1. Mýdlo nebo soda bikarbona
Velmi opatrní musíme být při využívání mýdel, která se často doporučují aplikovat jako ochranu před škůdci na rostliny. Na jednu stranu tak skutečně můžeme zastavit rozmnožující se populaci mšic a jiných rostlinných škůdců, zároveň však složení saponátů pozměňuje chemismus půdy.
Je třeba se zamyslet i nad tím, že látky obsažené v aromatických mýdlech mohou přetrvávat v půdě déle a dostávají se tak kořeny rostlin do jejich pletiv a plodů. Antibakteriální účinky mýdla zase hubí prospěšný mikrobiální život. Myšlenka produkce zdravé zeleniny a ovoce z vlastní zahrady se v tom momentě stává diskutabilní.
Nevhodné je i přehnané využití sody bikarbony, která se občas prezentuje jako všelék. A rady, jak aplikovat na škůdce a zároveň do půdy sůl, jsou také na míle vzdáleny zdravému rozumu. Příliš zasolená půda je totiž téměř mrtvá půda.
I proto doporučujeme každou senzační radu rozumně zvážit, zda neexistuje jiná alternativa. Škody způsobené nesprávným zásahem totiž nemusí být viditelné hned, ale mohou ovlivnit zdraví zahrady i to naše.
2. Pozor na lepové pasti
Lepové pasti se staly účinnou pomůckou zahrádkářů. Obvykle se lepí na kmeny stromů, ale mohou se i zavěšovat do jejich koruny, kde slouží jako signalizace výskytu různých druhů škůdců. Jejich prvotní úmysl není špatný a při hospodaření mají nepochybně svou opodstatněnost.
Avšak představa, že se na tyto výrobky chytají pouze vybraní živočichové, je velmi naivní. I proto je třeba připomínat, aby byly využívány pouze v souladu s návodem a jen v nezbytné míře. Účinné lepidlo totiž kromě škodlivého hmyzu chytá také ten užitečný.
Ba co víc, kromě něj dokáže zachytit i ptáky, plazy, či dokonce netopýry. Přichycení živočichové si mechanicky poškodí srst nebo peří, v některých případech si mohou i poleptat pokožku. Proto jsou některých zemích tyto typy pastí zcela zakázány.
Jak vysvobodit živočicha z lepové pasti?
V případě nálezu je třeba v první řadě zabránit dalšímu lepivému účinku. Zde pomáhá mouka, krupice či jemný popel, který se sype na lepivou část. Jedlý olej tato lepidla částečně rozpustí a my potom opatrně dokážeme živočicha vysvobodit.
Při komplikovanějších situacích je třeba kontaktovat Státní ochranu přírody ČR nebo nejbližší záchrannou stanici pro raněné živočichy. Na lep se kromě škůdců chytají živočichové, kteří si na strom chodí pochutnávat na hmyzu. Proto je celoroční využívání lepových pastí nevhodné a musíme zvážit, ve kterém období je budeme na zahradě aplikovat.
Větší důslednost bychom měli mít i při nákupu těchto produktů – větší vrstva lepidla neznamená nutně účinnější produkt. Zároveň je třeba přehodnotit, zda vysoká hustota nasazení pastí doporučená výrobcem je skutečně nezbytná.
3. Zanedbaný kout do zahrady patří
Zná to dobře každý z nás. Ostříháme stromy, pohrabeme listí, posekáme trávu a najednou máme velké množství rostlinného odpadu. Doporučeným řešením je kompostoviště, kde dochází k postupné přeměně na kompostový substrát, který se může zapracovávat zpátky do půdy.
Někdy však proces rozkladu neprobíhá ideálně, a tak někteří zahrádkáři vyvážejí rostlinný odpad do vzdáleného koutu na pozemku. Přestože na první pohled nepůsobí esteticky, často skrývá velké množství užitečného života.
Nejčastějšími obyvateli jsou živočichové z ekologické skupiny rozkladačů, zejména mnohonožky a stínky. Ty se nashromážděným materiálem živí a postupně jej s jinými organismy přeměňují na půdu. Nezůstávají však na jednom místě. Podnikají výpravy i do širokého okolí, kde tuto sanitární funkci vykonávají také.
Domov hmyzích strážců
Podobně fungují i hmyzí predátoři, například ze skupiny střevlíků. Přestože mnoho z nás zná pouze velké druhy těchto brouků, ve skutečnosti mezi střevlíkovité řadíme i stovky různých menších druhů. A většina z nich je dravá – živí se menšími brouky, larvami much, housenkami, šneky a slimáky.
Společně s pavouky tvoří skupinu živočichů, která hlídá, aby nedošlo k přemnožení populací škůdců. Ať už jsou to tito brouci nebo mnohonožky, všechny spojuje jedna vlastnost. Většina z nich je aktivní v noci, a proto naší pozornosti unikají.
Jako zahrádkáři jim proto nepřikládáme velkou vážnost, pokud je náhodně neodhalíme schované pod nějakým předmětem, což je ale škoda. Kdo nevěří, může zkusit noční výpravu do zahrady s čelovkou.
Náš tip: Roháčovník jako doplněk hmyzího hotelu
Novým trendem v oblasti podpory biodiverzity hmyzu je kromě umístění hmyzího hotelu také tvorba takzvaného roháčovníku. Jeho princip spočívá ve využití kusů dřev, které vznikají při kácení větších stromů. Ty lze zapustit 30 až 60 centimetrů do půdy a vytvořit efektní záhony pro výsadbu rostlin.
Pochopitelně nebudou mít stejně dlouhou trvanlivost jako obruby či opory z kamenů. Ale polozapuštěná polena připomínají broukům rozkládající se pařezy stromů, a tak do nich kladou svá vajíčka. I na naší zahradě tak mohou ožít klenoty hmyzí říše – roháči, nosorožíci, zlatohlávci či kovaříci.
Podobnou funkci mají tyto prostory i pro plazy. Zatímco na sluncem ohřátých pařezech nacházejí teplo, v kompostu prostor na rozmnožování.
Text: Mgr. Adrián Purkart, PhD.
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
