Zahrada

Dubnové výsevy letniček

Výsevy semen letniček patří ke každoročním typickým a oblíbeným jarním činnostem. Velkou výhodou letniček je jejich různorodost a bohatá nabídka. Navíc každý rok můžeme záhony navrhnout a osázet úplně jinak podle aktuální nálady, chuti a módních trendů. Růžové záhony se mohou střídat s modrými, divoké s pravidelně uspořádanými.

vysev letnicek

Celou řadu letniček můžeme každoročně zakoupit na trhu ve formě předpěstovaných sazenic. Tradičně se takto pěstují letničky s dlouhou vegetační dobou, jako jsou begónie a petúnie. Z přímého výsevu na záhon bychom se květů těchto druhů dočkali až velmi pozdě.

Kdy začít s výsevem?

Výsevy přímo do půdy je nejvhodnější provádět od druhé poloviny dubna, kdy už je teplota půdy i vzduchu vyšší. Poslední semínka by měla přijít do půdy v polovině května. Při pozdějším setí by květiny rozkvetly až v pozdním létě.

vysev letnicek

Semena většinou klíčí rychle a dobře vzcházejí. Pro přímé výsevy se hodí zejména druhy s kratší vegetační dobou, dobrou vitalitou a odolností proti chorobám a škůdcům – například měsíček lékařský (Calendula officinalis), slunečnice roční (Helianthus annuus), aksamitník (Tagetes), černucha damašská (Nigella damascena), šrucha velkokvětá (Portulaca grandiflora), fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), hrachor vonný (Lathyrus odoratus), chrpa modrá (Centaurea cyanus), krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus), šáter ozdobný (Gympsophila elegans), tařicovka přímořská (Lobularia maritima). Z přímého výsevu také zásadně pěstujeme druhy, které vytvářejí dlouhý kůlovitý kořen a nesnášejí přesazování. Kořínek se při manipulaci snadno poškodí a pro rostlinku je pak velmi obtížné zregenerovat, typickými zástupci jsou například mák setý (Papaver somniferum), lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) a sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica).

Správný postup setí

Klíčovým faktorem pro úspěšné klíčení je dobrá příprava půdy. Ta by měla být zryta na podzim a na jaře pečlivě zpracovaná bez hrud s jemnou, ale nesléhavou strukturou. V jílovitých půdách pomůže přídavek křemičitého písku. Příliš písčité půdy naopak potřebují obohatit o nasákavou složku, která dobře drží vodu. Dobrou volbou budou rašelina a kompost. Chudé půdy obohatíme přídavkem minerálního hnojiva s pozvolným uvolňováním. Rostlinky dostanou vyvážený přísun živin již od samého počátku. Pozor na čerstvou organickou hmotu. Pokud máte k dispozici koňský hnůj, měl by přijít do půdy již na podzim, aby měl dostatek času se rozložit. Také kompost používáme zásadně dobře vyzrálý.

semena letnicek

Struktura půdy by měla být tzv. drobtovitá, tedy něco jako drobečky chleba, ani ne hrudky, ani slévavý písek. Z povrchu odstraníme všechny větší hroudy a kameny a půdu dobře uhrabeme hráběmi. Výsevy provádíme na široko, tzn. například do zvoleného tvaru – čtverce, pruhu, kruhů nebo do řádek. Rostlinky z přímých výsevů nepřesazujeme, porostou tam, kde jsme je vyseli. Proto předem dobře uvážíme, kde je chceme pěstovat. I při přímém výsevu lze vytvořit krásné záhony. Semena rozprostřeme na záhon klepavými pohyby přímo ze sáčku, poté povrch pokryjeme slabou vrstvičkou proseté zeminy nebo písku, dobře utužíme a zalijeme. Vrstva nad semenem by měla odpovídat zhruba průměru semínka. Čím je osivo drobnější, tím slabší vrstvičkou zasypáváme.

Nezapomeňte na jednocení

Jednocení, protrhávání či pikýrování znamená v podstatě totéž. Týká se to nejen letniček, ale i zeleniny z přímého výsevu, jako je mrkev, řepa nebo ředkvičky. Při samotném setí počítáme s rezervou, malé procento semen nevyklíčí, ale i tak by výsev nikdy neměl být přehuštěný. Některá semena však klíčí skoro 100% a po několika týdnech se vytvoří na záhonku hustý „kožich“ z rostlinek. Takový výsev sice vypadá vitálně a pěkně, ale kvalitní květy na něm nedopěstujeme.

