Kapalná hnojiva jsou skvělou formou výživy pro naše rostliny. Účinné látky se ke kořenům dostávají v podobě, kterou dokážou poměrně rychle přijmout. Tuhé hnojivo, když ho nasypeme na půdu a zapracujeme, obrazně řečeno „čeká“ na vodu, ať už v podobě srážek, anebo zálivky, která ho rozpustí. Efekt tedy nebývá okamžitý, zato obvykle vydrží v půdě déle. Platí to přitom stejně tak pro chemická, jako pro organická hnojiva. Skvělé také je, že výrobou vlastní hnojivé směsi i ušetříme, protože to téměř nic nestojí.
Jak to funguje?
Na přípravu domácího hnojiva používáme přednostně takové druhy rostlin, které dokážou svými kořeny z půdy přijmout mnohem více látek a prvků v porovnání s jinými. Ukládají je především do listů, které sbíráme. Následně je necháme v nádobě s víkem rozložit, čímž získáme kvalitní a zcela přírodní hnojivo plné výživných látek.
Za jednu z nejlepších rostlin vhodných na tento účel se považuje kostival. Velmi dobře poslouží i kopřiva, dokonce i listy některých užitkových rostlin. Nejvíce minerálů z půdy v listech akumulují mrkev a máta. Kostival a kopřivu, kromě toho, že je najdeme i ve volné přírodě, můžeme pěstovat i v zahrádce, třeba jen dva či tři trsy někde v rohu zahrady. Obě jsou léčivé a umíme je tak využít v „domácí“ lékárničce. Kromě toho se kopřiva používá i do jídel. Živí se jí i housenky našeho krásného motýla, babočky paví oko, proto jsme při sběru opatrní.
Při sběru listů v přírodě dáme pozor, abychom je nesbírali v chráněných lokalitách a ani na skládkách a u silnic, protože rostliny ukládají v listech i škodlivé látky.
Jak na výrobu hnojiva
Výroba domácího přírodního hnojiva je jednoduchá. Posbíráme listy, případně mladou nať, a nahrubo je posekáme. Naložíme je do plna do kbelíku nebo jiné nádoby, na kterou máme víko. Zelená hmota se začne po pár dnech rozkládat. Jak se listy rozkládají, v nádobě klesají, a tak je průběžně doplňujeme. Na dně se shromažďuje tmavá a páchnoucí tekutina. Je to vlastně koncentrované kapalné hnojivo. Musíme počítat s tím, že tento proces může v průběhu léta trvat asi 4 až 6 týdnů.
Získanou kapalinu nepoužíváme přímo, ředíme ji v poměru 1 : 10, tedy na jeden díl hnojiva přidáme deset dílů vody. „Síla“ domácího hnojiva však může variovat podle obsahu látek v listech, který závisí na typu půdy i průběhu počasí. Proto si při ředění všímáme i barvy a vody přidáme i víc, až dokud nemá roztok barvu slabého čaje. Zbytky rozložených rostlin v nádobě buď doplníme novými listy, anebo je dáme na kompost.
Podobnou, ale rychlejší metodou, jak získat domácí přírodní hnojivo, je listy po vložení do nádoby zalít vodou. Výsledný roztok, který vznikne přibližně za týden až dva, bude mnohem slabší, proto ho můžeme po přecezení použít i přímo bez ředění.
Tip na článek: 4 přirozené metody, jak zvítězit nad padlím v zahradě
Kostival
Kostival je trvalka, která patří do čeledě brutnákovité. U nás se v přírodě vyskytuje několik druhů, nejznámější jsou kostival lékařský (Symphytum officinale), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), kostival srdcovitý (Symphytum cordatum).
Fakt, že kořeny kostivalu dokážou po čase dosáhnout do hloubky až tří metrů, kam se kořeny většiny jiných bylin ani nedostanou, vysvětluje, proč se právě v jeho listech nachází vyšší podíl minerálních látek. Kostival obsahuje například dva- až třikrát více draslíku než jiné běžné rostliny. Jelikož draslík podporuje hlavně kvetení a vývoj plodů, je hnojivá zálivka z kostivalu ideální při pěstování plodové zeleniny, jako jsou rajčata, okurky, cukety a taktéž pro druhy okrasné květem.
Abychom v čase sezóny vyprodukovali dostatek hnojiva pro naše rostliny, má smysl pěstovat je i ve vlastní zahradě. Když se rostliny dobře ujmou, můžeme z nich do roka sesbírat listy a mladou nať čtyři- až pětkrát. Poměrně zřídka narazíme na prodej sazenic kostivalu, ale umíme si ho vypěstovat i ze semen, která lze zakoupit. První rok se zaměříme na vypěstování silných sazenic a sběr listů kvůli hnojivu uskutečníme maximálně jednou. Odstraníme i květy, aby rostliny zesílily. Na podzim je vysadíme na konečné stanoviště do polostínu, a když se dá, tak na mírně vlhké místo. Obsypeme je kompostem či jiným organickým hnojivem, aby dostatečně zpevnily a využily výživu pro svůj růst. Ve druhém roce, podle toho, jak se jim bude dařit, můžeme sbírat listy dva- až třikrát, později i vícekrát. Takto získáme dobrý zdroj listů a natě jednak na výrobu hnojiva, ale i do domácí lékárničky.
Výroba domácího hnojiva z kostivalu
1 První sběr můžeme uskutečnit začátkem května. Posbíráme všechny velké listy, není to problém, rostlina doroste. Jelikož jsou pokryté chloupky, dáme si rukavice, aby nám nepodráždily kůži.
2 Odstraníme květy a hrubé stonky. Listy nahrubo nasekáme a naplníme jimi až po okraj vodotěsnou nádobu. Zakryjeme ji víkem anebo zatížíme starou cihlou. Nádobu postavíme do stínu.
3 Přibližně jednou za týden zkontrolujeme obsah nádoby. Protože rozkladem se objem zmenšuje, listy doplňujeme. Tekutinu ze dna postupně používáme anebo ji skladujeme v láhvi na chladném a tmavém místě.
4 Těsně před použitím hnojivo ředíme v poměru minimálně 1 : 10, jeden díl hnojiva a deset dílů vody. Čím je však hnojivo tmavší a silnější, tím více vody můžeme přidat. Roztokem zaléváme půdu kolem rostlin.
Další druhy vhodné pro výrobu hnojiva
Více druhů rostlin je schopných v listech ukládat důležité minerální látky, a tak si z nich, případně z jejich směsí, můžeme doma vyrábět hnojiva.
Plevele
kopřiva, starček obecný, různé druhy jetelů
Zahradní druhy
brutnák, čekanka, jahody, mrkev
Divoké rostliny
hasivka, přeslička, kostival, řebříček obecný (květ)
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
