Zahrada

Jak pěstovat různe druhy salátu

Víte, že v zahradě lze kromě klasiky, hlávkového salátu, úspěšně vypěstovat i ledový salát, římský salát, vybílené listy endivie či drobnou rukolu? Poradíme vám, jak na to.

pěstujeme saláty

Všeobecně platí, že saláty mají velmi krátkou dobu vegetace a pěstují se jako předplodina, meziplodina nebo následná plodina.

Rozšiřme si repertoár jarní listové zeleniny. Zatímco hlávkový, ledový a římský salát připravujeme v kuchyni i samostatně, endivii a rukolu, kvůli jejich intenzivnější chuti, přidáváme do jídel v menším množství. Vyhovují jim hlinitopísčité, písčitohlinité a písčité půdy. Jelikož mají menší, slabší kořenový systém, vyžadují dostatek pohotových živin v půdě, i když celková potřeba živin je nízká. To je zařazuje do druhé až třetí pěstitelské trati.

Salát setý hlávkový

» Hlávkový salát (Lactuca sativa subsp. capitata) patří mezi nejstarší pěstované rostliny, historické zdroje uvádějí, že se pěstuje kolem 4 000 let. Obsahuje vitamíny A, B1, B2, B6, C, E, kyselinu listovou, vápník, draslík, železo, fosfor, hořčík, stopové prvky mangan a měď. Hořký laktucin podporuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení. Má dokonce mírně sedativní účinky, uklidňuje nervovou soustavu a zmenšuje stres. Zatímco nejchutnější jsou čerstvé, světle zelené, křupavé listy salátu, nejzdravější jsou tmavě zelené, z nichž lze připravit i kyselé polévky či přílohy. Patří do čeledi astrovité.

» Listy zavinuté do hlávky, která dosahuje hmotnosti 300 až 500 g, jsou různě zkadeřavěné, stříhané, laločnaté, bublinaté, světle, tmavě zelené až načervenalé. Jarní odrůdy s krátkou dobou vegetace, od výsevu po sběr kolem 60–75 dnů, jsou výrazně dlouhodenní a rychle vybíhají do květu, doslova ze dne na den. Odrůdy na letní pěstování jsou k délce dne neutrální, vypěstujeme je za 75–90 dnů. Ozimé odrůdy, vysazované na podzim a sbírané na jaře, mají délku vegetace až 240 dnů.

hlávkový salát» Salátu hlávkovému vybereme slunné místo. Jarní odrůdy snášejí krátkodobý pokles teploty do –2 až –5 °C. Optimální teplota na tvorbu hlávek je 12 až 15 °C. Půdní reakce má být neutrální až slabě zásaditá s pH 7–8. Zavlažujeme ho pravidelně, ke kořenům, ne na listy, nejlépe ráno nebo v podvečer. Nejvyšší nároky na vláhu má těsně po výsadbě a v období tvorby hlávek.

» Pěstujeme ho z předpěstovaných sazenic i z přímé setby.

» Předpěstování sazenic trvá cca 4 až 9 týdnů v závislosti na termínu výsevu. Jarní odrůdy vyséváme už koncem ledna a v únoru, nahusto do výsevních bedniček, s následným rozsazováním ve fázi minimálně jednoho až dvou pravých listů do zakořeňovačů. Méně pracný je výsev přímo do minizakořeňovačů nebo kelímků po jednom semínku, kde má každá rostlina svůj prostor a kořenový systém se může dobře vyvíjet.

» Sazenice se třemi až čtyřmi pravými listy vysazujeme na záhon koncem března až do dubna, do sponu 25 × 25 až 30 cm. Pařeniště, skleník či fóliový tunel zkrátí vegetační období i o 3 týdny. Pokud takovouto možnost nemáme, pomůžeme si zakrytím porostu bílou netkanou textilií.

» Přímo na záhon, do jemně zpracované půdy, vyséváme koncem března a v průběhu dubna, a to do řádků s hloubkou asi 1 cm, vzdálených od sebe cca 30 cm. Semínka sypeme řidčeji, aby porost nebyl příliš hustý. Ve fázi prvních dvou pravých listů jednotíme na vzdálenost 25 až 30 cm v řádku. Větší, dobře vyvinuté rostliny získané při jednocení můžeme vysadit na jiný záhon.

» Během vegetace kypříme půdu mezi řadami, zavlažujeme, plejeme a chráníme hlavně před modrankami, slimáky a mšicemi.

» Při sběru rukou vyzkouším pevnost a tvrdost hlávky. Řežeme je brzy ráno, nožem těsně pod hlávkou.

