Chovatelství

Největší omyl o vodicích psech? Rozhodně nepracují nonstop a jsou to nejšťastnější psi vůbec, říká jejich cvičitelka

Povídali jsme si s Kateřinou, dlouholetou cvičitelkou vodicích psů. Za sedm let práce pod jejíma rukama prošly desítky pejsků, kteří dnes věrně slouží zdravotně indisponovaným páníčkům. Zajímalo nás, jak to v takové práci chodí.

Mladá žena se zrakovým postižením objímá svého vodicího psa na ulici.
Zdroj: Shutterstock

Co práce cvičitele doopravdy obnáší?

V každé organizaci má cvičitel vodicích psů trochu jinou náplň. U nás to bylo každý den si odcvičit své 3-4 svěřence v různém stupni výcviku. Trénovat se musí především vodění v terénu na různě rušných místech, výchova a poslušnost psa nejen venku, ale i v domácím prostředí.

Úkolem je psa buď zavčas vyřadit z výcviku, nebo jej úspěšně připravit na závěrečnou zkoušku, kdy pes prokáže připravenost na své budoucí povolání. Čerstvého psího absolventa pak předáváme novému majiteli – a to nejčastěji týden ve středisku a pak týden v místě bydliště klienta.

Výcvik vodicího psa na speciální překážkové dráze pod vedením trenérky.
Katka při práci. Výcvik vodicích psů zahrnuje i složitější překážky, aby byli připraveni na různé situace v terénu. | Zdroj: Archív Katky U.

Odkud se do vašeho centra dostanou vodicí pejsci?

Středisko výcviku vodicích psů jako první začalo s vlastním speciálním chovem labradorů nebo kříženců labradora a zlatého retrívra u nás. První chovná zvířata jsme dostali darem z mezinárodní federace vodicích psů (IGDF) a tato spolupráce nadále funguje.

Nedávno jsme získali například chovná zvířata z Taiwanu či ze Švýcarska. Stejně tak naše odchovy putují do ciziny. Tento specializovaný chov se zaměřuje především na zdraví a povahu zvířat, což je pro vodicího psa nejdůležitější. 

Jaké atributy musí mít pes, aby se stal spolehlivým ochráncem?

Z fyzického hlediska pes nemůže být moc velký, ani moc malý. Nejlepší je tedy mírně větší střední pes, který bude mít sílu pána někam „odtáhnout“, ale zároveň nebude překážet např. v dopravním prostředku. Samozřejmě musí mít co nejlepší zdraví, aby svému pánovi mohl sloužit co nejdéle a neměl sám bolesti při častém a často náročném pohybu.

Povaha úspěšného vodicího psa s výše popsaným je klíčem k tomu celému. Je potřeba získat sebevědomého, nebojácného psa, kterého bude práce bavit a bude ochotný poslechnout i hendikepovaného člověka.

Jaká další plemena se pro tuto roli hodí?

Labradorský retrívr a jeho záměrně vyšlechtění kříženci jsou celosvětově nejrozšířenější. Poté je veliká mezera a dále se blíží zlatí retrívři, němečtí ovčáci a sem tam flat coated retrívr. 

Žena se zrakovým postižením vystupuje z vlaku za pomoci vodicího psa.
Nácvik výstupu z prostředku hromadné dopravy. | Zdroj: Archív Katky U.

Co taková border kolie, nejchytřejší pes vůbec?

Podle mne je pro tuto práci naprosto nevhodná. Vodicí pes musí být flegmatik, což border kolie není a touto prací psychicky velmi trpí. Bohužel je to takový hit používat border kolii na vše možné a toto výborné pracovní plemeno na to doplácí.

Podle jakého klíče přisoudíte zájemci vhodného psího druha?

Zájemce o vodicího psa musí nejdříve projít naším školením, aby se dozvěděl, co vše mu pes dá, ale i vezme, a vše si nacvičit. Mít živého tvora je velká zodpovědnost. Následně si zájemce vyzkouší několik psů ve výcviku, abychom zjistili, jak rychlá chůze by mu vyhovovala. 

Každý člověk, ale i pes, má jiné tempo. Kromě rychlosti, je potřeba aby si budoucí parťáci sedli i povahou a životním stylem. Nemůžeme například starší paní na vesnici dát energetického pracovitého psa. Brzy by byli nespokojení oba. To je velkou výhodou střediska, že se zde vždy cvičí hned několik psů a člověk si tak může vybrat a zkušení cvičitelé tuto vybranou kombinaci posvětí. Nemělo by dojít k situaci, že klient dostane „Alíka, protože mu sluší“.

Nevidomý muž jde se svým vodicím psem parkem a používá bílou hůl.
Mezi vodicím psem a jeho majitelem vzniká silné pouto založené na důvěře a radosti ze společného života. | Zdroj: Shutterstock

Jak to tito psi snáší pracovat 24 hodin denne? Nesou si svůj úděl s hrdostí?

Právě toto dogma „nonstop pracujícího psa“ je asi nejčastější mýlkou. Vodicí pes pracuje pouze maximálně pár hodin denně. Jeho práce je zjednodušeně dovést páníčka bezpečně z bodu A do bodu B, sem tam něco podat a samozřejmě plní i roli nenahraditelného společníka. Během vodění má pes na sobě vodicí postroj a díky tomu si ho i všimnete. Jakmile však pejsek splní svou práci nebo má pauzu, postroj je mu sundán. 

U psa to slouží jako jakýsi přepínací knoflík. Když je postroj sundán, stává se z něj naprosto běžný pes, který si jde odpočinout, proběhnout se s dalšími psími kamarády a třeba i trochu zazlobit. Jenže to, že ten bláznivý pes v parku by mohl být služební pes, toho už si všimne málokdo. 

Je to tedy šťastné zvíře?

Myslím, že vodicí pes je naopak jeden z nejšťastnějších psů vůbec. Má svou práci, kterou dělá rád, je neustále se svým pánem, kterého má rád nade vše a věřte mi, že jim páníčci často dají víc než sobě.

Může se vodicí pejsek psychicky „sesypat“?

V podstatě by se to stát nemělo. Zkušený cvičitel už během výcviku pozná, zda na to pejsek psychicky má nebo ne. Psi ale nejsou stroje a takový vodicí pes může čelit řadě náročných nenadálých situací, které nebude umět vyřešit.

Proto pokud uvidíte nevidomého s pejskem či bez tápat na jednom místě, nebojte se ho oslovit, zda nepotřebuje pomoci a jak. On vám sám řekne, co se děje a co by mu pomohlo. Určitě člověka nikam netáhněte bez jeho oslovení, zmatete tím psa i pána a rozhodně ani jednomu nepomůžete.

Text: Marek Konvalinka
Foto: Archív Katky U., Shutterstock
Zdroj: rozhovor s Kateřinou U., cvičitelkou vodicích psů