Zahrada

Kompletní průvodce pěstováním jiřin

Hlíznaté jiřiny patří bezesporu mezi nejkrásnější kvetoucí rostliny na zahradě. Abyste se ale mohli těšit z jejich květů, připravte se na jejich zazimování i pečlivou údržbu během sezony.

žena v záhonu s jiřinami a s kyticí jiřin
Zdroj: Shutterstock

Velkokvěté jiřiny (Dahlia) byste v naší přírodě hledali těžko, přicestovaly do Evropy ze Střední Ameriky před třemi sty lety. Protože pocházejí z teplých oblastí, bude klíčem k úspěšnému pěstování hlavně správné uchování hlíz v zimě, ale budete muset uskladněné hlízy i sledovat a ve správnou dobu je vysadit ven.

Ani během léta to nebude květina, která by vydržela bez dozoru, krásné květy si zaslouží hlavně poctiví a pracovití zahradníci. Jak tedy na to?

10 kroků k úspěšnému pěstování jiřin

1 Výsadba na záhon probíhá v dubnu nebo ještě lépe v květnu. Pozorujte stav hlíz, které v našich podmínkách nedokáží přečkat zimu a je nutné je uskladnit třeba v suchém sklepě. Jakmile kořenové hlízy vyraší, blíží se doba výsadby na záhon.

V dubnu ovšem většinou bývá ještě moc brzy, jiřiny spálí i malý přízemní mráz, proto moc nechvátejte. Jistotou bude výsadba po polovině května. Na druhou stranu s výsadbou zase neotálejte, čím později hlízy zasadíte, tím později vám pokvetou, což by byla škoda.

2 Volba správného stanoviště bude dalším krokem, který byste neměli brát na lehkou váhu. Nejlépe tyto americké krásky pokvetou na slunci, ale zvládnou to i v polostínu. Přímý úpal ovšem úplně vhodný nebude, bude tu totiž hrozit rychlé vysychání půdy, což jiřiny zrovna moc neocení.

Půda by měla být hlinitá, dobře propustná, ale i tak by měla zadržovat dostatek vody. Těžké půdy s obsahem studeného jílu bude třeba vylehčit pískem, díky kterému nebudou vyhnívat citlivé hlízy. Kyselou půdu několik týdnů před výsadbou povápněte.

3 Jiřiny je možné vysadit na záhon, kompaktní odrůdy budou dobře prospívat i ve větších nádobách na terase. Nesnášejí chudou a suchou půdu, už při výsadbě je potřeba záhon zrýt a zapracovat do něj minerální hnojivo bohaté na draslík pro okrasné rostliny a kompost.

Na jaře těsně před výsadbou nikdy nepoužívejte čerstvý hnůj nebo slepičí trus, tato hnojiva sice ocení na živiny náročná zelenina, jiřinám by ale extrémní zásoba dusíku moc neprospěla. Pokud trváte na hnojení hnojem, do půdy ho zapracujte už na podzim, na jaře pak bude stačit půdu zrýt a dohnojit minerálním hnojivem.

Naklíčenou hlízu umístěte do vyhloubené jamky tak, abyste její horní část zakryli přibližně pěti centimetry zeminy. Je potřeba dávat pozor na dužnatý výhonek, aby se nevylomil. Po výsadbě rostlinu pečlivě zalijte dešťovou vodou teploty vzduchu.

Naklíčena hlíza jiřin
Zdroj: Shutterstock

4 Spon mezi jednotlivými rostlinami se řídí především výškou dané odrůdy. Zatímco nízké kompaktní jiřiny vysoké okolo 40 cm se vysazují na spon 40 až 60 cm, vysoké odrůdy přesahující jeden metr sázíme na vzdálenost 80 až 100 cm.

Pokud jsou jiřiny pěstovány pro květy k řezu, je určitě vhodné jim věnovat celý záhon, do kterého se rostliny vysadí do jedné nebo dvou dostupných řad. Lze je ovšem vysadit i mezi jiné květiny, i tady je ale nutné pamatovat na to, že jiřiny zřejmě okolní rostliny přerostou a možná jim budou i stínit.

5 Vyštipování je další věc, která se u jiřin určitě vyplatí. Jakmile po výsadbě rostlina vytvoří první výhony dosahující výšky okolo 25 cm, je ten správný čas pro zkrácení výhonu přibližně o třetinu. Tím se docílí rozvětvení rostliny, která tím pádem bude schopná vytvořit větší množství květů během léta.

Vyštipování poupat se sice doporučuje, ale nutné není. Pokud je vaším cílem zapěstování perfektního květu k řezu, pak je třeba na každém výhonu nutné udržet jen jedno poupě, ta ostatní se jednoduše vylomí. Rostlině ovšem prospěje i vylamování odkvetlých květů, tvorba nových poupat bude o to větší.

6 Určitě nezanedbávejte zálivku, ta je pro náročné jiřiny stejně důležitá jako kvalitní půda. Zalévejte nejlépe na povrch půdy, listy smáčejte co nejméně. Pokud nechcete zalévat každý den, pak rostlinám dopřejte opravdu vydatnou zálivku, díky které voda vsákne do hlubších vrstev půdy.

