Když se řekne skleník v zimě nebo na jaře, většina lidí automaticky přemýšlí o ochraně před mrazem. Zakrýt, zateplovat, hlídat teploty pod nulou. A přitom největší průšvih, který mě ve skleníku potkal, nebyl v lednu ani v únoru. Byl v březnu, za slunečného dopoledne, kdy jsem zapomněla včas otevřít. Za pár hodin bylo po sazenicích.
Proč je březen zákeřnější než zima
V lednu a únoru je situace celkem předvídatelná. Je zima, slunce svítí málo a krátce, teploty jsou stabilně nízké. Skleník funguje jako izolační vrstva a pokud jsou venkovní mrazy opravdu kruté, přitopíte nebo přidáte rohož.
Březen je jiný. Dny se rychle prodlužují, slunce začíná mít sílu a skleník dělá přesně to, co má – zachycuje teplo. Jenže to, co je jeho největší výhoda, se najednou otočí proti vám. V zatažený den je ve skleníku příjemných deset stupňů. Druhý den vyjde slunce, fouká méně a do jedenácti hodin dopoledne máte uvnitř pětatřicet, klidně i víc.
Sazenice, které jste pěstovali od února, nejsou na takový šok připravené. Mladé rostliny – zejména rajčata, papriky nebo okurky – jsou v tomto stádiu nesmírně citlivé. Přehřátí způsobí vadnutí, spálení listů, v horším případě odumření celé rostliny. A to i přesto, že jste je pečlivě zalévali a o vše ostatní se starali vzorně.
Teploměr zapíchnutý v půdě ve skleníku ukazuje vysokou teplotu při slunečném počasí.Zdroj: Shutterstock/Juraj Kral
Jak to v praxi vypadá
Ráno přijdete ke skleníku, všechno vypadá v pořádku. Sazenice jsou vzpřímené, půda vlhká, teplota v normě. Odejdete na dvě hodiny a vrátíte se o polední přestávce. Dveře jsou stále zavřené – vždyť ráno bylo docela chladno. Ale slunce mezitím udělalo své.
Tohle je scénář, který se opakuje každé jaro u spousty lidí. Není to ledabylost ani nezodpovědnost, je to prostě podcenění toho, jak rychle se podmínky ve skleníku mění.
Teploměr – ideálně s pamětí maximální a minimální naměřené teploty – je proto naprostá nezbytnost. Bez něj vlastně ani nevíte, co se uvnitř děje ve chvíli, kdy tam nejste.
Větrání jako hlavní úkol března
Pokud máte skleník se střešními okny nebo bočními větracími otvory, právě teď je ten správný čas začít je aktivně využívat. Nestačí otevřít, až se vám zdá teplo – je potřeba větrat preventivně, dřív než teplota stoupne.
Dobré pravidlo je otevřít skleník ráno vždy, když je předpověď slunečného počasí. I kdyby venku bylo ještě kolem pěti stupňů, přímé slunce dokáže vnitřní teplotu vyšplhat za hodinu o deset nebo patnáct stupňů.
Automatické větrací otvírače, které reagují na teplotu, jsou v tomhle ohledu skvělá investice. Fungují na teplotně citlivé vosky nebo páky a otevírají okno samy, jakmile teplota překročí nastavenou mez – nejčastěji kolem pětadvaceti stupňů.
Nepotřebují elektřinu, jsou spolehlivé a koupíte je za pár stokorun. Pokud je ještě nemáte, je to možná nejlepší upgrade, který pro svůj skleník v březnu můžete udělat.
Pravidelné větrání je v březnu zásadní protože přímé slunce dokáže skleník během krátké chvíle výrazně přehřát.Zdroj: Shutterstock/sommthink
A co mráz? Stále platí
Větrání a ochrana před přehřátím ale neznamená, že mrazu se přestanete věnovat. Březen umí být záludný i v tomhle – přes den dvacet stupňů ve skleníku, v noci klidně mínus pět venku. Skleník bez přitápění může v takové noci klesnout lehce pod nulu.
Citlivé sazenice – zejména papriky a bazalka – tohle přežijí špatně. Stačí ale málo: fleecová přikrývka přes noc, přenosný mrazový senzor s alarmem, nebo jednoduše přesunout ty nejcitlivější sazenice na noc dovnitř.
Zkušení zahrádkáři mají vychytaný systém – ráno otevřou, odpoledne zkontrolují předpověď, a pokud hrozí mráz, večer skleník uzavřou a případně zakryjí. Nic složitého, jen trochu pozornosti.
Co tedy v březnu hlídat
Sledujte teplotu uvnitř i venku, nejlépe průběžně. Větrejte aktivně a preventivně, ne reaktivně. Investujte do automatických otvíračů, pokud je ještě nemáte. V noci při předpovědích mrazu chraňte citlivé druhy.
Skleník v březnu není náročný na péči, ale vyžaduje každodenní pozornost. Je to měsíc, kdy se rozhoduje, jestli vaše sazenice budou v dubnu připravené na přesazování, nebo jestli začnete znovu od začátku.
A věřte, že začít v dubnu od nuly, když máte za sebou dva měsíce práce, není zrovna příjemný pocit.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- Kniha – Shane Smith – The Greenhouse Gardener’s Companion
- Kniha – Roger Marshall – The Greenhouse Gardener’s Manual
- Kniha – Niki Jabbour – The Year-Round Vegetable Gardener
- Kniha – Eliot Coleman – Four-Season Harvest
- Kniha – Peter Burke – Year-Round Indoor Salad Gardening
- Kniha – Alan Titchmarsh – How to Garden: Greenhouse Gardening