Rostliny potřebují pro dobrý vývoj a tvorbu květů dostatek místa. Ve fázi, kdy má rostlina 1–2 pravé lístky, porost protrháme. Vybereme nejsilnější rostlinky, tak aby rovnoměrně pokrývaly plochu nebo řádky v pravidelných rozestupech. Čím mohutnější je dospělá rostlina, tím více místa jí musíme dopřát. Středně vysoké druhy potřebují ze všech stran prostor asi 20–30 cm. Protrhané rostlinky odstraňujeme i s kořínkem, dál je nikdy nepěstujeme.

letnicky

Vytvořte si hnízdečka

Výsev do hnízd je specifickým způsobem přímého výsevu vyšších mohutnějších a pnoucích druhů, jako je fazol a slunečnice, ze zeleniny jej pak známe u okurek nakládaček. Na finální vzdálenost vysejeme do dolíčku 2–3 semena. Po vzejití je vyjednotíme na jednu rostlinu.

Přímé výsevy do půdy by nikdy neměly přeschnout. Zavlažení po výsevu je velmi důležité, vždy zaléváme hadicí s jemným kropicím nástavcem. Proud vody může semínka spláchnout na jedno místo a pokrytí záhonku pak může být velmi nerovnoměrné. Zálivku pravidelně opakujeme. Půda by měla být stále vlhká až do té doby, než rostlinky mají několik prvých lístků. Kořenový systém dostatečně zmohutní a několik sušších dnů pak už výsev neohrozí.

Tip autorky
Letničky nemusíme pěstovat jenom na záhonku. Dají se velice dobře kombinovat i
s trvalkami. Celkem dobrý model je vytvořit kostru z několika robustních a hodnotných trvalek a prázdná místa pro oživení doplnit pestrými letničkami. Trvalky dodají zeleň a strukturu, letničky zase barvu a oživení.

letnicky

Rozkvetlé balkony

V květnu je čas na výsadbu kvetoucích letniček do bedýnek a vegetačních nádob. Rostliny je třeba vybírat s ohledem na jejich pěstební nároky – některé druhy letniček se hodí na slunečná místa (tady je výběr nejširší), jiné zase na stíněná. Trendem jsou smíšené výsadby, nesmíme však zapomínat, že v jedné nádobě budou prospívat jen rostliny s podobnými nároky na světlo, vláhu a živiny. Zkombinovat se dají různé růstové formy – keřovité i plazivé.

V širších bedýnkách můžeme rostliny vysazovat ve dvou řadách – výsledný efekt bude velkolepější. Je-li bedýnka hlubší, můžete dozadu vysadit dřevité letničky a dopředu například muškáty nebo surfínie.

Jednotný barevný tón působí harmonicky, ale zajímavé jsou i kontrasty, například červenám modrá a žlutá, případně modrá a oranžová, případně žlutá a fialová. Alfou a omegou je kvalitní substrát určený na kvetoucí balkonové rostliny, do něhož je dobré přidat i dlouhodobě působící hnojivo.

Základní péče o letničky

Stanoviště

Musí být slunečné, jen některým letničkám vyhovuje i polostín.

Půda

Měla by být kyprá a s vyšším obsahem živin. Když připravujeme záhon, je dobré přimíchat do substrátu pomalu rostlinné hnojivo, případně můžeme půdu před výsevem obohatit o prosetý kompost.

Vysévání a vysazování

Letničky můžeme na záhony vysévat (do řádků nebo malých jamek), nebo vysazovat už předpěstovanou sadbu.

Zálivka

Od okamžiku výseči vysazení je důležitá zálivka, nejlepší je brzy ráno nebo později večer, Zalévat je třeba přímo ke kořenům.

Přihnojování

Přihnojujeme formou zálivky jednou za týden nebo za čtrnáct dnů.

Nezbytná péče

Je třeba odstraňovat plevel, kypřit půdu a průběžně odstřihávat odkvetlé květy – to zabezpečí bohaté kvetení v průběhu celého léta.


Text: Ing. Daniela Dušková :: Foto: autorka, isifa/Shutterstock

Komentovat

Nepřehlédněte