejně přínosná jako návštěva praktického lékaře.
A co jiné rady? Uchylovat se ke koníčkům, k tomu, co vás baví a dělá šťastnými. Je spoustu radostí, které si můžete dopřát, navzdory tomu, že je venku tak ošklivě. Pěkný film nebo kniha, návštěva posilovny, setkání s přáteli.
I malé radosti – setkání s blízkými, dobré jídlo nebo chvíle pohody – mohou v náročném období sehrát důležitou roli pro psychickou rovnováhu.Zdroj: Shutterstock
Anebo pomůže jiná medicína, kterou využívá poslední dobou stále více lidí. Když nemůže teplo za vámi, můžete vy za teplem.
Co takhle nečekat s dovolenou na letní měsíce a vyrazit za sluníčkem už v lednu? Letenky jsou nyní levnější. A už někde od Malty směrem na jih začínají být lednové teploty takové, že plně uspokojí i ty největší odpůrce zimy.
Galerie:
Text: Marek Konvalinka
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- Suicide risk highest on Mondays and New Year’s Day – BMJ Group
- Suicide risk may be higher on New Year’s Day and Mondays, study finds | CNN
