Výsadba
Semínka rozmarýnu klíčí velmi dlouho, proto je výhodnější koupit si už hotovou rostlinu, která je běžně v prodeji, nebo počkáme na období po odkvětu, kdy odebereme řízky. Hotové sazenice vysazujeme na jaře do záhonu. V teplých polohách, není-li silná zima, může i přezimovat, ve vyšších polohách rozmarýn na podzim ze záhonu vyndáme a necháme ho přezimovat v květináči v chladné a světlé místnosti bez mrazu. Vyžaduje slunečné stanoviště s propustnou půdou. V těžkých jílovitých půdách vyhloubíme před výsadbou větší jámu, do půdy přidáme drobný štěrk nebo hrubší písek a listovku nebo kompost, aby se půda stala propustnou.
Péče
Rozmarýn vyžaduje během sezony málo péče. Akorát po odkvětu ho zřežeme, abychom odstranili dřevité stonky. Díky tomu se zmladí a pěkně zhoustne. Odřezky použijeme na další množení nebo sušení. Rozmarýnu se dobře daří i v květináči s půdou obohacenou kompostem a s dobrou drenáží. Během sucha ho zavlažujeme a v sezoně i přihnojujeme hnojivem na bylinky. Máme-li ho během zimy vysazený venku a uhodí silné mrazy, navrstvíme na něj slámu, listí, seno a zakryjeme starým kobercem, čímž se ho pokusíme zachránit.
Sběr
Z hlavních výhonků vylamujeme mladé větvičky. Zaštípneme i vrcholky, což podpoří rozvětvení a tvorbu čerstvých výhonků. Pokud ho chceme sušit, odtrháme mladé lístky z nejedlých dřevnatých stonků. Do jídel používáme buď jen lístky, nebo celé i cca 10 cm dlouhé větvičky.
Skladování
Protože rozmarýn je stálezelený, čerstvé výhonky jsou dostupné během celého roku. Dobře se suší a uchovává si aroma. Lístky rozprostřeme v malé vrstvě na plech na pečení a sušíme v teplé a ve větrané místnosti.
Použití
Větvičky rozmarýnu můžeme přidat k pečeným bramborám nebo pečenému masu, výborný je především k jehněčímu, drůbeži a rybám. Dáváme pozor při dávkování čerstvých lístků do jídel, je totiž natolik intenzivní, že potlačí jemné chutě ostatních ingrediencí. Větvičky též můžeme vložit do láhve s octem nebo olejem, abychom je ochutili. Používání rostliny není vhodné pro lidi s vysokým krevním tlakem, protože její obsahové látky působí právě na zvýšení tlaku.
Nemoci a škůdci
Rozmarýn napadají roztoči, především když roste na nevyhovujícím stanovišti, například ve stínu. Způsobují jakoby miniaturní žlutobílé tečky na vrchní straně listů, přítomná může být i drobná pavučinka. K jejich odstranění používáme biopřípravky, abychom mohli bylinku dále používat, a rostlinu zároveň přesadíme na slunné stanoviště.
Jak je to s mrazuvzdorností?
Chceme-li rozmarýn ponechat venku celoročně, vybereme kultivar, který patří k těm více mrazuvzdorným, například ‚Blue Winter‘. Vybereme pro něj chráněné stanoviště a propustnou půdu. Na zimu ho přihrneme listím. Pokud udeří opravdu silné mrazy, dodatečně ho ještě zakryjeme. Většina kultivarů snáší krátkodobý pokles teplot pod nulu, ale jistější je je během zimy umístit do světlé a chladné místnosti s teplotou kolem 10 °C a podle potřeby zalévat, avšak nepřemáčet.
Výsadba a sběr rozmarýnu
Odrůdy
‚Corsican Blue‘ – vytváří krásné převisy v květináči. Vysazený v záhoně je plazivý. Výška 30 až 40 cm.
‚Blue Winter‘ – patří k nejvíce mrazuvzdorným kultivarům, na chráněných stanovištích obvykle přezimuje i v našich podmínkách. Roste vzpřímeně. Výška do 1,5 m.
‚Monaco‘ – je poléhavý, vhodný do květináčů, má světle modré až bílé květy. Výška 30 cm.
‚Albiflorus‘ – má netradiční bílé květy. Výška 70 cm.
‚Miss Jesop´s Upright Rosa‘ – má velmi zajímavé růžové květy. Výška 70 cm.
‚Cisampo’ – má voňavý kultivar se vzpřímeným růstem. Výška 120 cm.
Odpudí i hmyz
Když rozmarýn vysadíme do zeleninových záhonů, jeho intenzivní vůně bude odpuzovat motýly, moly, brouky a jiný hmyz, aby v jeho blízkosti nekladli vajíčka. Odpuzuje prý i vrtalku mrkvovou, nepříjemného škůdce mrkve.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
