Připravil: Michal Kouba, foto: Rostislav Kracík, Michal Rubeš, Jakub Štěpán
Jde o trvalku s přízemní růžicí listů vejčitého, v mládí až jazykovitě podlouhlého tvaru délky až 8 cm a šířky 2,5 cm, barvy zelené až žlutozelené. Listy poseté drobnými žlázkami vylučují lepkavou tekutinu, pomocí níž chytají svou kořist, ponejvíce velmi drobný hmyz. Ten lepkavá tekutina znehybní, udusí a posléze stráví. Květní stvol dosahuje výšky až 28 cm a je posetý žláznatými chloupky.
Jak rostlinu pěstovat?
Rostlinka vyprodukuje až několik semínek. V zimě vytváří odpočivný zimní pupen (tzv. hibernaculum), z něhož na jaře pokračují v růstu. Roste na slunečných nebo polostinných stanovištích, kde je vysoká hladina spodní vody. Snáší i dočasné celkové zaplavení. Vzhledem k tomu, že jde o mimořádně vzácný český endemit, je nutné pečlivě volit přístup k jejímu zachování. Ideálním počinem je ponechat ji na jejím stanovišti a tam jí vytvářet optimální podmínky k růstu a reprodukci.
Záchrana českého endemitu
Parta nadšenců ze společnosti Darwiniana se rozhodla, že snahu o udržení jedné z posledních populací vezme na svá bedra. V úzké spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR se narodil projekt Kosiště. První počin představovalo získání povolení k vykácení náletových dřevin – 1 070 050 kusů břízy bělokoré a 670 025 kusů borovice lesní. Stalo se tak kvůli prosvětlení porostu na podporu zvláště chráněných druhů rostlin a především s ohledem na výskyt cenných společenstev a na ně vázaných zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů na mimořádně významné lokalitě. Tato čísla naznačují, jak by asi louka za pár let vypadala a trochu berou dech. Cílenou a vytrvalou prací se však daří postupně lokalitu od náletů chránit. Kvůli sledování populací tučnice české byly založeny 3 trvalé plochy, ve kterých budou každoročně sčítáni vyskytující se jedinci.
Vzácné druhy na Kosišti
Kosiště je opuštěné, odtěžené slatiniště, jehož původní vegetaci zničilo nejprve odvodnění širého okolí a následně i těžba rašeliny. Ta snížila terén na úroveň hladiny podzemních vod a obnažila holý substrát. Toho využily vzácné druhy, schopné osidlovat čerstvě obnažená rašelinná stanoviště. Druhové složení Kosiště je tedy velmi cenné. Kromě tučnice české patří mezi typické druhy takových obnažených míst orchideje, zde zejména velevzácný hlízovec loeselův, a výtrusné rostliny, roste zde velmi vzácná plavuňka zaplavovaná a masožravá rosnatka okrouhlolistá. Jezírka a kaluže vody naplnila bublinatka menší, na lokalitě se vyskytuje vzácná ostřice šupinatoplodá a ostřice blešní. Je nutné zmínit i suchopýr širolistý.
Nešťastné zásahy
Ne všechny zásahy člověka do přírody, byť dobře míněné, se úplně vydařily. Většinou to odnesly obě strany. Pád civilizace Mayů se přičítá monokulturnímu pěstování kukuřice bez dostatečné genetické variability. Škůdci a choroby udělaly své. Hladomor v Irsku přivodila plíseň bramborová, která zničila úrodu jen několika pěstovaných odrůd. Důsledek? Více než milion obětí a útěk dalšího milionu do Ameriky. Odrůda pšenice Bezostaja, velmi výnosná, pěstovaná na desítkách milionů hektarů, si v 70. letech počkala na tužší zimu a vymrzla. Osudy tučnice české snad budou šťastnější. Upravný režim kosení na mokřadních loukách jinde v ČR, systém dvojího kosení, posunul druhové složení a strukturu vegetace k biotopu optimálnímu pro výskyt ohrožených slatiništních druhů rostlin. Podstatné je ale přesně načasovat správný okamžik kosení pro daný biotop.
Pomoci může každý
Bylo by také velmi vhodné sledovat populace dalších vzácných druhů a vytvářet klasické fytocenologické snímky (fytocenologie = nauka o společenstvech rostlin), což ovšem představuje značné kvantum práce. Užitečné by bylo i měření hladiny vody na lokalitě, aby se včas podchytil případný pokles podzemní vody. To je však ještě náročnější, protože jednoduché metody vyžadují časté návštěvy lokality a časově nenáročné metody vyžadují náročné přístrojové vybavení. Jak je patrné, možnost pomoci na této vzácné louce není vázána jen na odborně zdatné botaniky. Odstranění náletových dřevin, stržení drnu, kosení, vytváření jezírek a úklid představují dostatek práce pro mnoho rukou ochotných něco pro naši přírodu udělat třeba i při záchraně tučnice české. Kdo by chtěl pomoci, může na stránkách společnosti Darwiniana získat informace, jak se do projektu zapojit.
Příště si povíme, jak si poradit se škůdci, chorobami a jinými neduhy masožravých rostlin. Mnoho radosti, úspěchů a dnů plných slunce přeje při pěstování masožravých rostlin Michal Kouba. www.labflytrap.com
Zajímavé informace ze světa masožravých rostlin, o jejich pěstování, ale i o dění kolem nich najdete na http://www.darwiniana.cz na stránkách společnosti, která sdružuje a zve do svých řad všechny zájemce o tyto dravce rostlinné říše.
Článek z RPN č. 4/2011
