Zahrada

STAVBY V ZAHRADĚ

Dříve nebo později každý MILOVNÍK zahrady zjistí, že mu na zahradě stále něco CHYBÍ. Tím něčím může být pěkná SKALKA, jezírko, květinová ZÍDKA, altán či pergola, CESTA, která mu umožní se suchou nohou dostat z bodu A do bodu B.

Ať tak či onak, se stavbou v zahradě se setkáme všichni, pojďme si tedy ty nejzákladnější z nich představit…

VODNÍ STAVBY

Voda představuje významný kompoziční prvek v sadovnických a krajinářských úpravách. Její význam je nejen estetický, kdy působí celým svým uspořádáním, třpytem, zrcadlením, světlostí, pohybem, ale je také hygienický, neboť voda zlepšuje ovzduší (rostlinám, lidem) a působí i na naši psychiku (šum, pohyb). Voda povyšuje a obohacuje prostor naší zahrady.

JEZÍRKO NEBO FONTÁNU

Důležitým aspektem při rozhovodání, jaký typ vodní stavby si na zahradu pořídit, je typ zahrady a celkový ráz domu. U venkovského stavení s divoce rostoucí zahradou se bude nejlépe vyjímat vodní stavba nepravidelná – tedy jezírko, rybníček, potůček. Máte-li novostavbu, dokonale střižené živé ploty a záhony v táhlých křivkách, pořiďte si vodní stavbu pravidelnou – fontánu, kaskádu, okrasný bazének…

VODNÍ NAPAJEDLO

V současné době, kdy se člověk touží více přiblížit k přírodě, bývá častou vodní stavbou vodní napajedlo. Máte-l i vy v oblibě cvrlikání malých opeřenců, umístěte ho do zadních částí zahrady; stačí obyčejné napajedlo betonové, ale k dostání je řada i velmi nápaditých pítek. Chcete-li pro ptáčky to nejlepší, zajistěte v pítku odtok a přítok vody.

KDYŽ MÁTE BAZÉN

Voda v zahradě má vícero využití, nejen, že dobře vypadá, ale bývá také využívána k rekreaci (bazény, koupací jezírka, dětská brouzdaliště). Rekreační plocha okolo bazénu by měla být 2x tak veliká, jako je vlastní bazén. Voda by se měla pravidelně vyměňovat a být dezinfikována.

K tomu, aby mohly vodní stavby plnit tyto funkce je zapotřebí značných nákladů nejen na realizaci, ale především na údržbu. Ta spočívá v pravidelném čištění dna, regulaci výšky vodní hladiny (přítok a odtok), usměrňování břehových porostů, v obnově případných pláží atd. U potoků a řek je nutná rovněž regulace břehových porostů (odstraňování náletů atd.), úprava břehů (sklon, šířka koryta), případně úprava vodopádů.

JEDNODUCHÉ JEZÍRKO SVÉPOMOCÍ

A jak si můžete jednoduché jezírko udělat třeba na své zahradě? Nejprve si například pomocí hadice vyznačíte tvar, tento tvar vyhloubíte a ze stran a ze dna budoucího jezírka odstraníte všechny kameny, případně jiné nečistoty (kousky větví, střepy…), protože byste si jimi mohli poškodit fólii.

Dno a stěny zpevníte; buď je lze vymazat jílem, nebo vyložit nepálenými cihlami, případně použít dvě vrstvy lepenky, kterou běžně seženete nejen ve specializovaných obchodech. Spáry je dobré zalít například asfaltem či lepidlem. Vyhloubený tvar lze také vybetonovat a natřít vodě odolným nátěrem či vyložit dvěma vrstvami speciální fólie pro jezírka; dbejte při tom, aby vám krytí vyšlo až do břehů. Máte-li zpevněno, začněte postupně napouštět vodu. Nejprve napusťte vodu lehce po dně a postupně zvyšujte hladinu, dokud nedosáhnete potřebné hloubky.

OSÁZENÍ

Z hlediska osázení je na trhu nepřeberné množství vodních či mokřadních rostlin. Okolí vodních ploch lze přizdobit vlhkomilnými trvalkami (kosatec, denivka, podénka, kapradina, bohyška, starček), bahenními rostlinami (bahenní kosatec, vachta, blatouch, orobinec, rákos). Ke zkrášlení a doplnění samotných vodních ploch je možno použít řadu vodních rostlin -některé upevňujeme v nádobách, jiné lze vysadit přímo do dna (lekníny). Přirozeným doplňkem vody bývají ptáci, ryby a jiná vodní či vlhkomilná fauna.

SCHODIŠTĚ A SCHODY

Díky nim vyrovnáváme terénní rozdíly při stoupání větším než 15 %. Musejí být bezpečné a umožňovat pohodlnou chůzi. V současných sadovnických úpravách bývají pouze jednoduché, účelové, ne příliš nápadné.
Lámete-li si hlavu, jaká je správná výška a šířka schodišťového stupně, lze poměr výšky a šířky schodu zjistit ze vzorce 2v + š = 60 až 65 cm, kdy je jako průměrná délka kroku brána hodnota 63 cm. Čím je schod širší, tím musí být nižší. Zpravidla bývá výška stupně 10 až 15 cm, šířka asi 30 cm.

Souvisle by nemělo navazovat více než 10 až 12 schodů, pak následuje tzv. podesta (odpočívadlo) o šířce nejméně 3 schodů. Se stavbou stupňů začínáme vždy odspodu a jednotlivé stupně mají mít mírný sklon kupředu, aby snadněji odtékala voda. Údržba spočívá v pravidelném čištění a zametání, různých úpravách, natírání zábradlí, v zimě pak schody sypeme zdrsňujícím materiálem (pískem).

Text: Jiřina Neckářová

Foto: Štěpán Luťanský a archiv