Violky a macešky: Jak je pěstovat, kam je vysadit a proč patří k jaru

Macešky a violky patří mezi první květiny, které po zimě rozzáří zahrady i balkony. Jsou nenáročné, odolné a při správné péči dokážou kvést celé týdny. Stačí jim dopřát vhodné stanoviště, dostatek vláhy a pár jednoduchých kroků, díky kterým se vám odmění bohatým kvetením.

Jarní klasika, která nikdy nezklame

Bohatým kvetením, květy sytých barev a svěžím olistěním zkrášlují exteriéry už od raného jara. Jejich sortiment je mimořádně pestrý.

Rod violka (Viola) zahrnuje trvalé, jednoleté i dvouleté druhy. Některé z nich, spíš drobnokvěté druhy, můžeme najít i při toulkách jarní přírodou, zároveň jsou však vhodné i na pěstování v zahradách.

Nakolik jsou violky předmětem intenzivního zájmu šlechtitelů, právě z jejich dílen vzešlo mnoho pěkně kvetoucích odrůd. Najdeme je hlavně v sortimentu mezidruhového křížence – violky zahradní (Viola × wittrockiana) nebo violky rohaté (Viola cornuta).

Violka rohatá s drobnějšími květy rostoucí hustě v zahradním záhonu.

Violka rohatá kvete dlouho a bohatě a skvěle se hodí do truhlíků i závěsných nádob.Zdroj: Shutterstock/Solarisys

Pestré odrůdy a nekonečné možnosti

Šlechtění se přitom nezaměřuje jen na velikost, tvar a barvu květů či jejich větší množství, ale i na vyšší odolnost na stanovišti a růstovou kompaktnost. Květy šlechtěných violek, často označovaných i jako macešky, mohou být různě velké, jedno i vícebarevné, jednoduché i plné, , plné či dokonce zvlněné.

V sortimentu trvalých violek je zase několik pozoruhodných druhů. Předností těchto méně nápadnějších violek sice není bohaté kvetení, zaujmou však vůní květů.

Jsou též mimořádně odolné a houževnaté, na stanovištích s ideálními podmínkami se snadno rozmnožují samovýsevem. V závislosti na druhu kvetou violky od března do července, nebo i o něco déle (violka rohatá).

Přečtěte si také

Jak správně kombinovat barvy rostlin? Vytvořte si zahradu, která pohladí oči i duši

Kam se violky nejlépe hodí

Trvalé violky sázíme do skalek, jako podrost pod jarní kvetoucí keře, k jezírkům a na místa pod stromy nebo jako lem květinových záhonů.

Jednoleté druhy, které také najdeme ve volné přírodě, například violka trojbarevná, se uplatní v přírodních a venkovských zahradách, stejně tak i v bylinkových záhonech, protože tento druh patří mezi léčivé rostliny.

Dvouleté vyšlechtěné violky využijeme na osadbu vegetačních nádob, ať už samostatně, nebo v kombinaci s jinými rostlinami do květinových záhonů, k chodníkům, do předzahrádky. Odrůdy violky rohaté s mírně převislým růstem zazáří i v závěsných nádobách.

Jarní výsadba macešek a cibulovin v dekorativní nádobě na zahradním stole.

Macešky v kombinaci s jarními cibulovinami vytvoří efektní výsadbu do květináčů i truhlíků.Zdroj: Shutterstock/Natalia Greeske

STANOVIŠTĚ

Trvalým druhům violek prospěje světlý stín, mírně vlhká a humózní půda. Maceškám bychom zase měli dopřát dostatek slunce, výživný, mírně vlhký a propustný substrát. Ideální pro ně je stanoviště chráněné před větrem. Více tolerují chlad než teplo – v chladnějších lokalitách kvetou o dost déle. Na vyšší teplotu jsou však méně citlivé violky rohaté.

VÝSADBA

Rostliny s celistvými, mírně v rukách rozvolněnými kořenovými baly sázíme od raného jara přímo na vybraná místa. Vydatně je zavlažujeme. Dvouleté macešky můžeme vysadit i na podzim. Na zimu porost zakryjeme chvojím a opět ho na jaře odkryjeme.

OŠETŘOVÁNÍ

Předpokladem bohatého kvetení, hlavně u hybridů, je pravidelný přísun vláhy. Dvouleté violky, hlavně ty v květináčích jsou na vysychání substrátu velmi citlivé. Vyplatí se je i přihnojovat, vhodné je též odstraňování odkvetlých kvítků, čímž podpoříme vytvoření dalších. Rostliny si snadno rozmnožíme ze semen, které však musíme vysít začátkem léta. Trvalé druhy nevyžadují žádné specifické úkony.

Fialové květy violky vonné rostoucí ve stínu mezi zelenými listy.

Violka vonná zaujme nejen jemným vzhledem, ale i příjemnou vůní a přirozeným šířením v zahradě.Zdroj: Shutterstock/alwih

Violka vonná (Viola odorata)

Původní druh, který nabízí i vícero odrůd. Tvoří hustě olistěné trsy svěže zelených listů, květy má buď fialové, bílé, nebo i tmavě růžové. Remontuje čili květy se v rámci dané sezóny mohou objevit ještě jednou. Uplatní se jako podrost, ve skalkách i v bylinkových záhonech.

Violka trojbarevná (Viola tricolor)

Tento druh najdeme přirozeně růst u polí, na loukách, násypech a u cest. Snadno se množí samovýsevem. Patří mezi léčivé druhy. Může být milým zpestřením přírodní i venkovské zahrady. Vysadit si tuto violku můžeme i do bylinkových záhonů nebo si jí můžeme zpestřit užitkové řádky.

Violka trojbarevná s typickými žlutofialovými květy rostoucí v přírodním prostředí.

Violka trojbarevná je původní druh, který se uplatní v přírodních zahradách i jako léčivá rostlina.Zdroj: Shutterstock/Tintila Corina

Violka rohatá (Viola cornuta)

Druh violky, v prodejnách často označovaný jako mini maceška, je původně trvalkou, u nás se ale pěstuje jako dvouletka. Má množství krásně kvetoucích odrůd. Květy má drobnější, kvete však dlouho a velmi bohatě. Uplatní se hlavně ve výsadbách ve vegetačních nádobách.

Violka zahradní (Viola × wittrockiana)

Tradiční okrasná dvouletá rostlina s typickými většími květy v široké škále barev, v jemnějších, a i výraznějších odstínech. Okvětní lístky má jedno i vícebarevné. Vyznačuje se kompaktním růstem. Uplatní se v květinových záhonech a ve vegetačních nádobách. Jednoduše ji je možné vypěstovat ze semen.

Kvetoucí violka zahradní s typickými velkými vícebarevnými květy na záhonu.

Violka zahradní neboli maceška nabízí širokou škálu barev a patří k nejoblíbenějším jarním květinám.Zdroj: Shutterstock/Job Narinnate

Violka zahradní ‘Rococo’ (Viola × wittrockiana ‘Rococo’)

Atraktivní skupina macešek, které upoutají pozornost různobarevnými květy a zvlněnými okvětními lístky – květy působí, jako by byly kudrnaté. Tvoří hustě kompaktní trsy. Vyžaduje slunce, ne však přímé, dostatek vláhy a odstraňování odkvetlých květů. Pěstujeme ji v květináčích, i ve volné půdě.

Přečtěte si také