Venkovská zahrada, do které vás v podzimním vydání zveme, získala po rekonstrukci úplně jiný rozměr. Výhled z interiéru nejen na zahradu, ale až za ni, na sousední pole a vzdálený horizont, je splněným snem majitelů. Zažít zde závěr zahradní sezony je navíc něčím nezapomenutelným.
Mladá rozrůstající se rodina, původně obyvatelé města, zakoupila před pár lety v jeho blízkém okolí starší dům. Zachtělo se jim venkova, soukromí a atmosféry volnější přírody.
Zahrada je navíc velké plus u dětí, nemluvě o chovu norských koček, kterému se od přestěhování z města na venkov naši hostitelé věnují. Část domu byla zrekonstruovaná, část nová a stavební zásahy nebyly nutné.
Ve stěně u terasy však nechali noví majitelé pořádně zvětšit zasklení. Právě jemu vděčí za velkorysý výhled zevnitř domu do zahrady a přírody. Zatímco kupovaný dům byl v dobrém stavu, o zahradě se to říct nedalo.

I malé stromy s podzimními plody dokážou vnést do zahrady barvu a jemný akcent sezóny.Zdroj: Miro Pochyba
Na začátku byla jasná představa
Majitelé si pozvali na pomoc zkušenou zahradní architektku Zuzanu Klučárovou. Tip na ni našla paní domu před pár lety v časopise s její uveřejněnou realizací. Časopis si odložila a po letech, když to bylo aktuální, ji oslovila.
„Se zahradní architektkou Zuzanou Klučárovou jsme rychle našli společnou řeč. Věděla jsem, že chci přírodní zahradu, která by fungovala bez používání chemie. Zároveň prostor, kde najde domov užitečný hmyz, ale i ptáci a ježci. Mojí představou bylo též vytvořit prostor, který nebude příliš náročný na údržbu.
Důležitý měl být i výhled z interiéru, abych z domu dohlédla až na konec zahrady. Úkolem architektky bylo najít místo na užitkovou část a vysadit několik dalších ovocných rostlin. Odbornice nakonec vypracovala návrh, který se nám líbil. Měnili jsme v něm už jen detaily,“ vzpomíná majitelka zahrady a paní domu.
Vyčištění pozemku
Dřív, než se přistoupilo k realizaci budoucí zahrady, bylo nutné celou plochu velmi precizně vyčistit a zbavit všeho, s čím se už dále nepočítalo.
„Zahrada byla příčně rozdělená plotem a zídkou. U domu se nacházel vysoký a neprůhledný porost smrků a tújí, který zbytečně celý exteriérový prostor zastiňoval, navíc vše přetínaly nepravidelně vedené chodníčky.
Za garáží se nacházel vinohrad, ve kterém se ukrývalo několik ovocných stromů. Na podzim jsme se pustili s nadšením a vidinou vznikající atraktivní zahrady do práce. Rozebrali příčné ploty, zídky a chodníky, vytínali túje, smrky a vyklučovali starý vinohrad, až na jeden řádek u plotu.
Ukázalo se, že terén budoucí zahrady je poměrně nerovný. Na jaře jsme proto pokračovali jeho vyrovnáním, a abychom vytvarovali rovinu, nechali jsme dovézt kvalitní zeminu,“ vysvětluje zahradní architektka.

Odkvetlé trvalky majitelé zahrady nestříhají. Po seschnutí se nadzemní části a souplodí později v zimě stanou zajímavou přírodní dekorací a útočištěm pro užitečný hmyz. Zdroj: Miro Pochyba
Téměř neodkvétající záhon
„Byla to pro mne zajímavá hádanka a výzva jednotlivé plošky důmyslně sladit a spojit,“ zamýšlí se zahradní architektka.
I když jde o přírodně laděnou zahradu, linie záhonů i trasování se u domu odehrávají v pravých úhlech. Vybraný použitý materiál na nové chodníky a příjezdovou cestu pro auto měl být v harmonii se stylem proměny, proto jsou z mlatu – zhutněných štěrkových frakcí.
Vjezd do garáže lemuje a od zahrady opticky odděluje velmi starý kořen vinné révy, který ponechali na konstrukci. U něj je původní studna využívaná v současnosti na zavlažování.
Z druhé strany navazují na vinnou révu dva voňavé záhony – bylinkový a levandulový. Nejatraktivnější jsou však výsadby u terasy. „Jde o extenzivní trvalkový záhon s jarními cibulovinami s vysokým stupněm autoregulace,“ říká Zuzana Klučárová.

Vedle domu je vytvořen i voňavý levandulový záhon. Každý rok bývá nádherně rozkvetlý, láká mnoho užitečných živočichů a poskytuje květiny na výrobu dekorací či čajů. Po odkvetení poutají pozornost levandulové keříky našedlým olistěním. Zdroj: Miro Pochyba
„V takovém záhonu nevadí, pokud se některé z rostlin vysemení a přesunou na jiné místo. V záhoně jsme použili asi dvacet druhů rostlin, aby se zajistilo kvetení od jara až do pozdního podzimu, přičemž najednou kvetou minimálně dva druhy,“ dodává.
Namísto tmavých smrků plot nyní lemují alejové okrasné jabloně. Původní garáž a zahradní domek vytvářejí pomyslnou linii předělující zahradu na intenzivní část s automatickou závlahou a častým sekáním a extenzivní plochu, kde je vše ponecháno více méně na sebe a přírodu.
Přírodní louka
V zadní části zahrady se nacházejí zeleninové záhony, které jsou vytvořeny v úrovni terénu, jsou určeny na zeleninu a drobné ovoce. „Myslím, že nemělo smysl budovat vyvýšené záhony, protože je tu dobrá půda, byla by to zbytečná investice,“ říká zahradní architektka.
„Starší ovocné stromy jsme ošetřili, nové vysadili a doplnili keříky, které zajišťují drobné ovoce. Trávník, ve kterém nevadí příměs jiných druhů rostlin, se tu nezalévá a seká se podle potřeby. Nacházejí se v něm plošky bíle kvetoucí květinové louky, která se seče jen dvakrát ročně. To má za cíl přilákat hmyz, pro nějž otec majitelky vyrobil malý hmyzí hotel,“ uvádí.

Majitele zahrada odměňuje bohatou úrodou. K oblíbeným plodinám zde patří dýně různých odrůd. Zdroj: Miro Pochyba
Zelená pro drobné živočichy
Přírodní atmosféru této zahrady podtrhuje i fakt, že majitelé nepoužívají při její údržbě žádnou chemii. Snaží se aktivně přilákat užitečný hmyz a ptactvo, a to vhodně poskládanými kvetoucími výsadbami, hmyzím hotelem a speciálním domkem pro čmeláky.
Na konci zahrady je dokonce přichystáno zimoviště pro ježky vystlané slámou. Několik ptačích budek pro různé druhy ptactva je situovaných v odlišné výšce. Před kočkami je chrání špičatou kovovou zábranou umístěnou na kmeni stromů.
„Chtěli jsme mít u domu něco přirozeného, ne vyumělkovaného,“ hodnotí majitelka. „Se zahradou jsme velmi spokojení, rádi ji pozorujeme a poznáváme každý detail a v každém ročním období. Těšíme se z každé vlastnoručně vypěstované rostliny, ať už to jsou rajčata, mrkev, nebo dýně.“
Galerie:
Text: Monika Felixová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: Časopis V zahradě