Digitální únava očí: Co dělají obrazovky se zrakem

Na úvod jeden statistický údaj: průměrný člověk v dnešní době stráví na digitálních zařízeních přes 13 hodin denně. Nenechte si tento údaj jen tak prošumět hlavou a zamyslete se. Třináct hodin denně se díváme na obrazovku telefonu, počítače nebo televize. Zbývá pouhých 11 hodin, kdy mají oči klid (a většinu tohoto času beztak prospíme). O čem to vypovídá? Už jsme více ponoření do virtuální reality než do té vlastní.

Stálo by za to nyní zahájit debatu o tom, jak se měníme jako společnost a jaké to bude mít důsledky na vztahy mezi námi. Ale tak ambiciózní dnes nebudeme. Zaměříme se na to, jak tento nový životní styl snáší naše oči.

Evoluce nás na tento nový standard nepřipravila. Po tisíciletí byly naše oči zvyklé skenovat horizont a hledat divoká zvířata. Ještě tři generace se lidé dívali na televizi spíše sporadicky, více četli noviny nebo trávili čas na venku.

Teď hodiny denně ostříme oči na miliony zářících pixelů, a to ze vzdálenosti pár desítek centimetrů. Výsledkem je fenomén, který odborníci nazývají Syndrom počítačového vidění (CVS).

Pokud vás občas pálí oči, vidíte rozmazaně nebo vás po práci třeští hlava, vítejte v klubu – nejste v tom sami, podobné potíže hlásí až 75 % lidí pracujících u monitoru.

Je důležité se naučit, jak v digitální džungli přežít s čistou hlavou a pokud možno ostrým zrakem.

Muž leží večer v posteli a používá mobilní telefon – modré světlo z obrazovky může narušovat tvorbu melatoninu a zhoršovat spánek.

Modré světlo z mobilu sice nepoškozuje sítnici, ale může blokovat hormon spánku a oddalovat usnutí.Zdroj: Shutterstock/Arsenii Palivoda

Mýtus jménem modré světlo

Poslední dobou se strhl velký poprask kolem takzvaného modrého světla. Jeden by mohl nabýt dojmu, že mu monitor dokáže vypálit díru do sítnice. Nejnovější vědecké studie z roku 2025 a 2026 nás ale uklidňují: modré světlo z obrazovek není dostatečně silné na to, aby oko trvale poškodilo. Více pozornosti si zaslouží jiný negativní fenomén – digitální únava.

Problém s modrým světlem spočívá v něčem jiném, a sice v našem spánku. Tato vlnová délka totiž blokuje vyplavování melatoninu, hormonu spánku. Pokud si tedy ještě v posteli čtete zprávy, mozek si myslí, že je poledne, a vy pak hodinu zíráte do stropu.

Řešení? Nejsou to drahé brýle s filtrem, ale spíše noční režim na vašem zařízení a digitální stopka alespoň hodinu před spaním. A samozřejmě také v průběhu spaní – když se v noci vzbudíte, raději začněte počítat ovečky, než abyste se podívali, jestli vám náhodou v nočních hodinách nepřistála nová zpráva nebo upozornění.

Přečtěte si také

Výchova v digitálním světě: Jak učit děti bezpečně používat technologie

Tajemství zapomenutého mrkání

Všimli jste si někdy, jak soustředěně se díváte na monitor? V tu chvíli se děje něco zvláštního – přestáváte mrkat. Zatímco běžně mrkneme asi 15× až 20× za minutu, u počítače tato frekvence klesá na polovinu. Naše oko pak vysychá, pálí a vyvolává pocit písku pod víčky.

Tady přichází na scénu naprosto zásadní pravidlo 20-20-20. Je to opravdu jednoduché: každých 20 minut se na 20 sekund podívejte na něco vzdáleného alespoň 20 stop (to odpovídá šesti metrům).

Oko si uleví, svaly zodpovědné za zaostřování na blízko se uvolní a vy se vyhnete té nepříjemné únavě, která vás odpoledne posílá k zemi.

Žena pracuje dlouhé hodiny u počítače – únava očí, pálení a bolest hlavy patří mezi typické projevy syndromu počítačového vidění (CVS).

Syndrom počítačového vidění postihuje až 75 % lidí pracujících u monitoru.Zdroj: Shutterstock/PeopleImages

Ergonomie „trůnu“: Jak si nastavit digitální pracoviště

Někdy za únavu očí nemůže monitor, ale to, jak u něj sedíme. Špatné nastavení nutí oči k nadměrnému úsilí. Monitor by měl být vzdálen přibližně na délku vaší paže (cca 50–65 cm).

Klíčová je také výška: horní hrana obrazovky by měla být v úrovni vašich očí. To zajistí, že se díváte mírně dolů, což je pro oko nejpřirozenější poloha, při které není oční štěrbina tolik otevřená a oko méně vysychá.

Nezapomínejte ani na okolní světlo. Odlesky z okna přímo na monitoru jsou pro zrak čisté utrpení. Pokud nosíte kontaktní čočky, vězte, že u počítače oči vysušují ještě více. Zkuste je pro dlouhé pracovní dny vyměnit za brýle – vaše rohovka vám poděkuje.

Žena pracuje na notebooku umístěném na stojanu v úrovni očí – správná výška monitoru pomáhá snižovat únavu očí a krční páteře.

Horní hrana obrazovky by měla být v úrovni očí – správná ergonomie výrazně snižuje digitální únavu.Zdroj: Shutterstock/monshtein

Děti a digitální svět: Hřiště jako lék

U dětí je situace ještě specifičtější. Jejich oči se teprve vyvíjejí a přílišný čas u obrazovek může vést k rozvoji krátkozrakosti (myopie). Věda ale přichází ještě s jedním zjištěním: není to jen o tom, že se dívají do tabletu, ale o tom, že nejsou venku.

Přirozené denní světlo totiž stimuluje uvolňování dopaminu v sítnici, což brání oku v nadměrném růstu do délky (příčině krátkozrakosti). Nejlepší ochranou zraku vašich dětí tedy není zákaz technologií, ale povinná hodinka na hřišti za každou hodinu u displeje.

Přečtěte si také

Nemám náhodou ten únavový syndrom? Jak bojovat proti únavě a jak poznat, kdy je to vážné

Závěr – Musíme se obrazovek vzdát?

Rozhodně ne. Digitální éra nám dává nekonečné možnosti a byla by škoda se jich zříkat. Otřepaná fráze „dobrý sluha, ale zlý pán“ platí i tady. Technologie se musíme naučit používat bezpečně. Pravidelné oční prohlídky, vědomé mrkání a trocha té ergonomie jsou malou daní za to, co nám digitální svět nabízí.

Pamatujte, že vaše oči jsou jediným oknem do světa, které nemůžete jen tak vyměnit za nový model. Jestli dnes jedete další třináctihodinový maraton – vzpomeňte si na ně.