Zahrada

Třásněnky, nenápadní ničitelé úrody. Co o nich skutečně víte?

Jejich přítomnost rozeznáváme nejčastěji na základě typického poškození listů rostlin, všeobecně je však většině z nás jejich biologie absolutní neznámou. Co jsou vlastně třásněnky?

třásněnky na listě
Zdroj: Shutterstock

Třásněnky (Thysanoptera)

Třásněnky představují poměrně drobný hmyz s velikostí přibližně 1 až 3 mm, některé tropické druhy mají výjimečně až 1 cm. Mají zploštělé tělo a krátké končetiny, díky nimž se šikovně uchycují o podklad. Tělo doplňuje jejich nejtypičtější znak – čtyři ochlupená „třásnitá“ křídla, z čehož vznikl i jejich název. Ačkoli mají třásněnky křídla, jsou to velmi slabí letci. Většinou se nechávají jen tak unášet větrem na nová stanoviště, přičemž aktivního letu využívají spíše na kratší vzdálenosti.

Z celkového počtu téměř 6 000 druhů dosud zjištěných na naší planetě se u nás vyskytuje o něco více než 160. Jen velmi málo z nich škodí hospodářským kulturám, mnohé se živí úplně jinou potravou, například mycelii hub či rozkládajícím se rostlinným materiálem. Některé druhy jsou dokonce dravé. Jejich rozlišování je velmi náročné a možné jen pod mikroskopem.

Ze života třásněnek

Populace třásněnek jsou většinou tvořené samečky a samičkami, ale existují i výlučně samičí populace, které se rozmnožují partenogeneticky bez oplodnění samcem – tvorbou klonů. Tato vlastnost usnadňuje některým druhům obsadit i rostliny ukryté v interiéru, kde si s kolonizací vystačí teoreticky jediná samička.

Vajíčka jsou poměrně velká a samice je kladou ať už volně na rostliny, nebo přímo do jejich pletiv. Z nich se za několik dnů líhne larva, která se vzhledem podobá dospělému jedinci. Když dosáhne dostatečné velikosti, ukryje se v pochvách listů nebo v půdě, kde dokončí svůj vývin a cyklus se opakuje. Před zimou se třásněnky zahrabou do substrátu, kde přečkávají zimu.

List pokojové rostliny napadený třásněnkami
List pokojové rostliny napadený třásněnkami | Zdroj: Shutterstock

Pozor na ně hlavně ve sklenících

Nejznámější vlastností třásněnek je jejich negativní vliv na pěstování rostlin na polích i v zahradách. Díky svému specializovanému ústnímu ústrojí vysávají rostlinné buňky, následkem čehož se do nich dostává vzduch. To způsobuje typické odbarvení listů a jejich deformaci. Při přemnožení třásněnek dochází i k předčasnému opadání květů a poklesu úrody.

Nejvýrazněji je vidět jejich vliv právě ve sklenících a v rostlinných monokulturách, tedy v nepřirozeném prostředí. Tam, bez přítomnosti jejich různorodých predátorů, je růst populace třásněnek nekontrolovatelný, a hospodář je tak často odkázán na chemický zásah. Mnohé druhy dokážou mít až neuvěřitelných 15 generací za rok. Kromě vysávání rostlinných buněk mohou třásněnky přenášet různá onemocnění rostlin hlavně ze skupiny takzvaných tospovirů.

Nejškodlivější jsou ty nepůvodní

Nejznámější a zároveň hospodářsky nejvýznamnější jsou hlavně nepůvodní druhy třásněnek, a to Frankliniella occidentalis ze Severní Ameriky, Thrips tabaci ze středomořské oblasti a Thrips palmi z jihovýchodní Asie. Napadají široké spektrum rostlin nejen v zahradě, ale i ve sklenících a interiérech. Nejlépe se jim daří v teplých oblastech, přičemž jim vyhovuje současný trend oteplování našeho podnebí. Poškozují rostliny hlavně podél žilnatin, což má za následek vznik stříbřitých fleků a následné zežloutnutí až uschnutí.

rajčata napadeny třásněnkami
Sání rostlinných šťáv třásněnkami způsobuje na povrchu plodů rajčat barevné změny. | Zdroj: Shutterstock

Rady, které vám pomohou, pokud se ve vaší zahradě přemnoží třásněnky

  • Pokud si do skleníkové kultury či interiéru přinášíte nové rostliny, pokuste se je nejprve umístit na týden až dva do karantény, tedy do místnosti bez rostlin s vhodnými podmínkami, kde je můžete sledovat. Až když se na nich neprojeví a neobjeví žádná nemoc či škůdce, přidejte je mezi ostatní rostliny.
  • Třásněnky jsou výrazně aktivnější v podmínkách se sušším vzduchem. V zahradě proto aplikujeme přípravky proti nim ideálně podvečer během suchého období. Stříkáme je nejen na listy, ale i ke kořeni, kde se třásněnky často skrývají.
  • Pokud se rozhodnete pro využití chemických přípravků, snažte se v největší míře dodržet instrukce v příbalovém letáku. Nesprávným použitím můžete vážně ohrozit jiný hmyz včetně opylovačů. Postřik proto aplikujte ideálně mimo období kvetení rostliny a co možná nejpozději večer, kdy už nelétají včely.
  • Z rostlinných přípravků se zahrádkářům nejvíce osvědčilo rostliny kropit roztokem skořicového prášku a vody (jedna lžíce na půl litru vody), případně slabým roztokem ekologických saponátů (půl lžíce na jeden litr vody).

Text: Mgr. Adrian Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů