Pravda je ta, že pokud jde o zdravé stravování, nejdůležitější je mít komplexní a vyvážený jídelníček. Nejíst stereotypně pořád to stejné a zajímat se o to, jaké látky získáte z takové potraviny a jaké zase z jiné.
Dnes se ale podíváme na potraviny a nápoje, které si klidně můžete odpustit zcela. Třebaže je předchází dobrá pověst, ve skutečnosti vám neprospívají nebo vysloveně škodí. Pojďme si tyto potraviny, které „vyhajpoval“ zdařilý marketing, pojmenovat.
1. Dietní kola
V Česku naštěstí nejsou tolik populární, ale třeba v USA jsou dietní limonády pojmem. Dietní kola je mimochodem oblíbeným nápojem seriálového Sheldona Coopera. Ten této sladké břečce udělal ve své době velkou reklamu, protože mladí diváci Teorie velkého třesku se domnívali, že autistický puntičkář přece musí mít dobrý vkus.
Dietní kola se sice tváří jako zdravá alternativa ke klasické kole, ale obsahuje úplně stejné škodlivé látky. Kyselinu fosforečnou, která napadá zubní sklovinu, kofein a barviva. A že limonáda neobsahuje cukr? Nahrazuje jej aspartam, který je možná ještě horší. Odborníci jej označují jako pravděpodobně karcinogenní látku.
2. Jogurty
Pro někoho asi překvapivý zástupce v našem výčtu. Jogurty? Dobroty, které podle televizních reklam prospívají našemu trávení a díky nimž máme dost zdravé energie pro celý den?
Základní myšlenka jogurtu je správná. Probiotické kultury obsažené v jogurtu opravdu prospívají trávicímu systému. Také obsahují vápník důležitý pro tvorbu kostí, zubů a nervový systém.
Ovšem ty, které vídáme v supermarketech, hlavně tedy ty ovocné, čokoládové nebo vanilkové, obsahují velké množství přidaného cukru. Někdy až 15–20 gramů v jedné porci. A k tomu barviva a aromata, tudíž potenciálně škodlivá „éčka“.
Zdravý jogurt si můžete vyrobit sami, a dokonce levně. Zdravý bílý jogurt smícháte s ovesnými vločkami nebo s čerstvým ovocem. Pak je tady pracnější, ale ještě zdravější varianta.
Ohřejte čerstvé plnotučné mléko na asi 85 °C a poté ho nechte vychladnout na 45 °C. Přidejte malou lžíci kvalitního živého jogurtu (s aktivními kulturami) jako startér a promíchejte. Směs nalijte do čistých sklenic, udržujte v teple (např. v troubě nebo jogurtovači) 6–10 hodin a pak nechte vychladit v lednici.
3. Ovocné džusy
Představa, že si do těla lijeme tekuté zdraví plné ovoce, je sice lákavá, ale realita je často dost jiná. Většina kupovaných ovocných džusů, i těch se 100% podílem ovocné složky, je spíš sladká bomba než nutriční zázrak.
Během výroby džusu se z ovoce odstraní to nejcennější – vláknina. Právě vláknina zpomaluje vstřebávání cukru do krve. Když ji nemáme, cukr (i ten přirozeně obsažený v ovoci, tzv. fruktóza) vystřelí do krevního oběhu mnohem rychleji. To vede k prudkým výkyvům krevního cukru a zbytečnému zatížení slinivky.
Navíc, abychom získali jednu sklenici džusu, potřebujeme několik kusů ovoce, které bychom snědli jen stěží. Ve formě tekutiny to ale do sebe naklopíme během pár vteřin. Výsledek? Vysoký příjem cukru bez vlákniny, což paradoxně může přispívat k tloustnutí a zvyšovat riziko diabetu. Místo džusu si dejte raději celé ovoce.
4. Müsli tyčinky
„Ideální svačinka na cesty!“ „Plné energie z cereálií!“ „Zdravá alternativa k čokoládě!“ – na všech těchto základech staví marketingoví specialisté výrobců müsli tyčinek. Tváří se to jako synonymum pro zdravý životní styl, ale není to úplně pravda.
Mnoho müsli tyčinek v supermarketech je ve skutečnosti maskovaná cukrovinka. Podívejte se na etiketu – zjistíte, že na prvních místech ve složení je glukózo-fruktózový sirup, cukr, med nebo invertní cukr. Často obsahují také palmový tuk, který nepatří mezi nejzdravější.
Zatímco některé skutečně kvalitní tyčinky (často ty dražší z prodejen zdravé výživy) mohou být dobrá volba, drtivá většina těch běžně dostupných je jen další zdroj prázdných kalorií a skrytého cukru.
5. Sója
Na závěr se pokusíme o malou kontroverzi. Sója je v posledních letech oslavována jako „zdravá“ a „ekologická“ alternativa k masu a mléčným výrobkům, obzvláště mezi vegany a vegetariány. Měli bychom ji jíst, protože obsahuje bílkoviny, říká se. Jenže co se týče sóji, platí dvojnásob, že méně je někdy více, a že je potřeba se dívat, v jaké formě ji konzumujete.
Problém je ve vysokém obsahu fytoestrogenů (rostlinných hormonů), které mohou v těle napodobovat účinky lidských estrogenů.
U žen to může ovlivňovat hormonální rovnováhu, u mužů existují obavy z negativního vlivu na plodnost. Dalším problémem je, že sója často obsahuje antinutriční látky (například inhibitory trypsinu), které mohou zhoršovat trávení bílkovin a vstřebávání živin.
V pořádku je spíše fermentovaná sója, jako je tempeh, miso nebo natto, kde proces fermentace pomáhá rozkládat antinutriční látky.
Text: Marek Konvalinka
Foto: Shutterstock
Zdroje: https://www.healthline.com/nutrition/is-soy-bad-for-you; https://fitmeal.cz/blog/jidlo/jsou-musli-tycinky-skutecne-zdrave; https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-piti-velkeho-mnozstvi-dzusu-muze-spis-uskodit-nez-pomoci-130742
