Zeleninu rotujeme
Je dobré mít alespoň několik menších záhonů, abychom nesadili každý rok na totéž místo stejný druh zeleniny, ale abychom druhy v záhonech střídali. V téže půdě nepěstujeme za sebou stejné nebo příbuzné rostliny. Rotování se říká i střídání plodin nebo pěstování v tratích.
V literatuře se setkáme s tříletým nebo čtyřletým střídáním. Vybereme si to, které nám vyhovuje více. Na čem je vlastně založeno? Na potřebě různých druhů zeleniny mít nebo nemít vysoký obsah živin v půdě. Jednoduše řečeno – jsou druhy zeleniny, které vyžadují vyšší množství živin, a naopak jsou i skromnější druhy.
Kdysi se hnojilo chlévským hnojem, takže se do půdy dostalo mnoho živin najednou. Zjistilo se, že tyto „skromné“ druhy v čerstvě pohnojené půdě špatně prospívají. To je zařadilo do poslední trati. Pěstitelskou plochu si rozdělíme například na čtyři záhony, každý rok na podzim bychom měli pořádně pohnojit hnojem jen jeden z nich.
V prvním roce po podzimním hnojení pěstujeme košťáloviny, plodovou zeleninu a celer, v druhém roce na tomtéž záhoně pěstujeme listovou a kořenovou zeleninu kromě celeru, ve třetím bylinky a saláty a ve čtvrtém roce stále na tomtéž záhonu luštěniny. Tento postup opakujeme i na ostatních záhonech, přičemž pěstovaná zelenina je vždy o jeden krok posunuta, takže každý rok máme v zahradě vysazenu všechnu potřebnou zeleninu.
Využití záhonu během roku
Zkušení zahrádkáři umí záhony využívat naplno. Hned na jaře pěstují tzv. předplodiny – vysévají nebo vysazují se obvykle brzy na jaře před hlavní plodinou, neboť mají jen relativně krátké vegetační období. Zařazujeme sem rostliny dobře rostoucí při nízkých teplotách, například raný hrášek, raný kedluben, ředkvičku, salát nebo špenát, které se sbírají do konce května.
Na totéž místo můžeme hned potom vysít či vysadit takzvané hlavní plodiny. Ty můžeme ještě rozdělit na dřívější – zelená fazolka, hrášek, česnek, salátové okurky, brambory, rané košťáloviny a kořenová zelenina, a hlavní letní. K těm patří celer, rajčata, okurky nakladačky, cukety, cukrová kukuřice, cibule a letní košťáloviny, k podzimním a zimním zase zelí, pór, růžičková kapusta, špenát, česnek a zimní cibule.
Po sběru raných hlavních plodin máme šanci pěstovat takzvané následující plodiny, které mají menší nároky na teplotu a délku dne – saláty, černá ředkev, vodnice, zimní čekanka, pekingské zelí, fenykl, zimní cibule a zimní špenát.
Top tip. Speciálním způsobem, jak předcházet půdní únavě, je smíšené pěstování rostlin, tedy na každém řádku jiná zelenina, aby se jednotlivé rostliny navzájem chránily před škůdci.
Vyvýšené záhony – ano, či ne?
Rozhodnout se musí samozřejmě každý sám. Určitě posouvají na vyšší estetickou úroveň pěstování zeleniny v převážně okrasné zahradě. Navíc mohou mít různá designová vyhotovení a tvary, jimiž zapadnou do celkové koncepce prostoru.
Pozitivem je i pěstitelská stránka, dovnitř takového záhonu můžeme uložit organický odpad ze zahrady a zasypat půdou s kompostem, je to tedy podobné, jako bychom pěstovali plodiny přímo na kompostu. Pěstovat ve vyvýšených záhonech můžeme zeleninu, ovoce, například jahody, bylinky či rozmanité okrasné rostliny.
V rámci jednoho záhonu lze pěstovat buď jeden druh, nebo zajímavou kombinaci. Při volbě správných rostlin, pokud se rozhodneme pro smíšený záhon, můžeme docílit vyšší úrody a například i toho, že vysazené rostliny se budou navzájem ochraňovat před některými chorobami a škůdci (přítomnost aksamitníku, bazalky apod.).
Určitě není zanedbatelný ani fakt, že vyvýšený záhon umožňuje věnovat se pěstování rostlin i lidem, kteří mají problém ohnout se k záhonu. Vyvýšený záhon je pohodlnější a pěstování rostlin v něm záda méně zatěžuje.
Na druhé straně při použití málo tvrdé obruby se dá za několik let (přibližně za sedm až osm) počítat s jeho rozpadem. Dnes už není problém koupit hotový vyvýšený záhon, dokonce v různých velikostech či z různých materiálů. Není však problém si ho vyrobit i svépomocí.
Ovoce
Když máme malou zahradu, ovocné stromy můžeme naplánovat i jako součást okrasných záhonů. Na menší ploše jsme omezeni velikostí stromů v dospělosti, na což si dáme pozor už při výběru. Volíme především sloupovité stromy a zákrsky nebo vhodně upravíme pěstitelský tvar, například jádroviny se dají pěstovat ve formě palmet.
To, jak stromy rostou, záleží v mnohém i na podnoži, na kterou je odrůda naroubována. I když šlechtění značně pokročilo, poměrně velké koruny stále mají například ořechy. S dobrým výběrem stromků dokážeme i v menší zahrádce vyskládat poměrně pestrou paletu ovoce včetně toho oblíbeného drobného.
Otázkou je, jak velké stromy zvolíme ve větší zahradě. V přírodních zahradách je cítit příklon k vysokokmenům – jak se pěstovaly před desítkami let. Je však pravda, že z hlediska pohodlnějšího ručního sběru je praktické zvolit relativně nižší stromy.
Kompost
V každé zahradě, ať už v užitkové, nebo ovocné, naplánujeme někde v polostínu až stínu velkorysý kompost, případně i dva či tři. I když obce obvykle nabízejí možnost odvozu organického odpadu, nevyužijeme toho, protože právě z něj můžeme mít s trochou práce kvalitní hnojivo – vlastní kompost.
Dozrání kompostu chvíli potrvá v závislosti na tom, co všechno do něj dáme. Pokud i tvrdší materiál, počkáme si na rozklad i tři roky. Proces rozkladu mohou výrazně urychlit přípravky s kompostovacími bakteriemi. V létě během suchého období kompost udržujeme mírně vlhký.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
