Zahrada

Vaše zahrada se může zazelenat i v chladných měsících. Tu je 12 listnatých dřevin pro stálezelenou zimu

Zima je na barvy skoupá, ale i tak se může vaše zahrada i v chladných měsících zazelenat. Jaké listnaté dřeviny budou tou nejlepší volbou a na co si dát pozor při výběru stanoviště?

okrasná zahrada v zimě
Zdroj: Unsplash

O stálezelených listnáčích často panuje názor, že jsou jejich listy prakticky „nesmrtelné“, ale pravdou je, že i ony postupně opadávají. Není to ale najednou, jak jsme zvyklí u opadavých dřevin na podzim, ale každý rok dojde k výměně určitého podílu.

Za krásu se platí

Stálezelený efekt je ovšem vykoupen některými aspekty, se kterými je třeba u těchto všestranných dřevin počítat. Neplatí to samozřejmě u všech druhů, ale u mnohých je třeba počítat s tím, že nevydrží tak nízké teploty, jak tomu bývá u opadavých „příbuzných“.

Nad výběrem stanoviště je jednoduše potřeba trochu více přemýšlet. Kromě toho, že dlouhodobé nízké teploty mohou způsobit poškození olistěných větví, bývají tyto dřeviny také náchylné na sucho, protože na rozdíl od opadavých dřevin probíhá výpar z povrchu listové plochy opravdu celoročně.

I během zimy se tedy musí myslet na zálivku. U některých zástupců této skupiny se setkáte s doporučením pro výsadbu na chráněné stanoviště. Potřebují totiž často růst v závětří, průvan ledového větru představuje stejné riziko jako sluneční úpal, v tomto případě je ale třeba si zjistit dostatek informací o dané rostlině, protože i mezi stálezelenými objevíte opravdu nenáročný sortiment odolný mrazům, slunečnímu úpalu i suchu.

Do živého plotu i jako zelená kulisa

Použití neopadavých dřevin je opravdu hodně široké a prakticky nenajdete zahradu, ve které by tyto dřeviny nenašly své místo. Jedinou výjimkou bývají zahrady permakulturní, ve kterých se klade důraz na využití většího podílu domácích dřevin.

Pravdou totiž je, že v naprosté většině stálezelené dřeviny v našich podmínkách ve volné přírodě nenajdete, jedná se totiž o druhy introdukované, pocházející mnohdy ze středomořské oblasti nebo z Asie. Pokud se ale pro jejich výsadbu rozhodnete, najdou uplatnění jako součást keřových výsadeb, ve kterých je důležité posílení celoročního efektu.

Ačkoliv stálezelený sortiment může od jara do podzimu působit trochu nenápadně, protože ne všechny druhy na sebe upozorní dekorativními květy či plody a opravdu u žádných nelze očekávat barevnou změnu na podzim, v zimě se karta otočí. Právě tehdy totiž okolní rostliny shodí listy.

Budou to ale také pěkné solitéry v trávníku, ačkoliv si nebudete moct vybírat z tak pestré nabídky stromů, jako tomu je u opadavých dřevin. Stálezelené jsou totiž spíše keře, jednou z mála výjimek je pak bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica), keřovitě rostoucí druh, který se dá poměrně dobře roubovat na kmínek. Tento strom si ale díky svému zajímavému vzhledu určitě zaslouží pozici dominanty, která zaujme i svými květy.

bobkovišeň portugalská
Bobkovišeň portugalská | Zdroj: Shutterstock

Nízké dřeviny se dobře uplatní i jako zelený půdní pokryv ve svazích nebo jako náhrada trávníku. Hlavně na malé zahradě s nedostatkem soukromí pak budou důležité druhy, které se dají pěstovat ve formě tvarovaného živého plotu. U velkolistých dřevin je ale potřeba počítat s tím, že při jejich řezu nebude vhodné použití klasického plotostřihu kvůli velké viditelnosti řezných ran na listech, s jejich údržbou si budete muset dát více práce s ručními nůžkami.

Drobnolisté dřeviny v podání zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) ale zvládnou i řez plotostřihem se ctí a budou díky pomalému růstu skvěle fungovat jako obruba květinových záhonů. I když některé druhy nezaujmou pestrými květy, můžete jejich nenápadný vzhled využít při tvorbě zelené kulisy do pozadí pestrobarevných výsadeb letniček nebo trvalek.

Pozor na škůdce!

I když jsou výhody stálezelených dřevin nesporné, je nutné počítat s tím, že se na podobě víceletých listů mohou neblaze podepsat určité vlivy. Může to být třeba krupobití, které listy poškodí na dlouhou dobu, někdy jsou ranky viditelné i několik let, než dojde k celkové obměně zelené hmoty.

Velkým nebezpečím pak bývají i škůdci. Například larvy lalokonosce rýhovaného mohou být častým škůdcem stálezelených dřevin s tuhými kožovitými listy. Požer na listech se může objevit třeba na pěnišnících (Rhododendron) nebo bobkovišních lékařských (Prunus laurocerasus).

V posledních letech se mohou pak na keřích zimostrázu vždyzeleného projevit i v několika vlnách housenky obaleče zimostrázového. Protože bývá poškození škůdci dlouhodobým problémem, je určitě dobré rostliny během sezony kontrolovat a neprodleně při zpozorování škůdce provést ochranný postřik vhodným insekticidem. Pokud se chcete vyhnout chemii, vyzkoušejte aplikaci přípravků na biologické bázi.

12 stálezelených dřevin

Dřeviny s krásnými květy

Magnólie velkokvětá (Magnolia grandiflora)

Méně známý druh šácholanu, který zaujme smetanově bílými květy v červnu a červenci. Dostupný kultivar Gallissoniensis je mrazuvzdorný do -20 °C. Vyžaduje kyselou půdu dobře zásobenou vodou. Květy příjemně voní.
v × š: 8 – 12 × 6 m

Pěnišník obtížený ´Azurika´ (Rhododendron impeditum)

Klasický představitel kyselomilných dřevin vhodných do vřesoviště. Při výsadbě je nutný přídavek rašeliny. Rozkvétá v dubnu a květnu sytě modrými květy. Vyžaduje polostín nebo rozptýlené světlo, nesnese úpal.
v × š: 0,6 × 1 m

Azalka japonská (Azalea japonica)

Tento prošlechtěný druh kvete od dubna do června v barvách od bílé přes růžovou až po karmínovou. Při výsadbě je nutné přidat rašelinu. Poroste nejlépe na chráněném a přistíněném stanovišti v doprovodu dalších kyselomilných dřevin.
v × š: 2 × 1,5 m

Pieris japonská (Pieris japonica)

Dekorativní keř z čeledi vřesovcovitých vyžaduje stejné podmínky jako pěnišníky a azalky. Stejně jako ony nevyžaduje řez a nebude prospívat na suchu a přímém úpalu. Smetanově bílé květy v hroznovitých květenstvích rozkvétají už v březnu.
v × š: 2 × 1,5 m

Dřeviny dobře snášející řez

Kalina pražská (Viburnum x pragense)

Bujně rostoucí zástupce širokého rodu kalin, která najde uplatnění v keřových skupinách i v živém plotu. Dobře snáší tvarování a je spolehlivě mrazuvzdorná do -18 °C. Poroste nejlépe v mírně kyselé půdě.
v × š: 3 × 2,5 m

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)

Silně prošlechtěný keř s dekorativními plody ve žluté, oranžové a červené barvě, které drží na větvích dlouho do zimy. Díky rychlému růstu se hodí pro výsadbu do vysokých živých stěn, které jsou díky trnům neprostupné.
v × š: 3 × 1,5 m

Zimolez lesklý (Lonicera nitida)

Dřevina vhodná do nízkých volně rostlých nebo tvarovaných živých plůtků. Na půdu je dřevina nenáročná, vyžaduje slunné nebo polostinné stanoviště s nepříliš suchou půdou.
v × š: 1 × 1 m

Brslen Fortuneův ´Emerald´n Gold´ (Euonymus fortunei)

Kultivar se žlutě panašovanými listy se dá pěstovat jako půdopkryvná rostlina, ale pokud ho vyvážete k opoře, poroste do výšky. Díky výraznému vzhledu vynikne i v nádobě na terase. Od podzimu do jara listy získají narůžovělý odstín.
v × š: 0,8 × 1 m

Nejen zajímavý solitér

Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica)

Na vláhu náročný keř nebo roubovaný strom s pyramidální korunou rozkvétá bílými květy od května do června. Mrazuvzdornost do -25 °C, během suché zimy je nutné zalévat. Vysaďte do půdy mírně kyselé dobře propustné pro vodu.
v × š: 6 × 3 m (ve stromové formě 4 až 8 m × 3 m)

Dřišťál Juliin (Berberis julianae)

Ačkoliv může tento keř s lesklými listy vypadat celkem neškodně, mohou překvapit ostré listy v paždí listů. Díky nim je keř naprosto neprostupný. Snáší dobře řez. Žluté květy se rozvinou v květnu a červnu.
v × š: 3 × 2,5 m

Blýskavka Fraserova ´Red Robin´ (Photinia x fraseri)

Tento hustý keř je dostupný v mnoha zajímavých kultivarech. Jeden z těch nejoblíbenějších je Red Robin, který je typický vínově červeným zbarvením rašících listů. Protože rostlina raší v několika vlnách během roku, zbarvení se objevuje opakovaně.
v × š: 4 × 3 m

Cesmína obecná (Ilex aquifolium)

Zajímavý solitér s lesklými listy dostupný i v panašovaném kultivaru. Nenápadné květy se mění ve výrazné červené bobule, na kterých si pochutnávají ptáci. Daří se jí v polostínu i na slunci ve vlhké, ale přesto dobře propustné půdě.
v × š: 8 × 4 m

Text: Ing. Lucie Peukertová
Foto: isifa/Shutterstock, iStock, Unsplash
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte