Manuál zahradních prací: Pěstování v květináčích

Manuál zahradních prací: Pěstování v květináčích

06. 08. 2019

Když máme malou zahradu, nádoby představují prostor na pěstování navíc. Jsou také vhodným místem pro pěstování choulostivějších nebo příliš se rozrůstajících druhů, například máty.

Tipy na pěstování v květináčích

  • Obecně platí, že čím je květináč větší, tím jednodušší bude péče o rostliny v něm. Malé květináče totiž příliš rychle prosychají.
  • Důležitá je hloubka i šířka květináče. I tzv. mělce kořenící druhy pěstujeme v hloubce půdy minimálně 20 cm. Pokud chceme pěstovat stromky, keře nebo na vodu náročnější zeleninu, vybereme nádobu s hloubkou i šířkou minimálně 30 cm.
  • Ujistíme se, že nádoba má na spodní straně dostatek drenážních otvorů pro odtok vody, aby nedocházelo ke hnití kořenů. Pokud otvory chybí, sami nějaké vyvrtáme.

Substrát

  • Substrát vybíráme podle toho, co pěstujeme. Existují speciální substráty pro výsevy, pro rostliny kyselomilné či kvetoucí balkónové. Substrát si můžeme namixovat i doma podle cílové rostliny, nejčastěji se používá různý podíl například zahradní půdy, kompostu, písku, listovky, rašeliny.
  • Univerzální zahradní substrát je obvykle nejlevnější, víceúčelový a vhodný pro většinu rostlin. Většinou obsahuje rašelinu, proto pokud zakládáme trvale udržitelnou přírodní zahradu, vybereme substrát bez ní.

Zálivka

  • Rostliny vysazené v nádobách žijí v omezeném prostoru, s omezeným množstvím půdy, živin i vlhkosti, proto jim, v porovnání s rostlinami vysazenými ve volné půdě, věnujeme větší péči.
  • Při výsadbě zamícháme do substrátu speciální sorpční gel schopný poutat a uvolňovat vodu.
  • Povrch substrátu po výsadbě zamulčujeme.
  • Květináče postavíme na místo, kde bude část dne stín.
  • Během sezóny denně kontrolujeme, zda rostliny potřebují zálivku.


Hnojení

  • Výsadbový substrát obsahuje jen omezené množství živin, a to na přibližně prvních 6 týdnů růstu. Později je třeba je doplňovat. Proto při výsadbě k substrátu přimícháme pomalu se uvolňující hnojivo nebo během sezóny výsadbu zaléváme zálivkou obohacenou o kapalné hnojivo.

Pochlubte se muškáty

Muškáty jsou vždy vděčnou volbou: bohatě kvetou během celého léta, jsou pěstitelsky nenáročné.

muškáty pěstované v nádobách na zahradě

Co nabízí trh

U nás se nejvíce pěstují muškáty páskaté (Pelargonium zonale), muškáty štítnaté (Pelargonium peltatum) a muškáty velkokvěté (Pelargonium grandiflorum). Narůstá však i obliba dalších druhů, například těch, které mají barevné (panašované) listy, případně jsou aromatické (Pelargonium crispum). Jejich květy obvykle nejsou velké a výrazné a listy jsou plné aromatických látek. Rostliny kolem sebe šíří jablečnou, citronovou, mátovou či skořicovou vůni. Jejich předností je, že během léta, kdy je obsah éterických látek v jejich listech nejvyšší, odpuzují dotěrný hmyz. V nabídce zahradnictví se objevily i minimuškáty, které jsou vysoké sotva 20 cm.

Náš tip: Rostliny, které do zahrady nalákají užitečné pomocníky

Co potřebují muškáty

Místo

Muškáty nejkrásněji porostou na slunečných místech, mají v oblibě přímé slunce a teplo; měli bychom však dát pozor, aby se substrát příliš nepřehříval, protože potom rostou pomaleji a méně kvetou; vhodný je i polostín; nutné je zvolit místo chráněné před větrem (m. štítnaté) a deštěm (m. velkokvěté).

Substrát

Muškáty sadíme do substrátu určeného pro kvetoucí balkonové rostliny, rozhodně ne do běžné zahradní zeminy, případně té, kterou si přineseme z lesa; substrát musí být výživný, propustný a měl by obsahovat mikročástice, které poutají vláhu.

Zavlažování

Muškáty vydatně zavlažujeme (ideálně ráno odstátou vodou); mezi zálivkami musí substrát mírně proschnout; výborně se osvědčilo pěstování muškátů v samozavlažovacích nádobách.

Přihnojování

Během vegetačního období muškáty pravidelně přihnojujeme speciálním hnojivem pro kvetoucí balkonové rostliny – je podmínkou bohatého kvetení, ideální je zakomponovat zásobní hnojivo do substrátu už při výsadbě a po rozrostu rostliny ještě dodatečně přihnojovat.

Pravidelná péče

Nezapomínejme ani na odstraňování odkvetlých květů (jsou neestetické a mohou být zdrojem plísní); květy nemusíme stříhat, stačí je opatrně vylomit.

Text: Ing. Hana Szabóová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů

Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?