Zahrada

Svými květy okouzlí snad každého. Pocházejí z teplých tropických a subtropických částí Asie, Afriky a Ameriky. Pojmenována byla podle egyptského posvátného ptáka ibise - ztělesnění boha Thovta, v řečtině zvaného Ibis.

Poměrně rozsáhlý sortiment bylinek a léčivých rostlin se prodává buď jako osivo nebo jako sadba v zahradnictvích, na tržištích či formou zásilkového prodeje. Mnohé si můžeme sami rozmnožovat - dělit, řízkovat nebo množit z osiva.

A máme tady novou zahrádkářskou sezonu. Je třeba začít plánovat a pečlivě promýšlet, co všechno budeme letos pěstovat, kde bude zelenina, kde letničkové záhony, kolik nových ovocných stromků vysadíme - i jaké balkonovky se stanou okrasou letních okenních truhlíků, balkonů a teras…

V dnešní přeměně zahrady budeme zdokonalovat předzahrádku u řadového domu ve Velkých Přílepech. Manželé Beyerovi chtěli před domem zahradu barevnou, plnou květin a zároveň takovou, která na první pohlede v každou roční dobu bude zdobit a dotvářet vchod do domu.

Při řezu stromů a keřů se na zahradě vždy nahromadí spousta větví a uschlých výhonů. K tomu přibývá posekaná tráva, košťály po sklizené zelenině a podobně. Veškerý tento odpad můžeme  kompostovat či využít na mulčování. Nejprve jej ale musíme upravit.

Známe ho v barvě bílé, růžové, červené, měděné, žluté, světle fialové, u tropických druhů dokonce i v modré. Celosvětově platí za nejčastěji využívanou kvetoucí vodní rostlinu, jíž osazujeme zahradní jezírka. Leknín (Nymphaea) s nimi totiž dokáže udělat pravé divy…

Zahrádkáři již netrpělivě vyhlížejí příchod jara a začínají přemýšlet o prvních výsevech zeleniny. Ve volné půdě však můžeme začít až tehdy, kdy nehrozí nebezpečí pozdních mrazíků. Pokud chceme začít vysévat co nejdříve, může být velice dobrým pomocníkem teplé pařeniště.

Tradice pěstovat rostliny v nádobách vychází z prastaré snahy člověka o něco pečovat. S rostlinami v nádobách se setkáváme ve všech antických kulturách. Semiramidiny visuté zahrady byly asi první střešní a terasové zahrady, řecké Adonisovy zahrádky pak prvními hrnkovými zahradami. Také daleko na východě okolo roku 60 n. l. vzniklo vytříbené japonské umění pěstování rostlin v „miskách“.

Pšenici, ječmen, oves a žito zná každý, bez chleba a bílého pečiva si taky jen těžko dokážeme představit svůj jídelníček. Obiloviny, zahrnující jednoleté i vytrvalé rostliny, však tvoří rozsáhlou skupinu. Patří do ní nejen celá škála travin, ale i hospodářsky významné plodiny, včetně řady druhů pěstovaných pouze okrajově, především jako krmivo.

Nejen majitelé vytápěných skleníků, ale i pilní pěstitelé, kteří nechtějí nic zanedbat, nemají volno ani v lednu, kdy ostatní zahrádkáři pouze přemýšlejí o budoucích výsevech. Již koncem ledna se totiž vysévá zelenina pro ranou sklizeň…

Další zahrada, kterou budeme proměňovat, se nachází ve Stříbře. Manželé Cihlářovi by rádi změnili její nehezkou část a vytvořili krásně kvetoucí zahradní kout s jezírkem a vodopádem. V současnosti jsou zde pozůstatky stavebního nepořádku, hromada zeminy a malé políčko.

Ve Středomoří každý tuzemský pěstitel obdivuje přímořskou vegetaci. Fíkovníky, mučenky či bugenvilei zde mají ideální podmínky - teplé, dlouhé léto a mírné zimy plus ideální vzdušná vlhkost od moře. Řada z nás zatouží mít tyto rostliny doma. A skutečně lze při dodržení určitých pěstitelských zásad dosáhnout zajímavých pěstitelských úspěchů.