Polévání jiřin
Zdroj: Shutterstock

Používejte nejlépe dešťovou vodu nebo odstátou vodu z vodovodu, každopádně by měla mít teplotu okolního vzduchu. Hlavně v létě by byla zálivka ledovou vodou ze studny problematická kvůli riziku teplotního šoku, se kterým se špatně vypořádávají všechny rostliny.

V případě, že není zálivka možná, například v období letní dovolené, je třeba k rostlinám do půdy zabudovat plastové láhve naplněné vodou, na několik dní obstarají zálivku za vás. Dobrým pomocníkem bude také mulčování záhonu slámou, štěpkou nebo štěrkem. Tyto materiály omezí vzcházení plevelů a výrazně sníží odpařování vody.

7 Od června do srpna dopřejte jiřinám hnojení. I přesto, že se při výsadbě doporučuje do půdy zapracovat kompost, bude určitě vhodné jiřiny každý týden přihnojovat kapalným hnojivem pro květiny. Hnojivo je důležité nejen pro růst celé rostliny, ale především pro tvorbu nových poupat.

Vždyť z jediné středně velké odrůdy získáte přibližně dvacet velkých květů. S přihnojováním skončete přibližně v polovině srpna. Je totiž nutné, aby do podzimu stihla dostatečně vyzrát podzemní hlíza, zásobní orgán, ze kterého jiřina vyroste každý další rok.

8 Jiřiny může napadat celá řada chorob a škůdců. Nejlepší prevencí bude správná volba stanoviště, důkladná příprava půdy a nákup zdravých hlíz nebo sazenic. Skvělým řešením je výsadba na lehce větrné stanoviště, které zaručí lepší proudění vzduchu.

I tak mohou ale jiřiny trpět houbovými i virovými chorobami. Mezi další běžné škůdce především na balkonech a terasách patří puklice, mšice i svilušky, proti kterým lze bojovat postřikem proti savému hmyzu.

Obezřetnost platí také u slimáků, kteří si rádi pochutnávají hlavně na mladých výhonech. Jakmile je v blízkosti jiřin zpozorujete, je určitě vhodné buď kolem jiřinového záhonu nasypat granule, nebo použít biologickou ochranu v podobě dravých roztočů.

Červené jiřiny
Zdroj: Shutterstock

9 Zazimování nebudete muset řešit jen u jednoletých jiřin proměnlivých, které je třeba předpěstovat ve skleníku výsevem od února do dubna. Ostatní vytrvalé jiřiny si ale budete chtít užívat dlouhé roky, proto se bez jejich správného zazimování neobejdete. Správný termín vyrytí ze záhonu prozradí první mrazy, které okamžitě spálí listy.

V této chvíli je nutné odstranit stonky přibližně deset centimetrů nad hlízou a samotnou jiřinu opatrně vyrýt z půdy. Použijte vidle nebo rýč, buďte ale opatrní, hlízy by se neměly poškodit, byly by pak náchylné k hnilobě.

Z hlízy se snažte co nejvíce odstranit vlhkou zeminu, pak ji dejte do jutového nebo papírového pytle a zavázané uložte na tmavé a suché místo například ve sklepě. Ideální teplota pro uskladnění je v rozmezí 3 až 9 °C, nižší teploty by hlízy nenávratně poškodily a ty vyšší by zase způsobily předčasné rašení.

10 Pokud byste si jiřiny chtěli namnožit, máte možnost to provést buď dělením hlíz na jaře ještě před výsadbou, nebo řízkováním mladých výhonů. Dělení hlíz se provádí rozvolněním rostliny, někdy se nová rostlina uvolní celkem snadno, jindy ji budete muset oddělit nožem, přičemž ale dojde k narušení hlíz. Řezné rány je nutné zasypat dřevěným uhlím a nechat několik dnů zaschnout.

Nové rostliny se dají získat také řízkováním mladých výhonů seříznutých těsně nad hlízou. Řízky se musí ihned zapíchnout do výsevního substrátu s pískem a udržují se ve vlhku a při teplotě okolo 20 °C. Mladé rostliny se musí pravidelně kontrolovat a jakmile pevně zakoření, bude nutné je přesadit do samostatných květináčů a dopěstovat mimo sluneční úpal.

Jak rychlit a množit jiřiny

Jiřiny se dají pěstovat ze semen, odřezků i z hlíz. Ale chceme-li dosáhnout úspěchu, musíme dodržet určitá pravidla. Poradíme vám jak na to.

shutterstock 1826243396
Zdroj: Shutterstock

Hlízy rychlíme v interiéru

Tuto metodu používáme u právě zakoupených hlíz, nebo těch, které jsme vybrali na podzim z půdy a potom přezimovali. Docílíme tak dřívějšího nástupu kvetení.

