Zahrada

Stroje pro ženy: jak vybrat sekačku?

Ženy mají oproti mužům úplně jiné požadavky na ovladatelnost

U sekaček na trávu není ideální vybírat z nejlevnějších produktů, jež bývají k mání na internetu a v různých kamenných obchodech, jako jsou hypermarkety nebo diskontní prodejny, zaměřené spíše na potraviny. Rozumnější je navštívit některého z prodejců. Optimální pak je zvolit dealera již několik let známého, který nabízí renomované značky s dobře vybudovanou servisní sítí; zde není problém s případnou reklamací ani dostupností náhradních dílů. Dnes již tolik nerozhoduje, kde se produkt vyrábí. Většinu sekaček na nízkou trávu vyrábějí například v Itálii, na Slovensku a v Číně. Stroje na vysokou trávu pak jsou především dominantou domácích producentů. Potenciální zájemce, až žena či muž, by se měl v prvé řadě zajímat o kvalitativní detaily budoucího pomocníka do zahrady. Ty totiž přímo ovlivňují bezporuchovost stroje.

Výběr sekačky s košem

Klasické sekačky pracují s vrtulovým nožem, který seče a hází posekanou trávu do sběracího koše. A cena náhradní čepele patří k nejdůležitějším kritériím výběru spolu s dostupností tohoto dílu. Zajímejte se ale i o celkové zpracování a hmotnost. Produkt si prohlédněte ze všech stran: například nevadí, jsou-li nápravy uloženy do plastových mezivložek v šasi, celá nápravnice vpředu i vzadu však musí být ocelová a řádně uložená. Plasty totiž snižují hmotnost a omezují přenos vibrací. Za optimální platí, pokud je celý podvozek „v kovu“, což znamená uložení náprav přímo do šasi přes šroubové spoje. Co se týká zadních hnacích kol, hledejte stroje s kolečky většího průměru; s velkými koly se totiž skvěle překonávají drobné terénní nerovnosti. Sekačky s pojezdem pak musejí mít zakrytovaný i náhon pojezdu; nezakrytovaný řemínek totiž představuje riziko opakovaných poruch. Pokud nestíháte sekat pravidelně, volte pojezd vícerychlostní; pak si lze rychlost pojezdu šikovně snížit dle výšky porostu. U sběracího koše netrvejte na nejvyšší kapacit; velká hmotnost plného koše může být pro ženu spíše přítěží. Pro ženy nejvhodnější bývají sekačky s košem o kapacitě zhruba 60 litrů; indikace jeho naplnění patří k standardní výbavě sekaček s koši v provedení plast/textil.

Vodicí rukojeti se u sekaček nabízejí jedno- či dvoudílné. Máme vyzkoušeno, že je jedno, z kolika dílů se skládají, ale přikloňte se k variantě rychlonastavení. Při změně nastavení pak nemusíte nic šroubovat, jen „vycvaknete“, nastavíte a znova zajistíte.

Elektřina, benzin nebo aku?

Na menších plochách stačí sekat s malou elektrickou sekačkou. Nechcete-li být závislí na přívodu elektřiny nebo se zlobit s dlouhým kabelem, můžete si vybrat i ze strojů na bateriový pohon; nabízejí tichý chod, ale počítejte s kratší dobou práce na jedno nabití a proti běžným elektrickým modelům jsou i dražší.
Nejedna moderní žena však zvolí sekačku s benzinovým pohonem. Benzínové motory moderních rotačních sekaček jsou výkonné, tišší než jejich předchůdci a mají neuvěřitelně jednoduchou obsluhu. Po praktické stránce stačí pouze kontrolovat stav oleje a dolívat benzin. Celá řada motorů je vybavena automatickým sytičem, takže před prvním startem není třeba nic nastavovat, samočinný systém v motoru to udělá za vás. Stačí tak nalít palivo do nádrže a lehce zatáhnout za startovací šňůru.

Požadujete-li opravdovou modernu, pořiďte se stroj s elektrickým startováním. Stačí otočit klíčkem a stroj běží. Menší nevýhodou je nutnost pravidelně pečovat o baterii dle návodu k obsluze.

Na vysokou trávu

Při výběru diskové sekačky nebo mulčovače se řiďte především robustností stroje. U žen by měl rozhodovat i motor, jakým je zařízení vybaveno – u jednoúčelových bubnovek a mulčovačů se běžně prodávají provedení s automatickým sytičem a všechny motory renomovaných značek (Briggs and Stratton, Honda) mají snadné startování, kdy běžně stačí zatáhnout za táhlo startovací šňůry „na dva prsty“. Je ale mimořádně důležité vysledovat před koupí kvalitativní úroveň. Robustní stroje mají dvojitý disk se spodním celoplošným podběhem, odlévané uložení sekacích nožů a vysoký ochranný kryt z plastu nebo povrchově upraveného ocelového plechu. Kvalitní bubnovka má i čelisťovou brzdu pohonu sečení. Důležitá je také ovladatelnost. Běžně jsou k dostání sekačky s tzv. dělenou nápravou, kdy se při otáčení jedno kolo točí nezávisle na druhém. Jde o řešení vhodné tam, kde je potřeba často objíždět stromky, keře nebo jiné překážky. Používá se hlavně u sekaček nejlevnější cenové kategorie. Naproti tomu tuhá náprava působí jako uzávěrka a nedovolí změnu směru, což je ideální pro větší plochy a svažité pozemky. Takové konstrukční provedení musí nabízet možnost odpojení jednotlivých pojezdových kol (nejčastěji kolíkem se závlačkou).

Dvojí provedení

Dnes existují dvě provedení těchto sekaček – jednodušší s jedním diskem, kde jako kluzný prvek slouží plastová čočka. Záběr těchto strojů je v porovnání s konkurencí vyšší, ale nehodí se na nerovné povrchy, kde disk často zabere až do země. Vlivem menší hmotnosti rotoru mívají navíc vyšší spotřebu paliva. Dvojitý disk je vhodný pro všechny typy terénů; zajistí konstantní výšku strniště. Vyztužení disku v místě uložení nožů zvyšuje celkovou životnost stroje. Určitě se vyhněte diskovým strojům na vysokou trávu bez ochranného krytu sekacího ústrojí v základní výbavě. Nejen že taková sekačka ohrožuje obsluhující osobu (odmrštěný kámen může způsobit zranění nebo škodu), ale také čištění stroje, který bývá včetně motoru silně zašpiněný, je hodně obtížné. Dobré je si celou sekačku osahat a vyzkoušet si, jak vám řidítka padnou do ruky. Všímejte si i toho, jak velkou sílu musíte vynaložit při zapnutí sečení a pojezdu; občas se stává, že ovládací prvky nevyhovují, protože tlačí do dlaní. Čím je větší pracovní plocha těchto pák, tím bývá nižší i následná únava obsluhy.

Mulčovač by měl mít vlastnosti podobné jako diskové a bubnové sekačky. Nicméně moderní mulčovače nabízejí například zkosené boky žací skříně nebo zakrytování hřídele nože. Zkosená žací skříň zajistí dokonalé rozemletí sečeného porostu, zakrytování pohonného ústrojí zvyšuje jeho odolnost a životnost.

Připravil: Jaromír Malich, foto: autor a archiv firem; vydáno v RPN 6/2014