Dřevo je přírodní materiál s mnoha výbornými vlastnostmi. Životnost dřevěných konstrukcí na zahradě i uvnitř domu prodloužíme ošetřením a správnou úpravou povrchu. Přednost dáme, pokud možno, nátěrovým hmotám šetrným k přírodě.
Nátěrové hmoty třídíme do různých skupin podle určitých kritérií. Mohou být sestaveny například podle normy, trochu odlišné třídění mají výrobci či prodejci. V každé skupině barev ale najdeme i výrobky, označené jako speciální.
Materiály pro zdění vybíráme v prvé řadě podle požadavků na komfort bydlení. Důležitá je i cena. V posledních letech ale přibyl ještě další požadavek: Možnost stavět i svépomocí. V každém případě je třeba mít na paměti, že postavenou zeď vyměníme jen obtížně.
„Babička vždycky říkávala, ať se ani neopovažujeme chalupu někdy prodat, jinak nás bude chodit strašit,“ začínají vyprávět manželé Jan a Jaroslava Ječných, majitelé malebného stavení ve Vesci u Sobotky. „Chvílemi jsme už sice měli přestaveb plné zuby, takže nám ta myšlenka párkrát projela hlavou. Jednou jsme o tom i vážně uvažovali. Pak se ale z trámů začaly ozývat podivné zvuky a už nás to ani nenapadlo…“
Terasa je vlastně místnost navíc. Tvoří nejpřirozenější propojení domu se zahradou a někdy i s bazénem. Optimální pro její zbudování bude tedy logicky přírodní materiál – lidmi odpradávna využívané dřevo, elegantní materiál, který léty získává patinu. Na rozdíl od jiných přírodních materiálů je navíc teplý a příjemný na dotek.
Zámek jakoby přenesený ze slunného Toskánska do blízkosti Litoměřic má dlouhou a pohnutou historii. Zapsal se do dějin staročeštiny, neboť věta „dal gest Ploscouicih zemu“ z počátku 13. století je nejstarší souvislou českou větou, jaká se dochovala v našich listinách (psaných jinak latinsky). V Ploskovicích sídlil loupeživý rytíř, vládli tu johanité i husité, došlo tu k několika povstáním a žil tu také poslední český korunovaný král Ferdinand V.
Základy rodinného domu mohou být tvořeny podsklepením nebo jen základovou deskou. Projekty nových domů se sklepem většinou nepočítají. Ale venkovský dům v Česku a bez sklepa…? Ještě přes čtyřiceti lety nemožné. Kam se uloží jablka ze zahrádky nebo nábytek? Dnes bývá ve sklepě i dílna nebo bazén.
Dříve se voda od domu a z plochy odváděla jednoduchými otevřenými žlaby a korýtky, případně kanalizační výpustí napojenou na svod okapu. V současnosti se používají drenážní systémy a liniové plošné odvodnění. Odvodňovací systémy odvádějí vodu od stěn domů, z okapů, ze zahrady, dlažby, terasy a podobně. Sestaveny jsou z různých prvků jako stavebnice.
Pro dílnu i stavbu stále platí pravidlo „dvakrát měř a jednou řež“. Nicméně skládací metr a vodováha už dnes nemusí vyhovovat ani kutilům a svépomocným stavebníkům, natož profesionálům. Měří se pomocí laseru, ultrazvuku a digitálních snímačů a obvykle jen jednou.
V srdci Českého ráje stojí na strmé skále nad Jizerou, ale jeho masivní zdi svědčí o tom, že to byl původně starobylý hrad. Teprve v renesanci byl přestavěn na zámek a znovu upraven na počátku 19. století, jako jeden z prvních u nás v duchu dobového romantismu. Jeho poslední majitelé, rod hraběte Des Fours Walderode, ho obývali až do konce druhé světové války a veškeré zařízení se na zámku dochovalo. Dnes nabízí unikátní expozici života šlechtické rodiny v první polovině 20. století.
Povodně ohrožují lidská sídla odedávna a je naivní si myslet, že tomu budeme umět zcela zabránit. Nicméně se o to musíme alespoň snažit, ale vždy jen s ohledem na přírodu. Po každé povodni je důležité rychle odstranit následky a poučit se s chyb při prevenci.
Chalupa v Děpolticích na Klatovsku padla Standovi Fořtovi do oka téměř okamžitě. Navíc… Cedulka nade dveřmi s číslem popisným byla modrá. „Moje šťastná barva,“ řekl si, „takže není co řešit - chalupa bude taky moje!“
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
