Zahrada

Rakytník řešetlákový se sbírá velice netradičním způsobem. Víte, jak na to? (video)

Pro své zvláštnosti se rakytník obírá dvoufázovým sběrem. V prvním kroku odstraníme z keřů plody i s celými větvičkami a ty následně obereme v pohodlí domova.

Jak na sběr rakytníku

Logickou otázkou je, jak bude keř rodit v dalším roce, když mu odstraníme celé větve. Odpověď je jednoduchá – nebude. Keře by se sice daly obrat jen z půli a druhá půlka by se mohla ponechat na budoucí rok, ostříhaná polovina by nám však patřičně nezregenerovala. Právě naopak – veškerá síla růstu by v šla dalším roce do silnější části keře a ta slabší, zřezaná, by zůstala neobnovená. Je proto lepší nastavit systém sběru tak, že v jednom roce zřežete úplně polovinu vysazených keřů a v dalším roce tu druhou. Čili každý keř nám bude plodit co dva roky.

Jak posbírat mnoho plodů?

Zmiňovali jsme tu krátké stopky, náchylnost dužiny k natržení a pevné přichycení stopky k dužině. Jestli se ptáte, jak překonat, třeba i v teple domova, tyto sběrové překážky, odpovědí je právě tento příspěvek. Abychom totiž dostali plody z větviček, je k tomu třeba použít jednoduchého domácího pomocníka, kterým je mrazák. Po zmrznutí se totiž plody snadno od stopky oddělí, což nám ušetří velké množství práce.


Pokud byste si chtěli práci usnadnit tím, že si počkáte až na přirozené mrazy a výhony pak oberete přímo na stanovišti, tak pamatujte na dvě věci. Za prvé, zmrzlé plody velmi snadno opadávají, což by logicky vedlo k velké ztrátě úrody, za druhé, aby bylo zamrazení účinné, je potřebný mráz kolem -20 °C. A ten se až tak běžně v zahradách, hlavně v období sběru, přece jen nevyskytuje.

Připravené plody

Dobře zmrzlé výhony poznáme nejen podle jejich pevnosti, ale též podle jejich mrazového ojínění. Toto stádium je znamením, že mráz vykonal, co měl.

Video jak na sběr rakytníku

Nářadí

  • rukavice
  • sáček
  • zahradnické nůžky
  • plech

Rakytník řešetlákový je opravdovou vitamínovou bombou s vyjímečnými léčivými účinky. Nesmírně cenné a zdravé jsou plody rakytníku řešetlákového – obsahují vitamín C (10× více než pomeranč), vitamíny A, D, F, K a vitamíny skupiny B, dále pak rutin, flavonoidy, pektin, silici a třísloviny, organické kyseliny, železo, síru, bór, titan a zajímavý alkaloid hyppopheinu (ten se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, který chrání organismus proti depresi a nádorům). Tyto cenné látky se vyskytují i v ostatních částech rostliny, ale v nižší koncentraci.

Jen vitamínu C je v jeho plodech téměř 1 000 mg na 100 gramů plodů, což je řádově o několik desítek násobků více než v jablkách.

Rostlina se využívá skoro celá, plod je nadupaný téměř všemi vitamíny a v kůře
a trnech údajně přítomný alkaloid hippopein má protinádorovou aktivitu.

Text: Ing. Marián Komžík, Kohaplant, Levice
Foto: autor, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů