Zahrada

Pestřenky a jejich larvy: Nepostradatelní pomocníci zahrádkářů

Pestřenky jsou fascinujícími letci, kteří se vznášejí na místě jako vznášedla. V Česku existuje přes 400 druhů těchto pestře zbarvených hmyzů. Dospělí jedinci se živí pylem a nektarem a jsou výbornými opylovači. Jejich larvy se naopak stávají predátory mšic a dalšího škodlivého hmyzu.

pestřenka pruhovaná
Zdroj: Shutterstock

Pestřenky (Syrphidae)

Zaujmou i způsobem letu – nejednou se vznášejí na jednom místě jako taková vznášedla. Díky tomu nesou v angličtině název hoverflies (hover znamená v angličtině vznášet se, fly, mn. č. flies, znamená moucha, -y). Pestřenky jsou druhově početně zastoupená skupina a na území Česka rozeznáváme více než 400 různých druhů. Přibližně jeden centimetr velká imaga (dospělci) jsou často pestře zbarvená, což je má chránit před predátory. Nemají žihadlo, a tak se jich nemusíte obávat. Kromě výstražného zbarvení je ve vzduchu před predátory chrání ohromující manévrovací schopnosti.

Výkonní opylovači

Dospělé pestřenky se živí pylem a nektarem. Současné výzkumy říkají, že se po samotářských včelách řadí k nejlepším opylovačům ve světě hmyzu. Během migrace do nových území se vždy někde zastaví na květu, aby se nakrmily. Díky tomu dokážou efektivně opylovat květy nepříbuzných jedinců rostlin. Většinou preferují bílé a žluté květy s nenáročným přístupem k pylovým tyčinkám.

Larvy jako predátoři

Zatímco dospělci se živí pylem, larvy velké části druhů jsou predátory. Pestřenky aktivně vyhledávají kolonie mšic na rostlinách a v jejich blízkosti kladou vajíčka. Přibližně za dva dny se z nich líhnou malé červí larvy, živící se třásněnkami, mšicemi, ale i jiným drobným hmyzem, který pro hospodařícího zahrádkáře většinou představuje škůdce.

Zelená larva pestřenky požírá mšici
Zelené larvy pestřenky jsou velkým pomocníkem v boji proti mšicím. | Zdroj: Shutterstock

Po rostlině se pohybují pomalu a nemotorně, ale nemají kam spěchat – mšice jim rozhodně neutečou. Přestože v přední části těla nemají výrazně vyvinutou hlavu, dokážou měkkou mšici uchopit zvláštním bodavě savým ústním ústrojím. Zvednou ji do vzduchu a pomalu ji vysají. Takto dokážou během deseti dnů sníst více než 400 větších nebo až 800 menších mšic.

Někdy tvoří larvy pestřenky až 70 % všech predátorů mšic na rostlinách. Vykrmené následně slezou z rostliny do půdy, kde se kuklí. Některé druhy pestřenky vytvářejí více generací během roku, jiné se vyskytují pouze na jaře a zbytek roku přečkávají ve stadiu kukly.

Nejčastější druhy

Nejběžnějším druhem, se kterým se můžeme setkat v zahradách, je pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus). Je rozšířená napříč celou Evropou a na potravu zdaleka není náročná. Zjistilo se, že její larvy požírají více než 200 různých druhů mšic. V moderních agrokulturách se v současnosti testují jako biologická ochrana rostlin.

Běžná je i pestřenka rybízová (Syrphus ribesii), ale i pestřenka psaná (Sphaerophoria scripta). V okolí různorodě zařízeného pozemku může najít skvělé podmínky na život i přes 50 různých druhů pestřenky. Takovou ohromnou rozmanitost predátorů mšic však nelze nalákat pouze na přítomnost škůdců. K tomu, aby samice pestřenky byly schopny produkovat vajíčka, vyžadují od nás, zahrádkářů, různorodou mozaiku původních květů rostlin, kde se mohou nasytit nektarem a pylem, a šetrná ochranná opatření v zahrádce.

pestřenky na květě
Zdroj: Shutterstock

Jak podpořit výskyt pestřenek v zahradě?

Pestřenky milují květiny, na které si stačí sednout, aby se nasytily. V jarních měsících, kdy se mšice začínají probouzet, určitě ponechejte pampelišky a sedmikrásky. Pestřenky tak najdou dostatek potravy, aby proti mšicím a třásněnkám ve vašich záhonech zakročily včas.

  • Vysazujte zejména drobnokvěté hvězdnicovitých rostliny (například řebříček), případně různé mrkvovité druhy rostlin. Pestřenky také milují květy okrasných česneků, kterých trh nabízí velké množství odrůd.
  • V letních měsících se na málo využívaných místech zahrady snažte sekat méně často tak, abyste ponechávali plošky s kvetoucími bylinami. Pestřenky a jiný užitečný hmyz zde ve vlhčím podrostu přečkávají noc a ráno olizují ranní rosu.
  • Nepodléhejte panice, pokud se na stromech či keřích objevuje malé množství mšic. Zdravá rostlina bez problémů zvládne tolik škodlivého hmyzu. Pokud jejich množství v krátkém čase rapidně neroste, vztah predátor – kořist je ve vaší zahradě nastaven správně. Pokud byste zakročili chemicky, mohli byste nechtěně vyhubit predátory, a tím narušit křehkou ekologickou stabilitu, což může v konečném důsledku přinést přemnožení škůdců.

Text: Mgr. Adrian Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů