Zdraví

GOJI, ELIXÍR MLÁDÍ: Himálajský lék v naší zahradě

V číně jí říkají „gou qi“ – plody dlouhověkosti. Kustovnice má v čínské, korejské i japonské medicíně starou tradici a díky dlouhodobým zkušenostem ji označili jako rostlinu dlouhého a zdravého života.

Věda jí dala jméno Lycium chinensis, česky kustovnice čínská.Kustovnice čínskávelkoplodá je keř dorůstající do výšky tří metrů. Jeho větve se rozrůstají do šířky a jsou mírně trnité. Květy jsou oboupohlavní a samosprašné, ale pro lepší opylení a úrodu je vhodné vysadit více odrůd. Plodem je jeden až dva centimetry dlouhá červenooranžová bobule s příjemnou sladkou dužinou. Při správném ošetřování, hlavně řezu, plodí velmi brzy a bohatě, jen si musíme vybrat odrůdy, které dříve kvetou i zrají.

LÉČIVÉ VYUŽITÍ

Plody kustovnice posilují imunitu a ledviny, zvlhčují plíce, chrání játra, podporují krvetvorbu, stimulují růst, snižují hladinu cukru i tuku v krvi, chrání a zlepšují zrak. Šťáva z listů se využívá při neplodnosti, při zánětlivých očních nemocech, jakož i na zlepšení ostrosti vidění.

Spolu s rýží se goji používá jako posilující prostředek oslabených ledvin, které se projevují bolestmi v kříži, závratěmi, hučením v uších a impotencí. Léčebné kúry s kustovnicí by se měly po třech týdnech přerušit na jeden týden.

Himálajský národ Hunzů, jehož lid se v průměru dožívá více než sta let, si kustovnici cení natolik, že každoročně pořádá na její počest několikadenní oslavy. V celé Asii ji považují za nejlepší zdroj zdraví a dlouhověkosti, energie, síly i výdrže, a to i sexuální. Zřejmě i proto se goji stalo takovým hitem a zbraní proti stárnutí mezi hollywoodskými hvězdami.

 

ZDROJE ZDRAVÍ V GOJI

  • Její plody obsahují až 4,6 % bílkovin, 2,2 % tuku, 9 % sacharidů a 1,6 % vlákniny. Z rostlinné říše snad nejvíce obsahují silné antioxidační karotenoidy jako zeaxantin a kryptoxyntin, které jsou velmi důležité pro náš zrak. Z důležitých vitamínů obsahují plody goji hlavně 19,6 mg % provitamínu A, 43 mg % vitamínu C i E, dobrou dávku B-komplexu a několik flavonoidů.
  • Ozdravný je též betain, který je důležitou součástí metabolických procesů – chrání naše buňky a tkaniva před dehydratací a umožňuje organismu i úsporu energie.
  • Velmi ceněná je přítomnost aktivních, tzv. lycium polysacharidů, které odstraňují volné radikály, čímž zpomalují proces stárnutí, posilují imunitní systém a stimulují hypofýzu. Současně udržují a podporují harmonický buněčný růst, obnovují a opravují DNA, což má velký význam při léčení rakoviny. Kromě minerálů jako fosfor, vápník, železo obsahuje goji dvacet jedna důležitých stopových prvků, jako jsou zinek, měď, selen, ale i velmi vzácné germanium, které aktivně působí proti rakovinovým buňkám.

 

LÉČEBNÉ POUŽITÍ

Doporučená dávka suchých plodů je šest až patnáct gramů denně, kůry kořene nebo listů pět až dvacet gramů denně.

Nejčastější aplikací je odvar z plodů: osm až deset gramů plodů vaříme v půllitru vody pět až deset minut. Odvar vypijeme ve dvou dávkách nalačno i s plody.

Tinkturu připravíme z osmdesáti gramů plodů, které necháme louhovat v jednom litru 60% alkoholu po dobu čtyř týdnů. Na závěr přidáme trochu medu a užíváme tři lžíce dvakrát denně nalačno i s plody.

VYPĚSTUJME SI DLOUHÉ MLÁDÍ

Kustovnici můžeme u nás pěstovat prakticky všude, kdo ví, možná by rostla i na Lomnickém štítu. Mrazuvzdorná je dost, vždyť vydrží pokles teploty až na -25 °C i více a slunce by tu měla také dost. Tedy reálně se o teplotu bát nemusíme, ale slunce bychom jí měli dopřát dostatek, protože ve stínu by plodila slabě a trpěla by padlím.

Bude růst v každé běžné zahradní půdě a je jedno, zda je mírně těžká nebo i písčitá, jen nesmí být zamokřená. Dává přednost zásaditější půdě před kyselou.

Červenofialové květy kustovnice jsou oboupohlavní a samosprašné, ale keříky lépe plodí, když vedle sebe vysadíme alespoň dvěodlišné odrůdy. Při dobrém řezu začíná kustovnice plodit už v druhém roce po výsadbě.

