Omezte použití plastů
Plasty jsou všude kolem nás. Používáme je ve velkém nejen v domácnosti, ale také na zahradě. Úspora plastů by tedy mohla být prvním důležitým krokem k ekologicky šetrnému hospodaření. Nejde jen o plasty samotné, životní prostředí neskutečně zatěžuje i jejich výroba, která je náročná na spotřebu fosilních paliv. Dokonce i vytříděné plasty se musejí několikrát převážet, což opět znamená spotřebu paliv.
Problém je ale i v následné recyklaci, která v případě plastů nepředstavuje zrovna stoprocentní řešení. Většina plastů se totiž dá recyklovat pouze jednou, maximálně dvakrát. Proto se snažte co nejvíce tento materiál omezit, časem zjistíte, že to jde poměrně dobře. Pozor si dávejte i na skryté plasty, tedy materiály, které se na první pohled vůbec netváří jako plast. Řeč je například o úpravě povrchu pletiva i dalších běžně používaných prvků.
Protože plasty představují velmi náročnou komoditu, se kterou si kvůli jejich množství už pomalu ani nevíme rady, velkou snahou je jejich postupné nahrazení. Dobrou a ekologicky šetrnou alternativou je například bambus, škrob nebo sláma.
TIP Všech plastů se ale nutně zbavovat nemusíte, ponechte si ale jen to nejnutnější. Například sadbovače, konve na zalévání nebo kvalitní květináče, o které se starejte a snažte se je udržet v dobrém stavu. Nevýhodou plastu, je jeho rychlá degradace zvláště v některých podmínkách. Velkým nepřítelem je například sluneční záření, proto plastové pomůcky uchovávejte mimo dosah slunce.
Úspora vody
Na pitnou vodu tekoucí z kohoutku se díváme jako na naprostou samozřejmost, proto ji nejen pijeme, ale také v ní pereme i myjeme nádobí. Cesta vody až k nám domů je ale poměrně dlouhá a náročná. Tato voda se totiž získává z jezer, vodních nádrží, řek, nebo dokonce z podzemních zdrojů vody.
Úbytek vody vlivem nadměrné spotřeby ale většinou vede k postupnému úhynu rostlin v lokalitě, odkud se tato voda nadměrně čerpá. Úhyn rostlin je pak nebezpečný i pro živočichy, které ohrožuje ztráta jejich přirozené potravy. I když je pro nás téměř nevyčerpatelná voda téměř samozřejmostí, plýtvání s ní může mít dalekosáhlé důsledky pro celý ekosystém.
- Investujte do zásobníku na dešťovou vodu. Pokud už jeden máte, klidně si pořiďte další, je to ta nejlepší investice do úspory vody.
- Na zahradu vysaďte rostliny odolné proti suchu. Dobrou volbou budou netřesky, rozchodníky, mateřídoušky nebo třeba levandule. Celá řada divokých rostlin je také pozoruhodně odolná k suchu. Naopak omezte rostlinné žíznivce v podobě jiřin, kan či náročných balkónových květin.
- Výpar vody neskutečně omezíte mulčováním záhonů, ale také zahuštěnou výsadbou rostlin. Ideálním řešením je také pěstování půdopokryvných rostlin, které svými listy doslova uzamknou vodu v půdě.
- Významným spotřebitelem zálivkové vody jsou rostliny pěstované v nádobách. Pokud chcete spotřebu vody snížit, snažte se co nejvíce rostlin pěstovat ve volné půdě.
Kompostujte více a lépe
Kompost je to nejkvalitnější hnojivo bohaté na organickou hmotu, které si navíc vyrobíte úplně sami i bez jakéhokoliv využití paliv. O rozklad organické složky se totiž za vás postará armáda půdních bakterií, měkkýšů, stonožek, červů, hub i žížal.
Výsledek nahradí jakékoliv synteticky vyráběné hnojivo. Výroba kompostu svépomocí je ale významná i z toho důvodu, že nevyžaduje žádné najeté kilometry, bez kterých se neobejde svoz zahradního odpadu do kompostárny. Tento materiál má ale ještě jednu velkou výhodu, můžete jím totiž záhony mulčovat. U lehkých půd není nutné kompost zaorávat, protože ho do půdy postupně zapraví půdní živočichové.
Do určité míry ho zapravíte i vy sami například při pletí nebo kypření. U těžších jílovitých půd ho stačí jen lehce zapravit pomocí rycích vidlí.
- Kompostem se dá také skvěle mulčovat. Stačí ho v tenké vrstvě rozprostřít po povrchu zeleninového záhonu. Půdu obohatí o živiny i organické látky, a navíc ji ochrání před vysycháním nebo erozí. Místo kompostu můžete použít také dřevěnou štěpku, listí nebo slámu.
- Velmi dobrým materiálem pro kompostování i mulčování je také jemně posečená tráva, tu ovšem na záhony pokládejte jen v tenké vrstvě, aby nezahnívala. Při každé seči ovšem tuto vrstvu můžete stále doplňovat, protože se tam předchozí postupně stihne rozložit.
- Na velké zahradě se vám může stát, že si s vlastním kompostem nevystačíte. Víc kompostu si ale můžete vyrobit i tím, že budete kompostovat mnohem více materiálů, než jste zvyklí. Do kompostu mezi zeminu a organickou hmotu můžete přidat třeba i krabicový karton bez lepenky. Stejně tak vám mohou třeba podestýlkou od králíků nebo jiných zvířat přispívat i vaši sousedi.
Domácí farma
Najeté kilometry při přepravě kupované zeleniny a ovoce se stanou minulostí ve chvíli, kdy si je začnete pěstovat sami. Pokud nepatříte mezi zkušené pěstitele, začněte méně náročnými plodinami v podobě listového salátu, cuket, pnoucích fazolí a rychle rostoucích bylinek.
Pokud máte na zahradě skleník nebo terasu, zkuste pěstovat plodovou zeleninu v nádobách. I když hned nebudete zřejmě soběstační, i tak bude ekologická úspora obrovská. Pokud máte rádi řezané květiny, vypěstujte si vlastní. Ty konvenční jsou totiž přepravované často z druhého konce světa, kde se stále ještě často používají v Evropě již dávno zakázané chemické přípravky.
Uchovejte si vlastní semínka – hlavně staré odrůdy zeleniny to umožňují. Semínka si tak můžete uschovat z některých odrůd rajčat, chilli paprik, dýní Hokkaido nebo třeba lichořeřišnice.Takové rostliny budou i mnohem lépe adaptované na podmínky panující na vaší zahradě.
Text: redakce, Monika Šestinová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
