Hlavní předností výsevních pásků je uložení semen v optimálních rozestupech pro jejich růst. Každá rostoucí rostlinka tak má dost místa, světla, živin i vody. Kromě toho v následujících týdnech odpadá i pracné jednocení, při němž se často naruší kořenový systém ponechávané rostliny. Ačkoliv pásek na první pohled připomíná plast, jde o ekologickou, snadno rozložitelnou vodorozpustnou fólii, která se po opakovaném navlhčení a působení půdních mikroorganismů rozloží na oxid uhličitý a vodu.
V podobě výsevního pásku můžeme zakoupit semena druhů jako ředkvička, salát, mrkev, petržel, cibule, červená řepa, pór, kedluben, špenát, okurka či pažitka. Praktické jsou i kombinované pásky obvykle se dvěma druhy nebo odrůdami rostlin. Zajímavě působí řádek, v němž se střídá zelená a červená odrůda salátu. Často se kombinují druhy s rozdílnou vegetační dobou, například rychle klíčící ředkvička nebo cibule s pomaleji klíčící mrkví, petrželí či mákem. Ředkvička v tomto případě „označí“ vysetý řádek krátce po položení, což umožní kypření a pletí ještě před samotným vzejitím cílové zeleniny.
Jak vysévat zeleninu pomocí výsevního pásku
- Před položením výsevních pásků nekypříme půdu do hloubky, abychom nenarušili systém půdních kapilár, díky kterému se voda ze spodních vrstev vzlínáním dostane ke klíčícím semenům.
- Rýhu na uložení pásku uděláme mírně zašpičatělou laťkou (ne motykou), kterou zatlačíme do půdy do hloubky 1 až 2 cm. Dno a stěny rýhy (osivové lůžko) mají být pevné a rovné.
- Na osivové lůžko položíme výsevní pásek. Jeho konec zatížíme například kamínkem a vyrolujeme z kartonu. Pomocí laťky zahrneme pásek tenkou, rovnoměrnou a nepřesušenou vrstvou půdy.
- Půdu nad semeny upěchujeme dřevěnou laťkou či lehkým válcem. Pokud jsme vysévali málo, stačí i dlaní. Začátek a konec řádku označíme. Jsou-li suché dny, zajistíme pravidelnou zálivku.
Text: Ing. Monika Králová – Felixová, Sedos
Foto: isifa/Shutterstock, Sedos
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