  • Hlízy zakoupíme nebo vybereme ze sklepa v dubnu. Dáme je na třicet minut do vlažné vody, aby hydratovaly.
  • Vložíme je do plytké nádoby naplněné víceúčelovým kompostem. Dobře zalejeme, přebytečnou vodu necháme odtéci.
  • Nádobu s hlízami ponecháme v teple, například na okenním parapetu. Později je přeneseme do nevyhřívaného skleníku, fóliovníku nebo pařeniště.
  • Když začnou intenzivně růst, přesadíme je do většího a hlubšího květináče a začneme i s přihnojováním.
  • Během teplých dubnových a květnových dnů je vykládáme ven, aby se otužily. Nevysazujeme je dříve, než pomine riziko mrazů, tedy v druhé polovině května.

Jak pěstovat jiřiny ze semene

  • Záhonové jiřiny se vysévají v dubnu a až do výsadby v druhé polovině května se pěstují na světle a v teple 18 až 29 °C na okenním parapetě nebo ve vytápěném skleníku. Kvést začnou v červenci.
  • Trvalkové jiřiny vyséváme ještě dříve, aby měly dostatek času a do podzimu stihly vytvořit hlízy, které můžeme přezimovat. Z dubnového výsevu začnou kvést až v srpnu, ale hlízy zřejmě nebudou vhodné ke skladování.
  • Semenáčky rozsadíme po jednom do malých květináčů, dále pěstujeme zakryté. Když dobře zakoření, jednou týdně je zalejeme dobře zředěným hnojivem na rajčata. Sazenice otužujeme a na záhon vysadíme v druhé polovině května.

Semínka vysejeme do plytké nádoby s prosetým kompostem a zasypeme jemnou vrstvou kompostu.

Pěstování z odřezků

Jestli plánujeme vysadit jiřiny ve větším množství, touto metodou si můžeme rozmnožit odrůdy, které už v zahradě máme.

mladá rostlina jiřiny vypěstovaná z odřezku
Zdroj: Shutterstock
  • Hlízy namočíme tak, jak je uvedeno výše. Každou z nich vysadíme samostatně do květináče. Dáme na teplé místo, například na okenní parapet nebo do vytápěného skleníku.
  • Když výhonky dosáhnou pěti centimetrů, vylomíme je z místa, ve kterém rostou, a dále s nimi pracujeme jako s bylinnými odřezky.
  • Jemně odstraníme spodní listy, na stonku provedeme čistý řez a ponoříme do zakořeňovacího prášku.
  • Po jednom dáme doprostřed květináče se substrátem, nebo po třech po jeho obvodu.
  • Dobře zalejeme a dáme na světlé místo s teplotou 18 až 21 °C. Na květináč natáhneme plastový sáček. Vhodný je i okenní parapet, kam nepraží silné polední slunce.
  • Když odřezky zakoření, odštípneme vršek rostliny. Lépe se tak rozvětví. Při pěstování několika sazenic v jedné nádobě je přesadíme a do výsadby necháme zesílit. Ven je vysazujeme v červnu.

Jakou odrůdu si vybrat?

Záleží hlavně na tom, kolik místa máte na zahradě a jak velké květy chcete získat. Protože jsou jiřiny opravdu hodně prošlechtěné, jsou utříděny do několika skupin podle tvaru květů. Vyzkoušejte například tyto.

Galerie

Pompon

‘Cornel’: Červenokvětá odrůda s plně uzavřenými kulovitými květy. Dorůstá výšky 1,1 m.

Okružovité

‘Double Trouble’: Až 1,3 m vysoká odrůda s růžovým okružím a žlutým středem.

Kaktusovité

‘Daniela’: Purpurově fialové úzké okvětní plátky stočené mírně nahoru vytvářejí květenství o průměru 15 cm.

Dekorační

‘Hamari Gold’: Velkokvětá odrůda vysoká 1,1 m s pískově žlutými okvětnými plátky. Květ má mírně rozčepýřený vzhled.

Sasankovité

‘Platinum Blonde’: Odrůda vysoká 1 m s květy průměru 13 cm. Po obvodu má smetanové okvětní plátky, střed je žlutý.

Kulovité (balky)

‘Hapet Daydream’: Jiřina vysoká 1,2 m s kulovitým květem s růžovými okvětními plátky, u středu je květ žlutý.

Leknínovité

‘Flaming’: Téměř 1,5 m vysoká jiřina s velkými oranžovo-žlutými květy průměru 17 cm.

Parkové

‘Verdi’: Kompaktní 0,7 m vysoká jiřina. Okvětní plátek je na okraji bílý, směrem ke středu karmínový.

Orchidejovité

‘Giraffe’: 1 m vysoká odrůda s netradičními úzkými okvětními plátky oranžovožluté barvy s růžovým žíháním.

Dekorační

‘Hale Bopp’: Odrůda s obrovskými květy s průměrem až 20 cm dorůstá do výšky 1,2 m. Má jemně střapaté lupínky.

Pomponkovitá

‘Honky’: Čistě bílé květy této odrůdy mají průměr 10 cm. Rostlina dorůstá do výšky 1,2 m.

Text: Lucie Peukertová, redakce
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte