Když člověk na konci léta nebo začátkem podzimu projde zahradou, může mít trochu smíšené pocity. Záhony, které ještě nedávno hrály všemi barvami, se teď tváří trochu unaveně. Rostliny už vydaly, co mohly, a půda je často vyčerpaná. A právě tady přichází na řadu zelené hnojení – starý, ale osvědčený způsob, jak půdě vrátit sílu, aniž byste museli sahat po průmyslových hnojivech.
Proč zelené hnojení funguje
Když jsem o něm slyšela poprvé, trochu jsem si říkala, jestli to není jen další zahradnická „móda“. Ale není. Zelené hnojení je princip jednoduchý – na prázdné záhony se vysejí rostliny, které během pár týdnů vyrostou, zkypří půdu, nasbírají živiny a pak se buď zaorají, nebo nechají zetlít na místě. Půda se tím zregeneruje, zlepší se její struktura a v mnoha případech se navíc potlačí plevel.
Zelené hnojení hořčicí: mladé rostlinky zapravované do půdy.Zdroj: Shutterstock
Kdy a jak začít
Ideální je vysévat hned po sklizni, dokud je půda ještě teplá a vlhká. U mě to bývá od konce srpna do poloviny září, podle toho, co na záhonu rostlo. Pokud necháte půdu dlouho holou, rychle se na ní uchytí plevel a navíc ztratí část živin, které by jinak mohly zůstat pro příští sezónu.
Postup je jednoduchý:
- Záhon lehce prokypříme motykou nebo rycími vidlemi.
- Odstraníme zbytky kořenů a plevelů.
- Rovnou sejeme.
Není potřeba žádné složité hnojení předem, zelené hnojení si vystačí s tím, co v půdě zbývá.
Které rostliny se osvědčily
Každý má své oblíbence a já jsem si našla pár stálic:
- Hořčice bílá – roste rychle, potlačí plevel a navíc pomáhá hubit některé půdní choroby. Jen pozor – pokud pěstujete na zahradě brukvovitou zeleninu (zelí, kapustu), nevyseváme hořčici na stejné místo, aby se nepřenesly choroby.
- Facélie vratičolistá – krásně fialově kvete, láká včely a další opylovače. Hodí se téměř všude, nenáročná a mrazuvzdorná.
- Vikev huňatá – výborná na obohacení půdy dusíkem. Nejlépe ji kombinovat s obilninami, třeba s žitem.
- Jetel inkarnát – dekorativní i užitečný, fixuje dusík a zlepšuje půdní strukturu.
- Žito ozimé – ideální na přezimování, ochrání půdu před erozí a na jaře ji dodá spoustu organické hmoty.
Mně se osvědčilo vysévat směsi – například facélii s vikví nebo hořčici s žitem. Různé druhy se doplňují a půda z toho těží víc, než když je jen jeden druh.
Co s nimi dál
Zelené hnojení se nechává růst podle počasí a druhu rostliny. Některé, jako hořčice, zaorávám po šesti až osmi týdnech, než vykvetou. Jiné, třeba ozimé obilniny, nechávám až do jara.
Zaorání znamená, že rostliny posekáte a zapravíte do půdy – ideálně mělce, aby mohly dobře zetlít. Na jaře je pak půda kyprá, voňavá a připravená na novou sezónu.
Pokud nechcete na podzim moc rýt, můžete posekanou hmotu nechat na povrchu jako mulč. Rozloží se postupně, chrání půdu před mrazem a zároveň živiny pronikají dolů.
Bílá hořčice (Sinapis alba) v žlutém květuZdroj: Shutterstock
Výhody, které poznáte hned
Od té doby, co zelené hnojení používám, vidím několik změn. Půda je kyprá, na jaře se s ní lépe pracuje a drží vláhu. Méně se na záhonech objevuje plevel a rostliny v nové sezóně startují rychleji. Navíc je to krásné na pohled – místo prázdné hlíny mám na zahradě zelený koberec, často i s květy, na kterých bzučí včely.
Nebojte se experimentovat. Každý rok zkouším něco nového – jinou směs, jiný termín výsevu, nebo nechám část rostlin dokvést pro radost opylovačům. Zelené hnojení není jen o „hnojení“, ale i o tom, že se učíte, co vaší půdě prospívá nejvíc. A když se do toho pustíte, uvidíte, že se půda vám i rostlinám odvděčí.
Galerie:
Text: Claudie Kornelová
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- Kniha – Restoring the Soil: How to Use Green Manure / Cover Crops to Fertilize the Soil and Overcome Droughts – Roland Bunch
- Kniha – Cover Crop Gardening: Soil Enrichment With Green Manures – Editors of Storey Publishing
- Kniha – A World Without Soil: The Past, Present, and Precarious Future of the Earth Beneath Our Feet – Jo Handelsman