» Odrůdy salátu hlávkového pro jarní pěstování: ,Bremex‘, ,Citrin‘, ,Cézaros‘, ,Cassini‘, ,Devín‘, ,Dětenická atrakce‘, ‚Mars‘, ,Maraton‘, ,Maršalus‘, ,Major‘, ,Deon‘, ,Červánek‘, ,Neferin‘, ,Smaragd S‘, ,Ovation‘, ,Král máje I‘ aj.

Endivie – čekanka štěrbák

» Za původní domovinu endivie (Cichorium endivia) se označuje Indie, divoce roste v zemích kolem Středozemního moře. Podmínky pro její pěstování jsou vhodné hlavně na jižním Slovensku. Patří do čeledi hvězdnicovitých, podčeleď čekankové.

» Tvoří bohaté listové růžice s neuzavřeným nebo slabě zavinutým vegetačním vrcholem. Vegetační období trvá přibližně 100 dnů od výsevu po sběr.

» Dělí se podle tvaru listů na 2 základní skupiny: endivie kadeřavá (C.e.var. crispum) s bohatě kadeřavými listy a eskariol (C.e.var.latifolium), který tvoří celistvě okrajové, mohutnější, tmavě zelené listy, uvnitř růžice žlutozelené.

» Vyžaduje kypré, výživné půdy s dostatkem humusu a teplou, slunnou polohu chráněnou před větrem. Nesnáší zamokřené půdy.

» Pěstujeme ji předpěstováním sazenic, podobně jako u salátu hlávkového. Vysazujeme mělce v dubnu až v květnu, se 4 až 6 pravými listy, do sponu 30 x 30 cm.

» Možný je i postupný přímý výsev do volné půdy v březnu až červenci pro postupný sběr. Vzdálenost mezi řadami je 30 cm, hloubka výsevu 1–1,5 cm. Ve fázi 3 až 4 pravých listů porost jednotíme na 30 cm v řádku.

» Během vegetace kypříme půdu v meziřadách, během sucha intenzivně zaléváme, čímž předcházíme vybíhání do květu.

» Dva až tři týdny před sběrem endivii bělíme, aby její listy byly jemné. Růžice, které nesmí být zalité, aby nehnily, svážeme provázkem a do poloviny je zahrneme půdou.

» Sbíráme postupně v říjnu až listopadu, odřezáváním nožem. Hlávky mají být čisté, nepoškozené. Vyjmout můžeme i celé rostliny s kořeny a skladovat je při teplotě 2–5 °C ve tmě a dostatečné vlhkosti až do ledna.

» Odrůdy: ,Ruffec‘, najdeme i směs zahraničních odrůd různých barev.

Salát ledový

» Pojmenování ledový salát (Lactuca sativa subsp.capitata.f.nidus jaggeri), jak se uvádí v historických zdrojích, získal nejen díky sklovitému vzhledu listů, ale i podle způsobu chlazení drceným ledem během přepravy na větší vzdálenosti.

» Vzhledem, pěstováním, výživovou hodnotou a použitím je podobný salátu hlávkovému. Má mohutnější kořenový systém a velké tvrdé hlávky s pevně zavinutými křehkými listy s výrazným žebrováním. Dosahují hmotnosti až 1 kg, za ideálních podmínek až 2 kg. Sortiment raných, poloraných a pozdních odrůd je široký a umožňuje pěstování během celého vegetačního období i v našich podmínkách.

» Je odolný vůči vysokým teplotám a chorobám, ale nesnáší teploty pod –1°C. Je neutrální vůči délce dne, nevybíhá do květu, a proto se pěstuje převážně v letním období. Nemá specifické nároky na půdu s výjimkou studených a zamokřených půd.

Ledový salát
Ledový salát

» Pěstujeme ho předpěstováním sazenic a z přímé setby, i když vzhledem k vyšším teplotním nárokům je vhodnější předpěstování sazenic.

» Sazenice vypěstujeme jako u salátu hlávkového. Vysazujeme je mělce ve fázi 4 až 5 pravých listů v první dekádě dubna, ale pokud je chladné počasí, tak později. Nejpozdější termín výsadby je polovina srpna, protože z později vysazených jedinců se už netvoří pevné hlávky. Spon je 40 × 30–40 cm.

» Při přímé setbě vyséváme v průběhu března až července do hloubky cca 1 cm do řádků vzdálených od sebe 40 cm. Po vytvoření 3 až 4 pravých listů porost jednotíme na vzdálenost 30 až 40 cm.

» Hned po výsadbě sazenice zakryjeme bílou netkanou textilií. Zakrytí ponecháme 4 až 5 týdnů. Urychlíme tak sběr o 10 až 12 dnů, snížíme výskyt hniloby listů a hlávky mají i vyšší hmotnost. Půdu kypříme, dokud se nevytvoří hlávky. Do té doby můžeme zavlažovat postřikem shora, později už jen ke kořenům. Půda musí být dostatečně vlhká, hlavně než listové růžice pokryjí plochu mezi řadami.

» Sbíráme probírkou od konce června až do října.

» Sortiment odrůd salátu ledového: ,Batavia‘, ,Kamelot‘, ,Larsen‘, ,Ledan‘, ,Ľadové ‚jazero‘, ,Maximo‘, ,Miniko‘, ,Medimo‘, ,Pražan‘, ,Regina dei ghiacci‘, ,Saladin‘, ,Tarzan‘

Salát římský

» Římský salát (Lactuca sativa subsp. longifolia) se u nás pěstuje málo. Dějiny však říkají, že ho konzumovali staří Řekové i Egypťané. Ve starém Římě ho lékaři radili podávat před koncem hostin, měl přinést klidný spánek.

» Má užší, mírně zvlněné nebo zkadeřavěné, podlouhlé, elipsovité, značně žebrovité, voskovým povlakem pokryté listy, které netvoří pevnou hlávku. V porovnání s hlávkovým salátem je mnohem odolnější vůči vybíhání do květu. Vegetační období je 100 až 120 dnů.

» Vyhovují mu teplé, nížinné oblasti s dostatkem srážek. Potřebuje kypré, humusové půdy s neutrální reakcí. Nesnáší těžké a kyselé půdy, na nichž vybíhá do květu.

Salát římský

» Pro brzké jarní pěstování si vypěstujeme sazenice. Pěstování je podobné jako u salátu hlávkového. Osivo vyséváme koncem února do bedniček v zakrytých prostorech. Sazenice ve fázi 2 až 3 pravých listů vysazujeme mělce po 15.–20. březnu na jemně zpracovaný záhon, do sponu 30–40 × 30 cm.

» Půdu v meziřadách kypříme a zavlažujeme podle potřeby. Když jsou hlávky dostatečně vyvinuté, můžeme je v horní třetině na období 7 až 10 dnů svázat provázkem, aby vnitřní listy zůstaly bílé, jemnější, křehké. Touto dobou už nezaléváme, aby se voda nedostala dovnitř a nezpůsobila hnití. Hlávky „bělíme“ postupně.

» První hlávky sbíráme probírkou, odříznutím v polovině května. V chladničce vydrží několik dnů.

» Dají se uskladnit v chladném sklepě až na několik týdnů, a to tak, že vyjmeme celé rostliny i s kořenem, kořeny vložíme do nádoby s pískem a podle potřeby jemně zavlažíme.

» Odrůdy salátu římského: ,Globus‘, ,Gelbus‘, ,Galanter‘, ,Little Gem‘.

Rukola – roketa setá

» Rukola (Eruca vesicatoria ssp.sativa) pochází ze Středomoří. Konzumují se světle zelené listy pálivé, kořenité chuti podobné křenu či řeřiše. Jsou hladké, lyrovité, ostře vykrajované s délkou cca 18 cm, podobné listům pampelišky. Mladé je používáme čerstvé jako přísadu do salátů a jako dekoraci jídel. Starší listy upravujeme tepelně. Patří do čeledi brukvovité.

» Rukola je na podmínky nenáročná, snáší mrazy do cca –4 °C. V létě vybíhá do květu.

Rukola
Rukola

» Pěstujeme ji na jaře nebo na podzim z přímé setby. Vyséváme ji na jemně zpracovaný záhon od dubna do září každých 14 dnů, pro postupný sběr. Mezi řadami je optimální vzdálenost 15–20 cm, v řádku vyséváme nahusto, hloubka výsevu je 0,5–1 cm.

» Jednotíme na vzdálenost 5 cm. Porost můžeme zakrýt netkanou textilií na ochranu proti dřepčíkům. Pravidelně zavlažujeme.

» Listy sbíráme 5–8 týdnů po výsevu, když dorostou do výšky 10–15 cm. Všechny přerostlé listy můžeme zřezat nad růstovým vrcholem, přibližně za 2 až 3 týdny dorostou.

» Dá se pěstovat podobně jako řeřicha na buničině. Roste však pomaleji, první sběry uskutečňujeme cca po 14 dnech.

» Odrůdy: ,Wild rocket‘, ,Viktoria‘, ,Dentelata‘, ,Toskana‘, ,Grazia‘, ,Tiger‘ aj.

Text: Ing. Hana Szabóová :: Foto: isifa/Shutterstock

Nepřehlédněte