1. RUKAVICE NOSÍ I CHLAPI
Dřevo s hlínou v kůře dokáže při silovém výkonu napáchat na rukou více škody, než jsou mnozí ochotni připustit. Při nárazové práci, jakou je zpracování palivového dřeva, se proto vyplatí chránit si ruce. Dnes už si můžete vybírat mezi kůží a funkční syntetikou, mnohé z rukavic sednou na ruce s takovou přesností, že zvýší odolnost bez toho, že by ubraly citu. K ukládání naštípaného dříví se osvědčují tenké kožené rukavice z kozlečiny, na štípání a manipulaci se dřevem jsou nejvhodnější hrubší rukavice z kombinovaných materiálů. Řezání bude méně únavné, když sáhnete po antivibračních řezačských rukavicích. Rozdíl je citelný při každé práci, na rukavice si zvyknete velmi rychle.
2. ABY ZÁDA NEBOLELA
Je velký rozdíl v tom, zda se do špalku opřete svýma rukama, nebo se ho snažíte posunout na méně namáhavé místo některým z nářadí – obzvlášť v případě, když začínáte cítit únavu nebo nejsou-li vaše záda na tom nejlépe. S obracečem díky velké páce hravě pohnete i mohutným špalkem, špičák vám bude nápomocen při vytahování polen z naskládané skládky a s manipulačními kleštěmi zase přenesete polena z místa na místo bez toho, že byste se museli namáhavě shýbat k zemi. Ačkoliv se může zdát, že jde o nářadí určené výhradně pro těžaře do lesa, pravdou je, že na dvoře ho využijete každou sezonu.
3. SEKERA VYLADĚNÁ NA PRÁCI
Není žádná náhoda, že každý výrobce má širokou nabídku seker. Zatímco některé slouží na lehké osekávání větví, jinými dokážete otesat kůru, další zase mají geometrii na to, abyste při štípání dřeva využili maximum své energie. Nejen váha a délka rukojeti jsou různé, ale i tvarování klínovitého těla. Když tento sortiment uzavřeme štípacími kladivy, začíná být nad slunce jasné, že přijede-li vám do dvora traktorová vlečka s kulatinou na topení, budete potřebovat alespoň tři různé modely. Nikdo nemá sil nazbyt, proto za sebe nechejte pracovat důmyslné nářadí.
4. ŠTÍPACÍ KLÍNY UMÍ BÝT I MOUDRÉ
Zděděné rodinné klíny na štípání dřeva z překovaných torzních tyčí jsou dobré, ale zajdete-li do obchodu, zjistíte, že nabídka moderních klínů je mnohem širší. Ke slovu se dostávají i lehčí materiály z hliníku, vyměnitelné hlavice z houževnatých plastů, či dokonce klíny, které díky své netradiční rotační geometrii znásobují svůj tlak ve spáře každým novým úderem. Ať už volíte taktiku štípání dřeva v jeho metrové délce, nebo se zaměřujete na „kuláče“ zkrácené na délky polínek, štípání je vždy nejúnavnější z prací. Je-li štípací kladivo v harmonii s klínem, můžete ušetřit téměř třetinu vynaloženého úsilí.
5. BUNDA MŮŽE SKUTEČNĚ HŘÁT
V plném nasazení při rubání dřeva se člověk zahřeje i v nejtužších mrazech, když však přijde na řezání, chladný vítr může nepříjemně pronikat až do kostí. Možná jste si toho zatím nevšimli, ale výrobci nářadí začínají stále intenzivněji dbát i o pohodlí lidí pracujících v terénu. Má-li pracovní blůza kapsu na akumulátor a trojici výhřevných těles, tepelná pohoda nemusí být nedosažitelná ani při méně aktivní práci. Stisknete tlačítko a oblečení hřeje bez toho, že byste se museli zapotit. Standardu, který je určen pro montéry a stavební řemeslníky, můžete využít i na dvoře při práci s palivovým dřevem.
6. PILA SE SPRÁVNÝM ZUBEM
Při krácení tyčoviny, větví či palivových třísek velmi záleží na tom, jaký pilový list do rámu ruční pily nasadíte. Zatímco suché větve přeřežete spíše jemnějším zubem s trojúhelníkovým výbrusem, na živé dřevo více platí švédský výbrus, který má každý čtvrtý zub v symetrickém dlátovitém vyhotovení. Důsledné napnutí v rámu je stejně důležité jako navoskování pilového listu. I když se pilové listy dodávají s povrchovou úpravou, tenká vrstvička vosku zajistí, aby lépe klouzaly v řezné spáře. Stále populárnější jsou i pily s japonským výbrusem zubů, kde každý z nich má pět řezných hran s univerzální geometrií uzpůsobenou k řezu napříč vlákny.
7. V POHODLNÉ VÝŠCE
V každém koutu země říkají tomuto pomocníku jinak – koza, kobyla či kozlík. Ve všech případech však jde o jednoduchý rám, díky němuž kulatina při řezání pevně drží na místě a je v pohodlné výšce, takže záda se při řezání namáhají jen nepatrně. I když kovové konstrukce vypadají lákavě a svým samosvorným mechanismem oslovují všechny, jimž učarovaly řetězové pily, dřevěné rámy na řezání dřeva mají přece jen něco do sebe. Absorbují vibrace, je možné je snadno přizpůsobit, a stane-li se drobná nehoda, ostří pracovních nástrojů se vždy setká jen se dřevem. Standardem je sklopné či skládací vyhotovení, deskové profily se používají stejně často jako hranoly.
8. POŘÁDEK NA DVOŘE
Při každém řezání a štípání se nadělá hodně nepořádku. Piliny, dřevní štěpka a kůra se hromadí na zemi, z níž pod pevnými botami mizí rozšlapaná stébla trávy. Čím dřív se vám podaří všechno uklidit, tím větší je šance, že se plocha opět zazelená. Obzvlášť na podzim, když se vlhká zemina rozšlape a zničí mnohem rychleji než v letním parnu. Švédské hrábě na vyčesávání listí fungují velmi dobře i u pilin a jemné štěpky, zahrádkářské vaky jsou zase praktické na uskladnění oloupané kůry, která může na jaře posloužit při mulčování záhonů. Nejeden chalupář sáhne i po hrubé plachtě s oky, na které soustředí dřevní štěpku, aby proschla, než poputuje do pece. Protože leccos, co se na první pohled zdá být jen neužitečným nepořádkem, v sobě ukrývá stejné množství tepla jako pěkná úhledná polínka.
Text: Marcela Gigelová :: Foto: isifa/Shutterstock
