Léto je pro kompostování ideální. Zahrady přetékají zeleným odpadem, kuchyně produkuje slupky a zbytky z čerstvé zeleniny i ovoce, a příroda celkově nabízí víc materiálu než v kterémkoliv jiném ročním období. Kompost ale není bezedná nádoba, do které můžeme naházet všechno, co se tváří „bio“. Aby dobře fungoval, krásně voněl a za pár měsíců se změnil v kvalitní humus, potřebuje naši pozornost – a hlavně správné složení a péči.
Slupky a kávová sedlina mají zelenou
Může se zdát, že čím víc posekané trávy a slupky z rajčat do kompostu dáme, tím lépe. Ale právě v létě se kompost často přehltí mokrým a dusíkatým materiálem, což vede k jeho zahnívání a nepříjemnému zápachu.
Do kompostu určitě patří čerstvé zbytky rostlinného původu, jako jsou slupky ze zeleniny, ovocné ohryzky nebo třeba kávová sedlina. Klidně tam hoďte i listy ze salátu, které už uvadají, nebo čajové sáčky – pokud nejsou plastové.
A aby se vše správně rozkládalo, je potřeba k těmto „zeleným“ zbytkům přidávat i „hnědé“ složky. Tedy materiál suchý a bohatý na uhlík – jako jsou nadrcené větvičky, suché listí, karton nebo třeba dřevěné hobliny.
V teple se kompost rozkládá rychleji, zvlášť když mu trochu pomůžete – třeba tím, že slupky nakrájíte, větvičky nadrtíte a kompost udržíte vlhký, ne ale mokrý. Když chcete celý proces ještě popohnat, sáhněte po urychlovači hnojení.Zdroj: Shutterstock
Zbytky vařeného jídla sem ale nepatří
Možná vás někdy napadne, že když už máte kompost, proč tam nehodit zbytky z nedělního grilování nebo prošlý sýr. Jenže to by byla chyba. Do kompostu rozhodně nepatří maso, kosti, tuky ani zbytky vařeného jídla. Jednak se špatně rozkládají, a hlavně přitahují nezvané hosty – od much po kuny.
Problémem mohou být i citrusové slupky ve větším množství – jsou příliš kyselé a zpomalují činnost mikroorganismů. A pozor i na pečivo – suchý rohlík sice není sám o sobě problém, ale snadno plesniví a znovu láká hmyz i hlodavce.
Větrejte kompost pravidelně
Pro to, aby se materiál rozkládal správně a nezačal zapáchat je klíčový dostatek vzduchu. Kompost proto nezapomeňte pravidelně provzdušňovat. Stačí jednou týdně vzít vidle nebo silnější klacek a kompost promíchat – tedy narušit slehlé části, prohodit horní a spodní vrstvy a umožnit proudění vzduchu dovnitř.
Pokud začne kompost zapáchat po hnilobě nebo připomíná vůní zkažená vejce, je to jasný signál, že mu chybí vzduch. V takovém případě ho co nejdříve prokypřete a přidejte suchý materiál, jako je listí nebo dřevní štěpka. Pomoci může také několik zapíchnutých tyčí nebo trubek s otvory, které usnadní cirkulaci vzduchu i v hlubších vrstvách hromady.
Jednou za dva až tři měsíce kompost přeházejte nebo alespoň prokypřete. Přístup vzduchu urychlí zrání a kompost za odměnu příjemně zavoní – což znamená, že se rozkládá správně, bez hniloby.Zdroj: Shutterstock
Záleží i na tvaru kompostu
Samotné provzdušnění ale závisí i na konstrukci kompostéru. Ideální jsou vzdušné ohrádky z prken nebo pletiva, které umožňují proudění vzduchu ze stran. Uzavřené plastové nádoby by měly mít dobře řešený ventilační systém.
Záleží i na tvaru samotné hromady – ta by neměla být ani moc vysoká, ani přehnaně rozložitá. Ideální je, když má na výšku zhruba metr a na šířku nejvýš metr a půl – vzduch se tak dostane i dovnitř a kompost může dobře zrát. Větší objem už vzduch hůř proniká a rozklad se zpomaluje. Pokud potřebujete větší kapacitu, je lepší kompost „natahovat“ do délky.
Závěrem…
Kompostování v létě není žádná věda, jen je třeba poslouchat přírodu a všímat si, co se v hromadě děje. Když budete kompost krmit vyváženě, větrat ho a občas zalévat, odmění se vám voňavým, sypkým humusem, který bude tou nejlepší výživou pro vaši zahradu. A navíc – ten dobrý pocit, že místo odpadu vytváříte něco živého, za to rozhodně stojí.
Text: Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
