Chutné i léčivé houby: NEJEN Z PŘÍRODY, ALE I ZE ZAHRADY

VÍTE, ŽE …

Z výživového hlediska jsou pro nás houby zajímavé především svými esenciálními aminokyselinami v přítomných bílkovinách, jejichž obsahem převyšují zeleninu a vyrovnávají se luštěninám.

Výživná hodnota hub

Houby mohou do určité míry pomoci doplnit v naší stravě chybějící kvalitní bílkoviny, a to chutným způsobem – příjemně okoření a dochutí jídlo. S výrazným ozdravným a léčebným účinkům nám mohou pomoci jak v zdravotní prevenci (zejména v stimulaci imunitního systému). Takto působí hlavně přítomné polysacharidy, které plní v našem těle jako účinná detoxikační vláknina důležitou očistnou funkci a originální beta glukany navíc disponují vysokým léčebným potenciálem. Náš život, zdraví, ba doslova naše existence stojí a padá s účinnou obrannou funkcí imunitního systému, jehož účinnou aktivitu, především prevenci, ale i léčebně mohou ovlivnit právě léčivé houby. Energetických mono- a oligosacharidů (glukózy, sacharózy,…) je v houbách málo, takže spolu s nízkým obsahem tuků nepředstavují pro nás žádnou mimořádnou energetickou zátěž a vytvářejí dlouhý pocit nasycení, díky čemuž se využívají při redukčních dietách.

V houbách najdeme i skoro celý komplex B vitaminů, ale i vitamin C. V boltcovitce bezové najdeme až 20 mg beta karotenu, límcovka obrovská je zase bohatá na vitaminy B, E, K, ale i draslík, zinek a vápník.

Nejvyšší je obsah draslíku, a to až 3000 mg/100 g sušiny, a fosforu až 1000 mg, dále síry a hořčíku je okolo 200 mg, ale málo je v houbách sodíku a vápníku. Tyto obsahy minerálů jsou velmi vhodné pro srdcaře. Navíc se zde nachází celá skupina důležitých stopových prvků, které houby získávají ze substrátu.

Škála přítomných antioxidantů a dalších léčivých látek je poměrně široká a vždy specificky vázaná na konkrétní druh houby, případně ovlivněná i druhem substrátu, na němž tato houba roste.

ŠIITAKE – HOUBOVÝ ELIXÍR

Odedávna se používala k léčení, zdravotní prevenci a též jako elixír mládí a dlouhověkosti, nebo na výrazné posilnění imunity při prochladnutí, ale i nádorových chorobách, při slabosti a vyčerpání na opětovné získání energie, na podporu činnosti jater, ledvin, při slabém krevním oběhu a na snížení vysokého krevního tlaku. Velmi významný je její léčebný účinek u několika druhů rakoviny, při artróze, poruchách metabolizmu tuku, zvýšené hladiny kyseliny močové a při ztučnění jater. Šiitake se stala léčebně nejperspektivnější houbou vůbec, dokonce se stala funkční léčivou potravinou. Preventivní i léčebný účinek má denní konzumace 10 g této sušené houby nebo 100 g čerstvé houby. Pěstování houby šiitake je velmi složité. Velkou výhodou je možnost zakoupit si hotový, touto houbou naočkovaný substrát a podle návodu si zakrátko pochutnávat na voňavé a léčivé houbě. Plodnice šiitake jsou v sušině bohaté na sacharidy (68 %), bílkoviny (23 %), tuky (4 %) a nenasycené mastné kyseliny. Obsahují 18 aminokyselin, z toho 8 je esenciálních, a to v lepším poměru než je tomu v mléce, sójových bobech či mase nebo ve vejcích.

Léčebné účinky dřevokazné houby šiitake

• podpora tvorby bílých krvinek – zvýšení rezistence člověka proti nádorovým onemocněním
• inhibování rozmnožování leukemických buněk,
• snižování hladiny cholesterolu urychlováním jeho rozkladu,
• zlepšení funkce jater,
• zvýšení tvorby protilátek proti viru hepatitidy typu B,
• využívání při léčbě a léčebné podpoře chronické žloutenky nebo virové infekce HIV,
• snížení vysoký krevní tlak,
• zvýšení hladiny testosteronu a prodlužování doby erekce,
• prevence proti přepracování, vyčerpání a stresu,
• kosmetické využití proti ekzémům a akné,
• zlepšení funkce kloubů, pomáhá při zánětlivých a degenerativních onemocněních kloubů, při jejich otocích a bolestivosti,
• blokování tvorby kancerogenních nitrosaminů z nitrátů, které konzumujeme v uzeninách a v rychlené nebo nekvalitně pěstované zelenině.

LÍMCOVKA – ZE SLÁMY

Límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata) se vyznačuje jednoduchým pěstováním, a to nejen v zahradě, ale i na balkoně či terase. Stačí na to balík slámy, kousek zastíněného místa, zakoupená sadba, a za relativně krátkou dobu se dá dosáhnout celkem slušné úrody (podle podmínek 15–20 kg z 1 m²) velkých a chutných plodnic límcovky i s průměrem klobouku 20–40 cm a hmotností až 700 g.

I když límcovka nedosahuje takových super vlastností, jako má houževnatec jedlý, jídlo nám nejen ochutí a výrazně zvýší jeho výživovou hodnotu, ale pomůže nám i ve zdravotně významných oblastech, jako je stimulace imunitního systému, snižování cholesterolu, antistres, podpora nervové činnosti, detoxikace organizmu, a nezanedbatelná je i její protinádorová aktivita.

Přehled pěstitelských podmínek:

• v zahradě nebo na balkoně zakládáme kulturu límcovek až po 15. květnu,
• substrát musí být čerstvý, ale vždy zdravý – neplesnivý, tepelně neošetřený, (pšeničná nebo žitná sláma, nebo rákos),
• substrát nesmí obsahovat žádné chemikálie, musí pocházet z ekologického pěstování,
• substrát musí být dobře nasáklý vodou,
• houba není náročná na světlo, pěstitelský záhon nesmí však být na přímém slunci,
• důležitá je vysoká vzdušná vlhkost prostředí, a to až 85 %,
• podhoubí snáší vyšší obsah CO₂ , ale při tvorbě plodnic je jeho zvýšený obsah nežádoucí, pěstitelský prostor musí být proto větraný, ale ne v průvanu,
• plodnice se vytvářejí v širokém teplotním rozmezí 10–25 °C, a právě to umožňuje houbu pěstovat jak venku, tak i v místnosti, ideální je, když se dá teplota regulovat,
• houbu tedy pěstujeme buď na záhoně, v pařeništi, nebo v místnosti na podlaze, na policích, v bednách, v pytlích…

Pěstitelský postup – příprava pěstitelského záhonu:

• slámu krátce máčíme ve vodě nebo kropíme tak, aby obsahovala okolo 75 % vody,
• balíky slámy máčíme v sudu, v jezírku, v jezeře 1–2 dny v čisté vodě,
• řezanou volnou slámu rozložíme na betonové ploše nebo na fólii asi do 30cm vrstvy a kropíme vodou 4–5 dní za občasného prohození,
• chceme-li máčení urychlit, tak slámu nejprve zbavíme povrchové voskové vrstvičky, ale jen krátkým přelitím horkou vodou (nemáčíme ji v této vodě),
• pěstitelský záhon vytvoříme v místě chráněném před větrem i sluncem, nejlépe pod šikmou stříškou nebo pod stromy,
• pod stromy vyhloubíme 25 cm hluboký, různě dlouhý příkop široký jen 0,8–1,0 m,
• výkop vyložíme umělohmotnou fólií, postupně po vrstvách plníme namočenou slámou bez přídavku hnojiv, ušlapeme ji a postup opakujeme až do vyplnění celé jámy,
• je-li pěstitelský záhon z nutnosti umístěn na slunci, musíme ho překrýt šikmou stříškou chránící ho před velkým deštěm a po zastínění, je-li ze skla, i před sluncem; stříška musí být zdvižena asi 40 cm nad záhonem kvůli větrání i obsluze záhonu.

Výsadba a pěstování hub:

• na výsadbu si můžete vybrat kusovou sadbu, to je upravená sláma prorostlá jemným bílým podhoubím límcovek nebo zrnitou sadbu vyrostlou na pšenici či žitě,
• sadbu použijeme hned, nebo při teplotě 2–4°C ji můžeme skladovat maximálně 3 týdny,
• červenohnědý kmen límcovky zvaný Vinnetou roste pomaleji, kmen se žlutým kloboukem Gelbschopf rychleji prorůstá substrátem, má spolehlivější výnos a používá se častěji,
• sadbu rozdělíme na kousky o velikosti vlašského ořechu a vpravíme je asi 8 cm pod povrch substrátu ve sponu 20 × 20 cm; spotřeba sadby na 1 m² je 0,7–1,0 litru,
• po výsadbě záhon pokryjeme několika vrstvami novinového papíru nebo lepenky, jemně ho pokropíme, aby byl vlhký, a proti vysychání ho zakryjeme PE fólií,
• záhon proti slunečním paprskům zastíníme a při teplotě 24–28 °C ho necháme 4–6 týdnů prorůstat podhoubím,
• pokud záhon nebyl dostatečně chráněn před vysycháním, sláma do této doby podhoubím neprorostla, proto asi 20mm vrchní vrstvu slámy i s krycím papírem odstraníme a záhon překryjeme vlhkou zeminou v tloušťce asi 6 cm, aby tato postupně odevzdávala podhoubí svou vlhkost,
• nejvhodnější krycí zemina má mít vysokou vodní kapacitu a hrudkovitou strukturu; vhodná je dobrá zahradní zemina, případně listovka smíchaná s  rašelinou v poměru 1 : 1, která nemá mít vyšší pH než 7; před překrytím zeminu dobře provlhčíme, ale nerozbahníme,
• když však byl vysazený záhon před vysycháním dobře chráněn a podhoubí dobře substrát prorostlo, krycí papír i fólii odstraníme, podle potřeby záhon jemně zvlhčíme (pozor na přelití, to houby nemají rády) a záhon asi 6cm vrstvou zavlhčené zeminy překryjeme, když houby pěstujeme ve fóliovníku, tak ho uzavřeme, abychom aspoň na 2 týdny udrželi teplotu 25 °C (vyšší teplota však škodí),
• chceme-li zvýšit úrodnost záhonu, před překrytím zeminou povrch prorostlého substrátu opatrně promícháme s přídavkem buď sójové moučky, nebo moučky z lněného semene v množství 1 kg na m²; úrodnost se může zvýšit o 30–50 %,
• když se na povrchu zeminy objeví podhoubí, snížíme teplotu větráním na optimálních 20 °C (při teplotě 10–12 °C se plodnice vyvíjejí velmi pomalu, proto je více napadají škůdci).

Sbíráme úrodu:

