Brambory máme doma téměř neustále. Vaříme je, pečeme, mačkáme, strouháme – často bez velké pozornosti. A přesto právě z této obyčejné suroviny vznikla jídla, která dnes bodují v celosvětovém žebříčku. A právě tady začíná příběh, který může Čechy potěšit a zároveň lehce poškádlit. V elitní stovce podle TasteAtlas má své místo i české jídlo. Jenže naši slovenští sousedé se v žebříčku vyšvihli ještě o kousek výš. A rozdíl? Ten je spíš v detailech než v samotné podstatě.
1. Kartupeļu pankūkas (Lotyšsko)
Na úplném vrcholu se usadily kartupeļu pankūkas, tradiční lotyšské bramborové placky.
Základ je až odzbrojující svou jednoduchostí: nastrouhané brambory, vejce, mouka, sůl a pepř. Těsto se smaží dozlatova na pánvi a výsledkem jsou křupavé, voňavé placky, které se tradičně podávají se zakysanou smetanou a brusinkovou omáčkou.
V Lotyšsku bývaly považovány za levné, rychlé jídlo všedního dne. Dnes se však objevují i na menu kaváren a bister. Je to přesně ten typ pokrmu, který vznikl z potřeby zasytit – a postupně si získal status národní ikony.
Křupavé lotyšské bramborové placky kartupeļu pankūkas podávané se zakysanou smetanou a posypané jarní cibulkou.Zdroj: Shutterstock/zoryanchik
2. Zemiakové placky (Slovensko)
Na druhém místě najdeme pokrm, který nám zní až podezřele povědomě: zemiakové placky.
Tyto rustikální, křupavé placky jsou stálicí slovenské kuchyně. Připravují se z hustého těsta z nastrouhaných brambor, vajec, mouky a směsi koření. Smaží se krátce na pánvi dozlatova a podávají se buď jako hlavní chod s mléčnými výrobky, nebo jako příloha k vydatným slovenským gulášům a dušeným jídlům.
A teď ta lehce úsměvná otázka: jak moc se liší od českého bramboráku? Ve skutečnosti velmi málo. Slovenská verze bývá někdy méně výrazně kořeněná a častěji se servíruje jako doplněk k masu, zatímco český bramborák si víc stojí jako samostatná hvězda talíře, s typickou vůní majoránky a česneku. Ale základ je téměř totožný.
Slováci nás tedy „předběhli“ spíš symbolicky než kulinářsky.
Dozlatova osmažené slovenské zemiakové placky připravené z nastrouhaných brambor a podávané jako tradiční rustikální pokrm.Zdroj: Shutterstock/Eugene Lim
3. Bulviniai blynai (Litva)
Třetí místo patří Litvě a jejím bulviniai blynai.
Opět jde o bramborové placky, tentokrát doplněné o jemně nasekanou cibuli. Směs nastrouhaných brambor, vajec a mouky se dochucuje solí, pepřem a někdy i citronovou šťávou, která dodá lehkou svěžest. Smaží se do krásné zlatavé barvy.
Podávají se se zakysanou smetanou, jablečnou omáčkou nebo dokonce džemem. Jsou oblíbené napříč generacemi a objevují se i na vánočním stole. Zajímavostí je, že si našly místo i během židovského svátku Chanuka, kde připomínají latkes.
Tři první příčky tak ovládla baltsko-slovanská „placková liga“. A my si můžeme říct: tohle je chuťově velmi blízký region.
Tradiční litevské bramborové placky bulviniai blynai smažené dozlatova a servírované na talíři.Zdroj: Shutterstock/Lena May
4. Pommes Anna (Francie)
Čtvrté místo už patří jinému stylu. Pommes Anna je klasický francouzský pokrm z 19. století.
Tenké plátky oloupaných brambor se vrství do kruhové formy, prokládají se máslem, ochutí solí a pepřem a nejprve se opečou na sporáku, poté dopečou v troubě. Při servírování se forma obrátí, takže spodní část skončí nahoře – krásně zlatá, kompaktní a křehká.
Jde o minimalistické, ale technicky náročnější jídlo, které se podává jako příloha k pečenému masu. Oproti jednoduchým plackám je to téměř haute cuisine – důkaz, že brambory umí být i elegantní.
Vrstvené plátky brambor Pommes Anna zapečené na másle a podávané jako zlatavý kompaktní koláč.Zdroj: Shutterstock/AlexLab
5. Tortilla de Betanzos (Španělsko)
První pětici uzavírá tortilla de Betanzos, specifická galicijská varianta španělské tortilly.
Na rozdíl od běžné verze zde nečekejte cibuli ani chorizo. Pouze brambory, vejce, olej a sůl. A jedno důležité pravidlo: vejce musí zůstat velmi tekutá, takže výsledná omeleta je šťavnatá až krémová uvnitř, s dokonale zlatým povrchem.
Betanzos si tuto variantu hýčká jako místní specialitu a kvalita brambor je zde klíčová.
Galicijská tortilla de Betanzos z brambor a vajec s jemně tekutým středem podávaná nakrájená na klínky.Zdroj: Shutterstock/VasiliyBudarin
A kde jsme my?
V žebříčku Top 100 se objevuje i český bramborák – a to na 32. příčce. Ano, ta voňavá placka s majoránkou, česnekem a někdy i špetkou kmínu, kterou si spojujeme s jarmarky i domácí kuchyní.
Umístění není v úplné špičce, ale samotná přítomnost v mezinárodní stovce je malým gastronomickým vítězstvím. Znamená to, že naše tradiční jídlo rezonuje i mimo region.
A že Slovensko je o pár příček výš? Berme to s nadsázkou. Rozdíly mezi českým bramborákem a slovenskými zemiakovými plackami jsou skutečně spíš jemné – liší se hlavně kořením a způsobem servírování. V jádru jde o velmi podobný pokrm zakořeněný ve stejné kulinářské tradici.
Možná tedy nejde o to, kdo koho předběhl. Spíš o potvrzení, že střední a východní Evropa má v bramborové disciplíně silnou tradici.
Křupavý český bramborák s výraznou chutí česneku a majoránky podávaný horký přímo z pánve.Zdroj: Shutterstock/jsmir
Brambory jako světový fenomén
Z prvních pěti míst je patrné, že svět momentálně miluje jednoduchost. Žádné složité kombinace, žádné luxusní ingredience. Jen brambory, vejce, mouka, trocha koření – a poctivá práce na pánvi.
Možná je to připomínka toho, že nejlepší jídla často vznikají z dostupných surovin a domácí zkušenosti. A také důkaz, že i to, co považujeme za samozřejmost, může mít světový potenciál.
Tak až budete příště smažit bramborák, můžete si s úsměvem říct: právě připravujete jídlo, které obstálo ve světovém srovnání. A jestli nás sousedé o pár míst přeskočili? V kuchyni si stejně všichni rádi přidáme.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroj: 100 Best Potato Dishes in the World – TasteAtlas
