Slupky, káva nebo zbytky z obědu? Co v létě (ne)patří do kompostu a jak se vyhnout zápachu Zdroj: Shutterstock

Slupky, káva nebo zbytky z obědu? Co v létě (ne)patří do kompostu a jak se vyhnout zápachu

Kateřina Saidl | 15. 07. 2025

Léto je pro kompostování ideální. Zahrady přetékají zeleným odpadem, kuchyně produkuje slupky a zbytky z čerstvé zeleniny i ovoce, a příroda celkově nabízí víc materiálu než v kterémkoliv jiném ročním období. Kompost ale není bezedná nádoba, do které můžeme naházet všechno, co se tváří „bio“. Aby dobře fungoval, krásně voněl a za pár měsíců se změnil v kvalitní humus, potřebuje naši pozornost – a hlavně správné složení a péči.

Slupky a kávová sedlina mají zelenou

Může se zdát, že čím víc posekané trávy a slupky z rajčat do kompostu dáme, tím lépe. Ale právě v létě se kompost často přehltí mokrým a dusíkatým materiálem, což vede k jeho zahnívání a nepříjemnému zápachu.

Do kompostu určitě patří čerstvé zbytky rostlinného původu, jako jsou slupky ze zeleniny, ovocné ohryzky nebo třeba kávová sedlina. Klidně tam hoďte i listy ze salátu, které už uvadají, nebo čajové sáčky – pokud nejsou plastové.

A aby se vše správně rozkládalo, je potřeba k těmto „zeleným“ zbytkům přidávat i „hnědé“ složky. Tedy materiál suchý a bohatý na uhlík – jako jsou nadrcené větvičky, suché listí, karton nebo třeba dřevěné hobliny. 

Slupky a zbytky zeleniny putují do kompostéru, kde začíná jejich tichý příběh proměny.

V teple se kompost rozkládá rychleji, zvlášť když mu trochu pomůžete – třeba tím, že slupky nakrájíte, větvičky nadrtíte a kompost udržíte vlhký, ne ale mokrý. Když chcete celý proces ještě popohnat, sáhněte po urychlovači hnojení.Zdroj: Shutterstock

Zbytky vařeného jídla sem ale nepatří

Možná vás někdy napadne, že když už máte kompost, proč tam nehodit zbytky z nedělního grilování nebo prošlý sýr. Jenže to by byla chyba. Do kompostu rozhodně nepatří maso, kosti, tuky ani zbytky vařeného jídla. Jednak se špatně rozkládají, a hlavně přitahují nezvané hosty – od much po kuny.

Problémem mohou být i citrusové slupky ve větším množství – jsou příliš kyselé a zpomalují činnost mikroorganismů. A pozor i na pečivo – suchý rohlík sice není sám o sobě problém, ale snadno plesniví a znovu láká hmyz i hlodavce.

Větrejte kompost pravidelně

Pro to, aby se materiál rozkládal správně a nezačal zapáchat je klíčový dostatek vzduchu. Kompost proto nezapomeňte pravidelně provzdušňovat. Stačí jednou týdně vzít vidle nebo silnější klacek a kompost promíchat – tedy narušit slehlé části, prohodit horní a spodní vrstvy a umožnit proudění vzduchu dovnitř.

Pokud začne kompost zapáchat po hnilobě nebo připomíná vůní zkažená vejce, je to jasný signál, že mu chybí vzduch. V takovém případě ho co nejdříve prokypřete a přidejte suchý materiál, jako je listí nebo dřevní štěpka. Pomoci může také několik zapíchnutých tyčí nebo trubek s otvory, které usnadní cirkulaci vzduchu i v hlubších vrstvách hromady. 

Ruce v pracovních rukavicích jemně promíchávají zralý kompost – černé zlato zahrady.

Jednou za dva až tři měsíce kompost přeházejte nebo alespoň prokypřete. Přístup vzduchu urychlí zrání a kompost za odměnu příjemně zavoní – což znamená, že se rozkládá správně, bez hniloby.Zdroj: Shutterstock

Záleží i na tvaru kompostu

Samotné provzdušnění ale závisí i na konstrukci kompostéru. Ideální jsou vzdušné ohrádky z prken nebo pletiva, které umožňují proudění vzduchu ze stran. Uzavřené plastové nádoby by měly mít dobře řešený ventilační systém.

Záleží i na tvaru samotné hromady – ta by neměla být ani moc vysoká, ani přehnaně rozložitá. Ideální je, když má na výšku zhruba metr a na šířku nejvýš metr a půl – vzduch se tak dostane i dovnitř a kompost může dobře zrát. Větší objem už vzduch hůř proniká a rozklad se zpomaluje. Pokud potřebujete větší kapacitu, je lepší kompost „natahovat“ do délky.

Závěrem…

Kompostování v létě není žádná věda, jen je třeba poslouchat přírodu a všímat si, co se v hromadě děje. Když budete kompost krmit vyváženě, větrat ho a občas zalévat, odmění se vám voňavým, sypkým humusem, který bude tou nejlepší výživou pro vaši zahradu. A navíc – ten dobrý pocit, že místo odpadu vytváříte něco živého, za to rozhodně stojí.

Text: Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů

Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?