• plodnice se objeví až tehdy, kdy podhoubí dozraje; když se to stane dříve, než slaměný substrát překryjeme zeminou, nic špatného se nestane, plodnice budou mít jen hrubší až hřibovitou nohu a obvykle i větší hmotnost,
• po objevení se plodnic a v průběhu jejich sběru udržujeme substrát přiměřeně vlhký; právě hlavní rolí zeminy je vlhkost udržovat, voda však nesmí proplavit spodní slaměný substrát – kulturu bychom tím silně poškodili,
• první plodnice, které se začínají objevovat na okrajích záhonu, sbíráme podle ročního období a teploty většinou za 7–10 týdnů po osazení substrátu,
• sbírat plodnice začínáme, když se klobouk začíná otvírat a lupeny mají už modrošedou barvu,
• při sběru plodnice je ze zeminy opatrně vykroutíme a ihned je i očistíme,
• plodnice se objevují v růstových vlnách, jejichž sběr trvá 5–7 dní; vlny přicházejí v odstupu 2–3 týdnů,
• na podzim, po poklesu teploty pod 10 °C, se vývoj plodnic zastaví,
• není-li substrát ještě vyčerpaný, záhon překryjeme 30cm vrstvou slámy nebo listí a fólií zatíženou deskami jako ochranu před mrazem,
• na jaře ochranu odstraníme a očekáváme pokračování růstu plodnic, které začíná už koncem dubna.
• běžný výnos plodnic z 1 m² záhonu je 4–5 kg, dobrý výnos 6–10 kg a velmi dobrý je větší než 15 kg; ve volné půdě, kde jsou pěstitelské podmínky závislé na klimatu a počasí je výnos obvykle nižší než v optimálně regulovaných podmínkách v místnosti.

 NEZAPOMEŇTE

• Prvořadé a nejdůležitější je udržovat substrát i povrch záhonu přiměřeně, ale ne nadměrně vlhký.
• Pěstitelské úspěchy límcovky ohrožují konkurenční houby, zejména zelená plíseň a plevelné druhy hnojníků, po jejichž objevení dochází ke snížení úrod.
• Chorobami límcovka netrpí, ale mohou ji napadat slimáky a hlodavci.

TIP

Na brzký jarní sběr si můžeme kulturu límcovky připravit tím samým způsobem, jen v termínu od 15. září do 30. října, a chránit ji před mrazem stejně jako plodicí záhon. První plodnice můžeme sbírat už koncem dubna.

Sluneční clona na pěstování hub na slámě a na dřevu a zároveň stříška chránící houby pěstované na slámě před přívalovými dešti

DOBRÉ RADY:

Zjednodušené pěstování hub

Na začátek vyzkoušejte pěstování hub, které si můžete zakoupit už naočkované na vhodném substrátu, a při dodržení postupu získáte zakrátko slušnou úrodu tohoto chutného i vysoce léčivého houževnatce jedlého zvaného též šiitake. Druhou pěstitelsky málo náročnou houbu si vyzkoušejte vypěstovat v zahradě nebo na balkoně. Potřebujete k tomu balík slámy a houbovou sadbu, kterou si zakoupíte buď v zahrádkářském obchodě, nebo si ji objednáte přes internet.

Ekologické substráty

Mnohé houby dokážou na svou výživu využít celulózové substráty, které jsou často odpadem u různých výrobních technologií. Ze zemědělské produkce to u nás mohou být druhotné suroviny z výroby řepky, hořčice, různých ořechů, ale i jablečné či citrusové slupky, odpady z kukuřice, slunečnice, rákos, seno, listy, trávy, dřevnaté stonky rostlin, odpady z brambor, zeleniny, z vinice, ale i sláma, hnůj, z lesnické a dřevařské výroby zase dřevěná polena, hobliny, piliny, štěpky, kůra, ale i použitý papír, karton, dokonce i bezbarvé bavlněné látkové odstřižky. Využitím tohoto organického odpadu, který se bez užitku spaluje a zamořuje ovzduší, vodu i půdu, na pěstování hub, nevzniká prakticky žádný odpad (substrát je naopak výborným krmivem, nebo i hnojivem) a může se tak začlenit zpět do přírodního koloběhu prvků na Zemi.

Pro jednoduché amatérské pěstování hub doma nebo na zahradě přichází v úvahu několik dostupných substrátů:

• dřevo, větve, pařezy, kůra, piliny, hobliny,
• obilná sláma, vinohradnický odpad, rákos,
• kukuřičná sláma a kukuřičné klasy,
• fermentovaný hnůj.

Substrát nesmí obsahovat žádné herbicidy ani pesticidy. Houby jsou na ně velmi citlivé. Mnohé látky v sobě dokážou akumulovat a tím se stávají rizikovými.

Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Kresby: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: archív časopisu RPN