Rozpuk jízlivý dokáže zabít za pár minut. Jak ho poznat?| Recepty prima nápadů

Čeští obrozenci byli při vymýšlení názvů květeny kreativní a dokázali nejednou přesně vystihnout, jak se daná rostlina chová. Nemusíte vědět o bylinách nic, ale když slyšíte libozvučná jména, jako je heřmánek, mateřídouška nebo prvosenka, a hned tušíte, že jde o rostliny krásné a přínosné pro člověka. Jak rozdílně zní druhy jako rulík zlomocný nebo bolševník. Anebo rostlina, o které dnes chceme mluvit – rozpuk jízlivý.

Rozpuk jízlivý je mnohem méně známý než bolševník, rulík zlomocný nebo vraní oko čtyřlisté. Tyto druhy mají proti rozpuku výhodu, že se poměrně lehce šíří (zvláště bolševník je prakticky nezastavitelný), takže jsou skutečně nebezpečné a už toho o nich bylo napsáno hodně.

Rozpuk jízlivý není invazivní a málokdo jej doopravdy zná. To ale neznamená, že by v Česku chyběl. Najdeme jej ve všech krajích, a to hlavně na březích stojatých vod a v povodí některých řek.

V každém kraji Česka má své oblíbené lokality. Nejvíce druhů najdeme v Polabí, jihočeských pánvích a Hornovltavské kotlině nad Lipnem. Ani na Moravě není vzácný – je třeba na Českomoravské vrchovině, v povodí Moravské Dyje a sem tam i na severní Moravě.

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) – vysoce jedovatá bylina rostoucí na břehu vodní plochy mezi rákosím a travinami.

Je to typický zástupce čeledi miříkovitých. K jeho příbuzným patří bolševník, ale také celer nebo mrkev.Zdroj: Shutterstock

Jak ho poznáte?

Protože má rád vlhká místa, moc se s ním nepotkáte – leda máte namířeno k bažinám, mokřadům nebo břehům rybníků a nádrží.

Rozpuk je statnou, až 1,5 metru vysokou vytrvalou bylinu, která kvete od července do srpna. Patří do stejné čeledi jako bolševník, a proto mají podobné květenství ve tvaru řídkých okolíků. Podle květů si jej mohou lidé splést s jinými miříkovitými rostlinami, jako je celer nebo mrkev – a také se to v minulosti nejednou stalo.

Přečtěte si také

Krásky, co zabíjejí: Nejhorší rostliny pro vaši zahradu

U rozpuku si proto všímejte zvláště stonku a listů. Zatímco mrkev má tenký, chlupatý stonek a jemně dělené listy, rozpuk se pyšní tlustým, dutým stonkem s purpurovými skvrnami. Jeho listy jsou lesklé, pilovité a podobné kapradině.

Zvláště nebezpečná je ale jeho podzemní část. Rozpuk vytváří dutý oddenek s přepážkami, který voní podobně jako petržel. Právě zde se skrývá největší nebezpečí, protože sladce chutnající kořen je nejčastějším zdrojem otrav.

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) na břehu jezera v přírodní krajině – jedovatá rostlina ohrožující lidi i zvířata.

Obsahuje jed zvaný cikutoxin, který působí na centrální nervový systém a vyvolává velmi rychlé a prudké příznaky.Zdroj: Shutterstock

Proč je tak nebezpečný?

Rozpuk jízlivý patří k nejjedovatějším rostlinám, které v Česku najdete. Nejnebezpečnější je po požití, a to zejména jeho oddenek, který má nejvyšší koncentraci jedů. K otravě dochází snadno právě kvůli už zmíněné možné zázemě s některými druhy zeleniny.

Ublížit vám ale může, i když jej zrovna nechcete jíst. Třeba když rostlinu nechtěně poškodíte při koupání nebo vystupování z vody. Přímý dotyk s rostlinou způsobuje podráždění kůže. Poškozená rostlina navíc dokáže znečistit vodní plochu svým jedem.

Tím jedem je cikutoxin, který působí na centrální nervový systém a vyvolává velmi rychlé a prudké příznaky.

Po požití se během pár minut objeví palčivá bolest v ústech a krku, zvracení, silné křeče, dýchací obtíže a nakonec i smrt. U dospělého člověka je smrtelná dávka už pouhé 2 gramy oddenku. Nejčastějšími oběťmi se proto bohužel stávají děti.

Přečtěte si také

Zbavte se plevele jednou provždy. Použijte ekologické metody, které vaši zahradu nezatíží chemií

V Maďarsku v 19. století zemřela po konzumaci této rostliny celá rodina. Novější je zpráva o dítěti, které chtělo na dutý stonek rozpuku hrát jako na píšťalku – a zemřelo. Nejsou výjimkou ani případy, kdy rozpuk jízlivý otrávil dobytek nebo psa.