VYSAZOVÁNÍ

Kustovnici si můžeme vypěstovat ze semene, ale to nám nezaručí její nejlepší vlastnosti. Rodičovské vlastnosti přebírá nový jedinec jen při vegetativním množení odkopky nebo řízkováním. Když však začínáme s pěstováním, je lepší dát přednost koupi silných kontejnerovaných rostlin před volnokořennými (ty musíme vysazovat vždy brzy na jaře, zatímco z kontejnerů prakticky po celé vegetační období). Kustovnici sadíme do kypré půdy a během prvních let sazenice dobře zavlažujeme.

ŘEZ

Po vysazení provedeme poměrně hluboký řez, tak získáme dostatek silných základních výhonů keříku, z nichž potom vytvoříme jakýsi „pseudokmen“ – čtyři až pět silných výhonů spleteme nebo svážeme dohromady a na jejich vrcholu potom necháváme růst boční rodící větvičky. Velmi důležitý je tedy právě tento každoroční jarní, růst silně omezující řez, případně i prosvětlení keříku. Jen tak podpoříme dobrou plodivost keře. Každoročně zkracujeme boční výhony o třetinu až polovinu a staré a zahušťující výhony odstraníme úplně.

PŘIHNOJENÍ

Po jarním řezu přihnojíme keře základním hnojivem nebo obohaceným kompostem, který jen jemně zapravíme motyčkou do půdy. Pozor na plytce rostoucí kořenový systém! Potom keře přihnojujeme každé dva týdny (až do začátku zrání plodů) hnojivým roztokem – jen 0,2% roztokem dusíkatého hnojiva, jímž může být ledek vápenatý, močovina nebo síran amonný.

OCHRANA

Kustovnice netrpí žádnými chorobami ani škůdci, takže se nemusíme starat o její ochranu.

SBĚR

Plody sbíráme podle odrůdy od srpna do října v plné zralosti. Protože jsou velmi jemné, lehce se poškozují, a navíc při kontaktu s naší pokožkou dochází k jejich oxidaci a černání, musíme je sbírat střásáním na podloženou plachtu. Potom je očistíme, zpracujeme mražením nebo sušením ve stínu při maximálně 35 °C. Suché plody uskladníme ve tmě a suchu v uzavřené nekovové nádobě.

Aby kustovnice neztratila účinnost, neměla by přijít do styku s kovovým nádobím.

DOBRÁ RADA

Kustovnici je třeba pravidelně řezat, jinak se rozroste a bude plodit málo. Pro její přirozeně bujný a poléhavý růst musíme omezit dusíkaté hnojení, neboť rostlina dusíkem přehnojená by zase jen rostla a plodila málo.

ODRŮDY KUSTOVNICE

Běžné odrůdy kustovnice poměrně pozdě kvetou i dozrávají. Proto pěstujeme jen raně kvetoucí i dozrávající odrůdy velkoplodé kustovnice čínské.

  • ’Big Lifeberry‘ má bujnější růst, dosahuje výšky až dvou metrů a patří ke středně raným odrůdám. Začíná kvést v polovině července a dozrává koncem srpna až začátkem září. Plodit začíná velmi brzy, často už v prvním, ale určitě v druhém roce po vysazení.
  • ’Sweet Lifeberry‘ dorůstá do výšky jednoho a půl metru a patří k raným odrůdám. Kvést začíná už v červnu a dozrává v srpnu. Má brzký nástup plodnosti, plodí bohatě a její plody jsou sladší a bohatší na minerální látky.
  • Z dalších odrůd je zajímavá velkoplodá červená odrůda ’Goliath‘, která dozrává od září do října, ale též žlutoplodá ’Amber Sweet‘.

GOJI V KUCHYNI


Plody kustovnice čínské se dají využít čerstvé i sušené.

Sušené plody je dobré před úpravou nechat nabobtnat ve vodě nebo je nechat na vlhkém vzduchu – tak změknou; případně je můžeme uzavřít v krabičce spolu s rozřezaným jablkem a potom je používat jako rozinky. Můžeme z nich (jako z šípků) uvařit čaj, přidat je do koktejlů, cereálních směsí, kaší či koláčů.

PRO PODPORU IMUNITY

Rozmixujeme jeden až dva banány, půl hrnku čerstvého nebo mraženého lesního ovoce, čtvrt hrnku goji (předtím namočené ve vodě), listovou zeleninu a jeden a půl hrnku vody.

PRO ZDRAVÉ SRDCE

Rozmixujeme půl hrnku čerstvých nebo mražených borůvek, čtvrt hrnku namočených plodů goji, dužinu a vodu z jednoho mladého kokosu, stonky a listy z červené řepy nebo mangoldu a lžičku medu.

PRO KRÁSU A MLADOST

Rozmixujeme čtvrt hrnku nakrájené červené řepy, čtvrt hrnku konopných semínek, čtvrt hrnku namočených plodů goji, listovou zeleninu a jeden a půl hrnku vody.

Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock