Zahrada poskládaná podle obrázků z Pinterestu, příliš mnoho trávníku, rostliny nakoupené jen proto, že právě krásně kvetou, nebo jednotlivé prvky bez společného plánu. Zahradní designér Ferdinand Leffler se při své práci opakovaně setkává se stejnými chybami. Podle něj ale problém často nezačíná u konkrétní rostliny nebo materiálu. Mnohem dřív totiž zapomínáme na základní otázku: Jak chceme ve své zahradě skutečně žít?
V ateliéru Flera každý rok projektují přibližně padesát až sedmdesát zahrad. Ferdinand Leffler na jednotlivé pozemky osobně jezdí, seznamuje se s jejich podobou, majiteli i jejich představami a právě při těchto návštěvách naráží na podobné chyby. Některé jsou drobné, jiné se později napravují obtížně a nákladně.
Ferdinand Leffler se v ateliéru Flera podílí na navrhování přibližně 50 až 70 zahrad ročně. Při návštěvách pozemků se zajímá nejen o jejich podobu, ale také o životní styl majitelů. Podle něj by každému návrhu měla předcházet otázka, co lidé od své zahrady skutečně očekávají.Zdroj: Jana Hronská
Zahrada není sbírka nápadů
Jezírko z časopisu, dokonale střižený živý plot od sousedů, hortenzie nebo lavička, která zaujala na dovolené. Inspirace je důležitá, problém ale nastává ve chvíli, kdy se jednotlivé nápady začnou bez hlubšího rozmýšlení skládat vedle sebe.
„Je skvělé, že lidé hledají inspiraci, ale zároveň se často zapomíná na to nejdůležitější: Zahrada je tu pro vás, ne na obdiv sousedům a známým. Vaše zahrada vás musí bavit 365 dní v roce a pokud možno mnoho let,“ říká Ferdinand Leffler.
Právě proto je podle něj důležité nejprve přemýšlet o tom, v jakém prostředí se člověk sám cítí dobře a co bude na zahradě skutečně používat. Fotografie z Pinterestu nebo luxusní zahrady z časopisů mohou být inspirací, jejich bezmyšlenkovité napodobování ale podle Lefflera často vede k „zahradě na efekt“, která je krásná na pohled, ale bez života.
Než začnete plánovat, poznejte místo
Každý pozemek má svou vlastní „DNA“. Tvoří ji jeho velikost a tvar, svažitost, půda, slunce a stín, vítr, výhledy, okolní zástavba, sousedství, ale také vedení sítí nebo legislativní omezení.
„Než začnete kreslit plány nebo vybírat rostliny, projděte si svůj pozemek a nepospíchejte, zkuste ho zažít,“ radí Leffler. Vyplatí se na zahradě pobývat v různých denních dobách, sledovat, kde svítí slunce, kde se drží stín, co se děje po dešti nebo odkud je na pozemek vidět.
„Teprve když poznáte silné i slabé stránky svého pozemku, můžete začít tvořit zahradu, která vás bude každý den zvát k návštěvě,“ dodává Leffler.
Trvalky, trávy a keře vytvářejí výsadbu, která je zajímavá nejen během hlavního kvetení. Leffler doporučuje sledovat také tvar listů, strukturu rostlin a jejich proměny během roku. Právě kombinace různých výšek a textur dodává záhonům hloubku i mimo období nejvýraznějších barev.Zdroj: Ateliér Flera
Dům a zahrada nejsou dva oddělené světy
„Dům a zahrada nejsou dva světy. Jsou jako jeden organismus, který by měl dýchat a fungovat společně,“ říká Leffler. Zahrada by proto měla navazovat na architekturu domu a doplňovat jeho charakter.
Důležité jsou ale i pohledy opačným směrem. Na zahradu se totiž často díváme z domu mnohem častěji, než v ní skutečně pobýváme. „Dívám se z oken a ptám se sám sebe: Co klient uvidí? Jaký pocit to v něm vyvolá? Bude ten pohled zajímavý i v zimě?“ popisuje Leffler svůj přístup k návrhu.
Bez konceptu vzniká slepenec
Nejprve vyvýšený záhon, potom trampolína a do zbylého prostoru třeba bazén. Právě tak často vznikají zahrady bez celkového plánu.
„Bez promyšleného konceptu se zahrada může snadno proměnit v nesourodý slepenec, který nedrží pohromadě,“ upozorňuje Leffler.
Ještě před realizací je proto důležité ujasnit si s celou rodinou, co od zahrady očekává nejen dnes, ale také za několik let. „Dvakrát měř, jednou řež,“ připomíná Leffler staré pořekadlo. Místo, které dnes zabírá trampolína, může za několik let sloužit třeba sauně, a pokud s tím koncept počítá už od začátku, lze například připravit potřebné rozvody.
Zahrada přitom nemusí vzniknout najednou. Může se budovat postupně, klidně i několik let. S jasným konceptem lze jednotlivé etapy přizpůsobit financím, času nebo chuti, aniž by se ztratil celek.
Jídelní terasa se díky okolním výsadbám stává přirozenou součástí zahrady, nikoli samostatnou plochou připojenou k domu. Při plánování podobného místa se vyplatí myslet na přístup z kuchyně, pohyb slunce během dne i výhledy od stolu. Posezení by mělo dobře fungovat při každodenním používání, nejen vypadat hezky na fotografii.Zdroj: Ateliér Flera
Méně trávníku, více prostoru pro život
Velká souvislá plocha trávníku je pro mnoho lidí stále samozřejmou součástí zahrady. Snaha zachovat co největší zelenou plochu ale podle Lefflera často vede k tomu, že na místa, kde se má skutečně žít, zbude jen omezený prostor. Terasa, ohniště nebo záhony se pak vměstnají do zbylých koutů a zahrada neposkytuje dostatek prostoru ani soukromí pro odpočinek, setkávání nebo další aktivity.
„Kolik trávníku opravdu potřebujeme? K čemu ho budeme využívat? Kde bude dobře prosperovat?“ ptá se Ferdinand Leffler. Když si na tyto otázky odpovíme, často podle něj zjistíme, že ho tolik nepotřebujeme. Trávník je navíc náročný na pravidelné sekání, vodu i další péči.
Část plochy mohou nahradit trvalky, okrasné trávy, půdopokryvné rostliny, keře nebo stromy, které po zapěstování vyžadují méně péče než trávník. „U menších pozemků, třeba o velikosti 250 metrů čtverečních, často navrhuji se svým týmem ateliéru Flera zahrady úplně bez trávníku. Vznikne pestrý prostor, který vás nebude stát tolik času ani vody a nikdy vás nezačne nudit,“ dodává Leffler.
Uvolněné místo pak může dostat konkrétní funkci. Zahradu Leffler přirovnává k domu a doporučuje v ní vytvářet jednotlivé „pokoje“, například pro venkovní kuchyni, ohniště, posezení, dětské hry nebo bazén. Jednotlivé části by měly mít dostatek prostoru a zároveň na sebe logicky navazovat.
Svažitý pozemek nemusí být překážkou, pokud se jeho terén zohlední už při plánování. V této zahradě na sebe navazují bazén, kryté posezení, travnatá plocha a výsadby ve svahu, které doplňují kamenné zídky. Leffler doporučuje poznat pozemek ještě před samotným návrhem, protože právě jeho terén, orientace a okolí určují možnosti budoucí zahrady.Zdroj: Ateliér Flera
Krásná rostlina ještě nemusí být správná rostlina
Rostliny lidé často nakupují ve chvíli, kdy vypadají v zahradnictví nejlépe. Leffler tomuto efektu říká „květinová cukrárna“.
„Všechno, co je vystavené vašemu zraku, neodolatelně kvete, je krásné, barevné, lákavé,“ popisuje Leffler. Před nákupem je ale podle něj dobré položit si několik otázek: „Jak bude rostlina vypadat, až odkvete? Hodí se do vaší zahrady? Máte pro ni vhodné podmínky? Máte na ni vůbec ještě místo?“
Rozhodující by mělo být především konkrétní stanoviště. Některé rostliny potřebují slunce, jiné stín, některé lehkou a propustnou půdu, jiné si poradí i s těžkým jílem. Leffler doporučuje sázet především lokální druhy. Exotické rostliny mohou v českých podmínkách vyžadovat speciální péči, více vody nebo ochranu před mrazem.
„Vnímejte zahradu jako celek. Představte si, jakou atmosféru má vyzařovat,“ radí Leffler. Při plánování výsadby proto doporučuje nesoustředit se pouze na květy, ale také na tvar a barvu listů, plody, podzimní zbarvení nebo celkový habitus. Stromy, keře a trvalky pak společně vytvářejí jednotlivá patra a pomáhají utvářet výslednou atmosféru zahrady.
I zahrada s omezeným prostorem může nabídnout několik různých míst k odpočinku. Vedle jídelního stolu vznikl menší kout s křeslem, částečně oddělený zelení. Vyvýšené záhony a stromy pomáhají prostor členit, aniž by bylo nutné stavět další ploty nebo příčky. Právě takové rozdělení do venkovních pokojů Leffler doporučuje.Zdroj: Ateliér Flera
Než postavíte pergolu, zvažte strom
Stromy patří mezi prvky, kterých se lidé při plánování vlastní zahrady často obávají. Mají strach, že budou příliš velké nebo zaberou příliš mnoho místa. Podle Lefflera tím ale zahradu připravují o prvek, který jí dává hloubku, strukturu, stín, soukromí i lepší mikroklima.
„Strom v zahradě funguje jako nejlepší klimatizační jednotka. Než postavíte pergolu nebo přístřešek, zamyslete se nad výsadbou stromu,“ říká Leffler. Strom poskytne stín, ochrání před pohledy sousedů, zakryje to, co nechceme mít na očích, a zároveň vytvoří přirozené zázemí pro život venku.
Jeho přínos navíc nekončí u jedné generace. Leffler připomíná, že naši předci sázeli stromy s vizí, že budou růst desítky let, a výsadbu stromu vnímá jako smysluplný dar nejen sobě, ale také dětem a planetě.
Výrazná socha má v zahradě vlastní prostor a kolem ní se střídají nižší výsadby, traviny a stromy. Celek působí promyšleně právě díky tomu, že jednotlivé prvky spolu vizuálně souvisejí. Leffler upozorňuje, že bez společného konceptu se i krásné solitéry mohou změnit v nesourodou sbírku nápadů.Zdroj: Ateliér Flera
Materiály by si neměly na nic hrát
Obarvený beton napodobující cihlu, plastová prkna tvářící se jako dřevo nebo umělá zeleň. Právě před podobnými napodobeninami Leffler varuje.
„Beton ať vypadá jako beton, cihla jako cihla, dřevo jako dřevo. Sáhněte raději po lokálních materiálech, které se do vašeho prostředí hodí přirozeně,“ doporučuje Ferdinand Leffler.
Stejně tak podle něj není nutné sahat po levnější náhražce ve chvíli, kdy rozpočet na vysněné řešení nestačí. „Je lepší si na kvalitní řešení našetřit než se spokojit s levnou náhražkou, kterou budete nakonec stejně chtít předělat,“ dodává Leffler. Dočasně může posloužit například jednoduchá štěrková plocha, než bude možné realizovat terasu z požadovaného materiálu.
Sauna s ochlazovací kádí ukazuje, jak může zahrada postupně získávat nové funkce podle potřeb rodiny. Leffler proto doporučuje přemýšlet několik let dopředu. I když na podobné zázemí zatím není rozpočet, vyplatí se pro něj v celkovém konceptu vyhradit místo a případně připravit potřebné rozvody.Zdroj: Ateliér Flera
Když se zahrada stane druhým zaměstnáním
Zahrada může svým majitelům začít zabírat víc času a energie, než jí ve skutečnosti chtějí věnovat. „Zahrada potřebuje péči, ale neměla by se stát dalším pracovním úvazkem. Cílem není dokonalost, nýbrž vaše každodenní radost,“ připomíná Ferdinand Leffler.
Důležitá je podle něj také přiměřenost. „Nemusíte mít všechno, co vás zaujme, i když na to máte rozpočet. Začněte zvolna. Vyzkoušejte si pěstování na jednom nebo dvou záhonech. Uvidíte, jestli vás to naplňuje, nebo spíš vyčerpává,“ dodává Leffler.
Jednou z cest je rozdělit zahradu na intenzivní a extenzivní část. Péči lze soustředit především do okolí domu a ve vzdálenějších zónách nechat větší prostor přírodě. Upravený trávník může postupně přejít v luční výsadbu, kterou stačí posekat dvakrát ročně, nebo jej může nahradit ovocný sad či divočejší kout zahrady.
Dobře navržená zahrada tak nemusí být dokonale upravená ani zaplněná vším, co se jejím majitelům líbí. Důležitější je, aby vycházela z konkrétního místa, odpovídala způsobu života lidí, kteří ji používají, a byla především místem, kde chtějí trávit čas.
Galerie:
Foto: Ateliér Flera, Jana Hronská
Zdroj: Ateliér Flera
